Příroda Šumavy

Průvodce šumavskou přírodou

Příroda Šumavy je hlavně les. Lesy pokrývají asi 80 % národního parku a mezi nimi leží rašeliniště, pět českých ledovcových jezer a prameniště velkých řek. Přírodní poměry tu určuje výška: náhorní pláně kolem tisíce metrů jsou chladné a vlhké a v kotlinách mezi nimi drží mráz déle než na vrcholech. Nahoře vidíte naposledy upravené články rubriky, úplný rozcestník je na konci.

Krajina a vegetační stupně

Pohoří je zbytkem variského horstva a jeho zaoblené hřbety vymodelovala dlouhá eroze. V době ledové tu vznikly jen menší horské ledovce, po kterých zůstaly kary s jezery. Mrazové zvětrávání v tehdejším chladném podnebí rozlámalo skály na vrcholech a svazích do kamenných moří. Lesníci řadí šumavské lesy do 6. až 8. lesního vegetačního stupně, tedy od smrkových bučin po smrčiny. Nad zhruba 1 100 metry je smrk přirozeně hlavní dřevinou; níž rostly smíšené lesy s bukem a jedlí a smrkové monokultury tu rozšířil až člověk.

Horské smrčiny a les po kůrovci

Po orkánu Kyrill v lednu 2007 a dalších vichřicích se v horských smrčinách přemnožil lýkožrout smrkový. Podle výroční zprávy Správy NP vrcholilo kůrovcové napadení ve státních lesích parku v roce 2023 a do roku 2025 kleslo zhruba na třetinu. V bezzásahových územích zůstaly stát suché kmeny a pod nimi roste nový les: monitoring Správy NP z let 2009 až 2018 napočítal v průměru přes 6 000 mladých stromků na hektar. Čím se přirozená horská smrčina liší od vysázeného lesa, popisuje článek horské smrčiny.

Slatě, luhy a rašelinná jezírka

Slať je šumavské slovo pro rašeliniště, hlavně vrchoviště na plochých pláních, luh je rašeliniště podél toku. Šumavská rašeliniště jsou od roku 1990 mokřadem mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, dnes v 31 dílčích plochách o celkové rozloze přes 10 000 ha. Většina velkých slatí leží v klidových územích, kam se smí jen po vyhrazených trasách. Projít se můžete po chodnících na Chalupské slati, Jezerní slati a Tříjezerní slati. Jak rašeliniště vzniká a proč se z chodníku nesestupuje, vysvětluje článek o šumavských rašeliništích.

Osm jezer z doby ledové

Na Šumavě je osm jezer ledovcového původu, pět v Česku a tři v Bavorsku. Největší a nejhlubší je Černé jezero u Železné Rudy (18,4 ha, 40 m), nejvýš leží Laka u Prášil. Kyselé deště jezera okyselily a dnes se pomalu zotavují. V pěti českých jezerech je koupání zakázané. Výšky, plochy a hloubky všech osmi jezer srovnává článek o ledovcových jezerech, trasy k nim článek kolem šumavských jezer.

Prameny, řeky a evropské rozvodí

Hlavním hřebenem vede evropské rozvodí: voda z české strany teče převážně Vltavou do Labe a Severního moře, z bavorské a rakouské do Dunaje a Černého moře. Rozvodí ale státní hranici přesně nekopíruje: Železnorudsko odvodňuje Řezná do Dunaje, proto je Čertovo jezero jediné z českých jezer s odtokem do Dunaje, zatímco sousední Černé jezero patří k povodí Labe. Na úbočí Černé hory pramení Teplá Vltava (pramen Vltavy), Otava vzniká u Čeňkovy Pily soutokem Vydry a Křemelné. Údolím Hamerského potoka u Horské Kvildy vede trasa kolem stop po středověkém rýžování zlata. Přehled toků a pravidel pro splouvání a rybaření najdete v článku potoky a řeky Šumavy.

Rostliny luk, slatí a jezer

Správa NP mezi významnými druhy jmenuje hořeček mnohotvarý český, endemit Českého masivu, dále hořec panonský, kterému se lidově říká hořec šumavský, rosnatku anglickou, blatku nebo břízu trpasličí. Pod hladinou dvou ledovcových jezer rostou kriticky ohrožené šídlatky. Zvláště chráněné rostliny se podle § 49 zákona o ochraně přírody nesmějí trhat, vykopávat ani poškozovat a místa jejich výskytu proto neuvádíme.

