Kvilda

Kvilda se uvádí jako nejvýše položená obec v Česku, obec sama udává nadmořskou výšku 1 065 m. Leží na Šumavských pláních uprostřed národního parku a spolu se sousední Horskou Kvildou je výchozím místem k prameni Vltavy, na slatě a v zimě na běžky. Kvilda leží v okrese Prachatice v Jihočeském kraji a patří k ní i Bučina, Františkov, Hraběcí Huť a Vydří Most. Horská Kvilda je samostatná obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Co Kvildu odlišuje a kdy sem jet

Kvilda je hlavně zimní cíl, nejvíc se o ni lidé zajímají v lednu. Leží vysoko a na otevřené pláni, takže sníh tu vydrží déle než v údolích. V polovině března 2026 už ale podle informačního střediska NP na Kvildsku ležely jen zbytky sněhu. Léto a podzim patří pěším a cyklistům, kteří jezdí k prameni Vltavy, na Bučinu a na slatě.

Obec má kostel sv. Štěpána z let 1892 až 1894, poštu, obchod s potravinami, pekárnu, muzeum a informační středisko národního parku. Kvilda a okolní slatě patří k nejchladnějším místům Česka a studené noci tu bývají i v létě. Proč tomu tak je, vysvětluje článek Podnebí Šumavy.

K pramenu Vltavy, na slatě a za jeleny

• Pramen Vltavy a Bučina. Správa NP vede z Kvildy okruh dlouhý 16 km s převýšením 268 m, středně náročný, asi na 4,5 hodiny. K prameni, který vyvěrá na úbočí Černé hory ve výšce 1 190 m, jdete skoro po rovině, pak se stoupá na Bučinu a zpátky na Kvildu vede 7 km po asfaltu. V létě se dá z Bučiny vrátit Zelenou linkou 980. Autem se k prameni nedostanete.
• Bučina. Z původní vsi nezůstalo nic kromě obnovené kapličky. Stojí tu napodobenina železné opony, informační pavilon národních parků Šumavy a Bavorského lesa a podle Správy NP odtud za dobré viditelnosti dohlédnete až k Alpám. Hraniční přechod do bavorského Finsterau je otevřený celý rok. Od hranice u Bučiny jezdí bavorský autobus 603 přes Finsterau do Spiegelau, v září 2026 podle výlukového jízdního řádu, časy si proto ověřte před cestou. Doklad mějte u sebe, Německo kontroluje hranici s Českem do 15. března 2027 (stav v září 2026). Víc o přechodech v článku Hraniční přechody na Šumavě.
• Jezerní slať. Z malého parkoviště u silnice mezi Horskou Kvildou a Kvildou vede 250 m písková cesta a pak poválkový chodník do středu slatě, celkem asi 0,5 km a 30 minut. Trasa je bezbariérová. Slať je rezervací od roku 1933 a má 208 ha. Víc na stránce Jezerní slať a v článku o šumavských rašeliništích.
• Návštěvnické centrum s výběhy. Kousek za obcí (od Kvildy vede 1,5 km dlouhá cyklostezka) má Správa NP výběh jelenů asi na 9 ha a výběh rysa asi na 0,5 ha, mezi nimi vede naučná stezka dlouhá 2,5 km. Vstup je zdarma. V červenci a srpnu jsou denně v 10, 12 a 14 hodin komentované průchody jelení oborou za 50 Kč. Psi na stezku nesmí, pro ně jsou před budovou zamykatelné kotce. O rysovi píše článek Rys ostrovid na Šumavě.
• Údolí Hamerského potoka. Z Horské Kvildy vede po modré značce údolím k Antýglu, kolem stop po dávném rýžování zlata. Popis najdete u Hamerského potoka. Od Antýglu můžete pokračovat Povydřím k Čeňkově Pile, cyklisté tam ale nesmí.
• Modrava a slatě za ní. Přes Filipovu Huť je blízko na Modravu a k Tříjezerní slati.

Zima na Kvildě a stopy na pláních

O stavu stop na Kvildsku informuje během sezóny informační středisko NP na Kvildě, zprávy píše pravidelně ráno na web Bílé stopy (bilastopa.cz). Svahem Černé hory, kde je ve výšce 1 272 m nejvyšší místo celé trasy, kolem pramenů Vltavy a přes Bučinu vede lyžařská Šumavská magistrála ze Železné Rudy k Lipnu. Kam dál na běžky, shrnuje článek Běžky na Šumavě.

