Řeky a potoky na Šumavě

Řeky na Šumavě začínají v rašeliništích a lesích náhorních plání. Z české strany odtéká voda hlavně Vltavou a Otavou do Labe, ze Železnorudska přes Řeznou do Dunaje. Údolím Vydry vede jedna z nejznámějších šumavských stezek, k prameni Vltavy dojdete z Kvildy skoro po rovině a na několika úsecích se dá i splouvat. Tady je přehled řek a potoků, stezek podél vody a pravidel pro rok 2026.

Proč je Šumava krajinou vody

Náhorní pláně Šumavy jsou chladné a deštivé. Profesionální stanice ČHMÚ na Churáňově (1 118 m) zaznamenala za roky 1991 až 2020 v průměru kolem 1 090 mm srážek ročně. Vodu zadržují rašeliniště, kterým se tu říká slatě, a pomalu ji pouštějí do potoků. Šumavská rašeliniště jsou od roku 1990 mokřadem mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, ve 31 dílčích plochách chrání přes 10 000 ha. Víc o nich píšeme v článku o šumavských rašeliništích a slatích.

Hlavním hřebenem vede evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Nejlépe je to vidět u dvou ledovcových jezer u Železné Rudy: z Černého jezera odtéká Černý potok do Úhlavy a dál do povodí Labe, z Čertova jezera Jezerní potok do Řezné a Dunaje. Ostatní jezera představuje článek Ledovcová jezera na Šumavě.

Pět hlavních řek a kde je uvidíte

Vltava

Pramení jako Teplá Vltava na úbočí Černé hory nedaleko Kvildy, jižně od Volar se spojí se Studenou Vltavou a po zhruba 430 km (podle VÚV TGM) se v Mělníku vlévá do Labe. Na Šumavě ji nejlépe uvidíte u pramene Vltavy, na Kvildě a kolem Soumarského Mostu, kde teče v obloucích rašelinnou nivou. Na jihu Šumavy ji vzdouvá nádrž Lipno, podle Povodí Vltavy s 4 870 ha největší vodní plocha Česka.

Otava

Otava nepramení, vzniká u Čeňkovy Pily soutokem Vydry a Křemelné. Teče přes Rejštejn, Sušici, Horažďovice, Strakonice a Písek a po 112 km se u Zvíkova vlévá do Vltavy. Hned na začátku mezi Čeňkovou Pilou a Rejštejnem je to rychlý peřejnatý tok s balvanitým korytem, kde se také splouvá.

Vydra

Vydra teče od Modravy, kde se do ní vlévají Roklanský a Filipohuťský potok, a po zhruba 12 km se u Čeňkovy Pily spojí s Křemelnou v Otavu. Úsek mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou s obrovskými balvany a obřími hrnci v korytě označuje Správa NP za jeden ze symbolů Šumavy. Vede tudy naučná stezka Povydří, víc na stránce o Čeňkově Pile a Vydře.

Blanice

Blanice pramení na jihovýchodě CHKO Šumava a teče přes Husinec a Protivín do Otavy u Putimi nedaleko Písku. Měří asi 95 km. Horní tok chrání národní přírodní památky Prameniště Blanice a Blanice.

Úhlava

Úhlava pramení pod Pancířem na Železnorudsku, protéká Nýrskem, míjí Klatovy a asi po 104 km se v Plzni vlévá do Radbuzy. Do jejího povodí patří i Černé jezero.

Potoky a údolí na krátkou procházku

• Hamerský potok: z Horské Kvildy vede údolím k Vydře na Antýgl 4,5 km dlouhá modrá značka, na loukách u obce jsou sejpy po rýžování zlata.
• Kvildský potok přitéká do Kvildy od Jezerní slati, kam vede krátká stezka s povalovým chodníkem od silnice na Horskou Kvildu.
• Roklanský a Filipohuťský potok se stékají na Modravě, odkud se chodí i jezdí na kole k Březníku.
• Křemelná teče ze Železnorudska přes Stodůlky k Čeňkově Pile. Část údolí je klidovým územím Údolí Křemelné a Vydry, chodit se v něm smí jen po vyhrazených cestách.

Než vyrazíte k vodě, podívejte se na počasí na Šumavě a na webkamery.