Zvířata národního parku

Rys ostrovid se na Šumavu vrátil díky vypouštění v 70. a 80. letech. Společný fotomonitoring národních parků Šumava a Bavorský les zaznamenal v sezóně 2024/25 celkem 27 samostatných rysů a 22 koťat, více v článku rys ostrovid na Šumavě. Vlk přišel sám a poprvé se tu rozmnožil v roce 2017; za vlčí rok 2024/25 Správa NP evidovala na Šumavě včetně Bavorského lesa 11 teritorií a nejméně 34 vlků. Tetřev hlušec, kvůli kterému je část parku nepřístupná, se podle genetického monitoringu obou parků a jejich okolí zotavil zhruba na 765 ptáků (zima 2022/23). Vrátil se i bobr, trvale od roku 2005. Medvěd tu nežije: posledního na české straně zastřelili v roce 1856 u Jeleních Vrchů a pomníček mu stojí u Medvědí stezky.

Ve volné přírodě velké šelmy nejspíš nepotkáte. Jistotu máte ve výbězích Správy NP: vlky uvidíte v návštěvnickém centru v Srní, rysa a jeleny v návštěvnickém centru na Kvildě.

Kdy za přírodou

• Jaro a začátek léta: části klidových území jsou uzavřené jen v určité době roku, hlavně od února do července. Před výletem mimo hlavní trasy si ověřte, co právě platí.
• Červenec a srpen: Zelené linky jezdí denně a začíná kvést hořec panonský, jeho květy vydrží do září.
• Od poloviny září do poloviny října: jelení říje, termín se rok od roku posouvá. V návštěvnickém centru Kvilda je v době říje vstup do jelení obory uzavřený, jeleny sledujete z vyhlídek.
• Podzim: slatě se zbarví do rezava a za jasných rán se v údolích drží mlha.
• Zima: chodníky na některých slatích jsou zavřené, například na Tříjezerní slati.

Čtyři výlety za přírodou

Na první seznámení se hodí Plešné jezero pod Plechým, Medvědí stezka mezi vlakovými zastávkami Ovesná a Černý Kříž, chodníky po slatích kolem Kvildy a Modravy a Boubínský prales s jezírkem pod Boubínem, chráněný od roku 1858.

Ochrana přírody a pohyb v parku

Národní park Šumava (asi 684 km²) má od 1. března 2020 čtyři zóny: přírodní, přírodě blízkou, soustředěné péče o přírodu a kulturní krajiny. Zóna říká, jak se o les pečuje. Kudy smíte chodit, určují klidová území: v nich se chodí jen po vyhrazených trasách. V roce 2026 se klidová území vyhlašují nově a mezi prameny Vltavy a Plesnou navíc platí do 31. prosince území s omezeným vstupem. Aktuální uzávěry zveřejňuje Správa NP v přehledu výstrah a uzavírek (stav v září 2026). Podrobně o tom píšeme v článku o zónách a klidových územích a v článku co se v národním parku smí.

Všechny články a místa o přírodě

Články o přírodě

• Ledovcová jezera na Šumavě
• Šumavská rašeliniště a slatě
• Horské smrčiny
• Potoky a řeky Šumavy
• Rys ostrovid
• Národní park a CHKO Šumava

Jezera

• Černé jezero
• Čertovo jezero
• Plešné jezero
• Prášilské jezero
• Jezero Laka

Slatě a rašeliniště

• Chalupská slať
• Jezerní slať
• Tříjezerní slať

Řeky, údolí a pralesy

• Pramen Vltavy
• Hamerský potok
• Čeňkova Pila a Povydří
• Boubín a Boubínský prales

Zdroje: Výroční zpráva Správy NP Šumava 2025, Správa NP Šumava, ledovcová jezera, monitoring rysa 2024/25, vyhláška č. 42/2020 Sb. o zonaci, Ústřední seznam ochrany přírody. Údaje ověřeny v září 2026.