Oblasti Šumavy a hlavní střediska

Průvodce oblastmi Šumavy

Oblasti Šumavy se od sebe liší víc, než by se z mapy zdálo. Železnorudsko žije lyžováním a vlakem do Bavorska, pláně kolem Kvildy a Modravy běžkami a slatěmi, Lipensko vodou. Níž najdete, kde pohoří leží, jak se dělí a odkud do které části vyrazit. Nahoře jsou naposledy upravené články rubriky, úplný rozcestník je na konci.

Kde Šumava začíná a kde končí

Šumava je hraniční pohoří mezi Čechami, Bavorskem a Horními Rakousy. Na severozápadě sahá zhruba k Všerubskému průsmyku, za nímž začíná Český les, na jihovýchodě k Vyšebrodskému průsmyku u Vyššího Brodu. Za hranicí pokračuje jako Bavorský les (Bayerischer Wald) a v Rakousku jako Böhmerwald. Nejvyšší horou celého pohoří je bavorský Velký Javor (1 456 m), nejvyšším bodem české části Plechý (1 378 m) v Trojmezí.

Turistické oblasti se s horopisným členěním nekryjí. Jména jako Železnorudsko nebo Trojmezí jsou zažitá, v geomorfologii je ale nenajdete: celek Šumava se podle AOPK ČR dělí na Šumavské pláně, Železnorudskou, Trojmezenskou, Boubínskou a Želnavskou hornatinu a Vltavickou brázdu. Dělení níž je praktické, podle toho, odkud se do které části jezdí.

Sedm oblastí od Železné Rudy po Lipno

Železnorudsko

Největší středisko západní Šumavy tvoří Železná Ruda s částmi Špičák, Hojsova Stráž a Alžbětín. V zimě se lyžuje v areálech Špičák, Belveder, Pancíř a Brčálník, v létě se chodí k Černému jezeru a Čertovu jezeru a na Pancíř. Vlak z Plzně přes Klatovy končí na nádraží, které Železná Ruda sdílí s bavorským Bayerisch Eisenstein, a v sezóně odtud jezdí autobus k lanovce na Velký Javor. Předpověď najdete na stránce počasí v Železné Rudě.

Šumavské pláně

Obce na pláních leží zhruba mezi 980 a 1 100 metry a všechny uvnitř národního parku. Kvilda s Horskou Kvildou je výchozím bodem k prameni Vltavy a na Jezerní slať. Z Modravy vede asi 7,5 km dlouhá cesta na Březník, kam se autem nesmí, a kratší cesta k Tříjezerní slati. V zimě jsou pláně hlavní oblastí pro běžky. Předpověď: počasí na Kvildě a počasí na Modravě.

Prášilsko a Srní

Prášily jsou horská obec uprostřed národního parku. Pěšky nebo na kole se odtud jezdí k Prášilskému jezeru, k jezeru Laka a na Poledník s rozhlednou. Srní leží nad údolím Vydry, má návštěvnické centrum s vlčím výběhem a chodí se odtud na Čeňkovu Pilu a do Povydří. Předpověď: počasí v Srní.

Kašperskohorsko

Kašperské Hory jsou staré horní město na Zlaté stezce v chráněné krajinné oblasti. Nad městem stojí hrad Kašperk, nedaleko je poutní Dobrá Voda u Hartmanic a po staré kašperskohorské větvi Zlaté stezky se dojde k Huťské hoře. Oblast se hodí na spojení výletu s památkami, v zimě se tu i lyžuje. Předpověď: počasí v Kašperských Horách.

Vimpersko, Zadov a Churáňov

Zadov a Churáňov jsou osady obce Stachy a hlavně zimní středisko: sjezdovky na Kobyle, běžecké stopy z Churáňova. V létě se odtud chodí na rozhlednu Javorník. Mezi Vimperkem a Kubovou Hutí se zvedá Boubín s pralesem; rozhledna na vrcholu je od července 2025 zavřená kvůli statice (stav v září 2026). Nádraží Kubova Huť v 995 metrech uvádí CzechTourism jako nejvýše položené v Česku. U Vimperka stojí lesní kaple Na Radosti. Předpověď: počasí na Zadově a Churáňově.