Pěší mají v zimě vlastní upravované cesty. V sezóně 2025/26 to byla cyklostezka z Kvildy k návštěvnickému centru (1,5 km), cesta z Kvildy na Bučinu (7 km) a Židovská cesta (4 km). Do upravené běžecké stopy pěšky nevstupujte. Informační středisko pořádá v zimě vycházky na sněžnicích a návštěvnické centrum s výběhy je od prosince do března otevřené denně od 8.30 do 16 hodin. Další zimní tipy najdete v rubrice Zima na Šumavě.

Kvilda v létě a na podzim

V létě jezdí na Kvildu nejvíc spojů, cyklobusem se sem i s kolem dostanete ze Sušice, Vimperka, Prachatic i ze Železné Rudy. V návštěvnickém centru bývá každou prázdninovou středu od 18 hodin přednáška nebo promítání. Informační středisko NP má od května do října otevřeno denně od 8.30 do 16 hodin s polední přestávkou a nabízí expozici a promítací sál, což se hodí i za deště (stav v září 2026).

Na podzim přichází jelení říje. V té době je vstup do obory uzavřený, jeleny ale můžete sledovat ze dvou vyhlídek. Budova návštěvnického centra je v září a říjnu otevřená do 16 hodin, v listopadu zavřená, venkovní vyhlídky a stezka kolem obory zůstávají přístupné. Kdo se chystá na houby, najde pravidla sběru v národním parku v rubrice Houbaření.

V roce 2026 vyhlásilo ministerstvo životního prostředí klidové území Kvildské slatě. Cesty, po kterých se v něm smí chodit, Správa NP teprve vyhrazuje, proto si před túrou na slatě ověřte aktuální pravidla. Základní pravidla parku shrnuje návštěvní řád NP Šumava.

Bydlení na Kvildě, v Horské Kvildě a na Bučině

• Kvilda má nejvíc ubytování i služeb, od penzionů po apartmány a hotely. Máte tu obchod, pekárnu, poštu a zastávky většiny letních linek.
• Horská Kvilda je rozptýlená osada chalup a penzionů na pláni, klidnější a blíž k Jezerní slati a údolí Hamerského potoka.
• Bučina leží až u hranice, hodí se jako základna pro běžkaře na magistrále a pro výlety do Bavorska.

Na lednové a únorové víkendy a na letní prázdniny se ubytování na Kvildě a v Horské Kvildě zajišťuje s předstihem. Pěším turistům slouží na Bučině nouzové nocoviště národního parku, kde smíte jednu noc postavit stan od 18 do 9 hodin.

Počasí na pláních a kamery z Bučiny

Předpověď pro Kvildu a Horskou Kvildu a odkazy na kamery v obci, v Horské Kvildě a na Bučině najdete na stránce Počasí Kvilda. Kamery z celé Šumavy jsou na stránce Webkamery.

Spoje na Kvildu a parkoviště v obci

Autobusem. Vlak na Kvildu nejezdí, z vlaku na autobus se dá přestoupit například ve Vimperku. Od 1. května do 11. října 2026 jezdí o víkendech a svátcích, v červenci a srpnu denně, Zelené linky 979 (Železná Ruda, Prášily, Modrava, Kvilda) a 980 (Horská Kvilda, Kvilda, Bučina). Ve stejném období přivážejí cyklobusy lidi i kola z Plzně a Sušice (462), ze Sušice přes Kašperské Hory, Srní a Modravu (974), z Českých Budějovic (182 přes Český Krumlov, 185 přes Prachatice) a z Tábora přes Strakonice a Vimperk (280). V červenci a srpnu jezdí denně vimperský cyklobus 689 z Vimperka na Kvildu a do Strážného. Mimo sezónu je spojů výrazně méně, hledejte je v IDOS. Souhrn na stránce Doprava na Šumavu.

Autem. Na Kvildu přijedete od Borových Lad, přes Horskou Kvildu nebo z Modravy přes Filipovu Huť. Obec dovoluje parkovat jen na vyznačených místech.

Parkovné v obci (ceník obce, stav v září 2026):

Platit se dá v automatech, přes aplikaci Park Simply nebo SMS. Další tipy k parkování na Šumavě najdete v článku Parkování a vjezdy do NP Šumava.