Stezky podél vody

Nejznámější je naučná stezka Povydří. Začíná na parkovišti v autokempu Antýgl, po 4 km míjí Turnerovu chatu a po dalších 3 km končí na Čeňkově Pile. Stále klesá a cyklisté jsou z ní vyloučeni. Na návrat myslete předem: domluvte si odvoz, nebo si v IDOS najděte spoj z Čeňkovy Pily. Parkovat se dá i na Rokytě a na Čeňkově Pile. U Teplé Vltavy je v roce 2026 otevřená stezka Soumarským rašeliništěm, vyhlídková věž u ní je kvůli havarijnímu stavu zavřená.

Na cestě podél Schwarzenberského kanálu omezuje Správa NP od 1. 6. do 31. 10. 2026 provoz v úseku Rosenauerův pomník až Oslí cesta kvůli opravám.

Splouvání, koupání a rybaření v národním parku

V národním parku se smí splouvat jen vyhrazené úseky Vltavy, Otavy a Vydry, na ostatních tocích NP splouvání povolené není. Stav v září 2026 podle Správy NP Šumava:

• Teplá Vltava, Soumarský Most až most u Pěkné: jen kánoe a kajaky s placenou registrací (600 Kč za loď online, 700 Kč na místě), od 1. 5. do 31. 10. (v květnu jen o víkendech a svátcích) a jen při hladině aspoň 50 cm na lati u Soumarského Mostu. V roce 2026 Správa NP splouvání tohoto úseku zastavila do odvolání, hladina se dlouhodobě držela pod 40 cm a rezervační poplatky vrací.
• Teplá Vltava, Lenora až Soumarský Most: minimální stav 45 cm, jen kánoe a kajaky. Paddleboard, duše ani lehátko se za loď nepočítají. Úsek Polka až Lenora leží v CHKO a splouvání tam regulované není.
• Otava, Čeňkova Pila až Rejštejn: od 15. 3. do 31. 10. denně od 8 do 20 hodin, 5,1 km, obtížnost WW II až III, jen pro zkušené. Levý břeh je klidové území, nevystupujte na něj.
• Vydra, Modrava až Antýgl: od 1. 3. do 31. 5. jen o víkendech a svátcích od 8 do 18 hodin, jen kánoe a kajaky, 4,8 km, WW III. Vchynicko-tetovský kanál se splouvat nesmí.

Koupání. V ledovcových jezerech platí přísný zákaz koupání a strážci NP ho v létě kontrolují. U řek a potoků počítejte s tím, že do klidových území mimo vyhrazené cesty nesmíte vůbec, celoročně to platí třeba v údolí Vltavského luhu u soutoku Teplé a Studené Vltavy. Horské toky jsou i v létě studené. Za koupáním jeďte raději na Lipno.

Rybaření. Při lovu v rybářském revíru musíte mít u sebe rybářský lístek a, pokud nejste uživatelem revíru, také povolenku k lovu (§ 13a zákona č. 99/2004 Sb.). Část revírů v národním parku spravuje přímo Správa NP, která sportovní rybolov utlumuje. Podmínky revíru si ověřte u jeho uživatele, pravidla pohybu v parku shrnuje stránka Návštěvní řád NP Šumava.

Potoky, zlato a plavení dřeva

Ve středověku se v šumavských potocích rýžovalo zlato: podél Hamerského potoka na Horské Kvildě jsou dodnes vidět sejpy a prohlubně po povrchové těžbě, obec je datuje pravděpodobně do 14. století. Víc o tom v článku o rýžování a těžbě zlata na Šumavě.

Od konce 18. století sloužila voda k plavení dřeva. Stavba Schwarzenberského plavebního kanálu začala podle Lesů ČR 4. května 1789 a dříví se po něm do Vídně plavilo v letech 1793 až 1892. Mezi Vydrou a Křemelnou vede Vchynicko-tetovský plavební kanál: podle Památkového katalogu měří 14,4 km, začíná u hradlového mostu u Rechlí na Vydře a překonává výškový rozdíl 190 m. Vodu pro plavbu zadržovalo osm nádrží na horním toku Modravského a Roklanského potoka.

Přehled potoků Šumavy

Délky podle VÚV TGM, zaokrouhlené; u toků z Bavorska jen česká část, u Vydry úsek od Modravy.

Další texty o jezerech, slatích a lesích najdete v rubrice Příroda Šumavy.