Volarsko a Borová Lada

Volary jsou železničním uzlem jižní Šumavy. U Borových Lad začíná stezka po Chalupské slati s největším rašelinným jezírkem v Česku a kousek odtud je pietně upravené místo, kde stál kostel sv. Martina v Novém Světě. Na kopci nad Zbytinami je zdaleka vidět poutní kostel sv. Máří Magdalény. Splouvání Teplé Vltavy ze Soumarského mostu Správa NP 17. srpna 2026 kvůli nízké hladině zastavila do odvolání (stav v září 2026).

Lipensko a Trojmezí

Nádrž Lipno je s rozlohou 4 870 ha největší vodní plochou Česka (Povodí Vltavy). Průvodce Lipno zahrnuje Lipno nad Vltavou, Frymburk i Horní Planou: v létě voda a kolo, v zimě sjezdovka na Kramolíně a celý rok Stezka korunami stromů. Nad horním koncem nádrže u Nové Pece se zvedá Trojmezí s Plešným jezerem. Silnice z Nové Pece na Jelení Vrchy je od července 2024 pro auta uzavřená, projedou jen linkové autobusy, dopravní obsluha a kola. Jeleními Vrchy prochází Schwarzenberský plavební kanál, z vlakové zastávky Ovesná začíná Medvědí stezka. Předpověď: počasí na Lipně, počasí v Horní Plané a počasí ve Frymburku.

Které středisko se hodí k čemu

• Sjezdovky: Špičák a Pancíř u Železné Rudy, Zadov a Kramolín u Lipna nad Vltavou. Srovnání areálů přináší článek skiareály na Šumavě.
• Běžky: pláně kolem Kvildy, Modravy a Churáňova.
• Pěší túry: Modrava, Prášily a Srní uvnitř národního parku, Železná Ruda k jezerům. Okruhy na jeden den vybírá článek pěší turistika na Šumavě.
• Kolo: Šumavské pláně a okolí Lipna. V národním parku se jezdí jen po silnicích a vyznačených cyklotrasách.
• Voda: Lipno.
• S malými dětmi: Lipno, Srní s výběhem vlků, Kvilda s výběhy zvířat a krátké chodníky po slatích.

Národní park a CHKO na výletě

Národní park Šumava vznikl v roce 1991 a má asi 684 km². Obklopuje ho starší chráněná krajinná oblast Šumava z roku 1963 o rozloze asi 995 km². Obě spravuje Správa NP Šumava se sídlem ve Vimperku. Rozdíl pocítíte hlavně v národním parku: v klidových územích se chodí jen po vyhrazených trasách, na kole se jezdí jen po silnicích a cyklotrasách a stan mimo obce smíte postavit jen na nouzových nocovištích a ve veřejných tábořištích. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales, Železná Ruda, Kašperské Hory ani Zadov přitom v národním parku neleží, ale v CHKO. Nádrž Lipno do národního parku nezasahuje vůbec.

Jak do sebe zapadají zóny a klidová území, vysvětluje článek národní park a CHKO Šumava, co se kde smí, návštěvní řád národního parku.

Pošumaví a města na okraji hor

Klatovy, Sušice, Prachatice, Vimperk i Český Krumlov leží mimo národní park i CHKO. Jsou to brány na Šumavu, kde přestoupíte z vlaku na autobus a nakoupíte před cestou do hor. Ze Sušice jezdí v sezóně cyklobus přes Kašperské Hory do Srní a na Modravu, Prachatice vyrostly na Zlaté stezce a historické centrum Českého Krumlova je od roku 1992 na seznamu UNESCO. Mezi Sušicí a Horažďovicemi stojí nad Otavou hrad Rabí. Počasí v Prachaticích najdete na stránce počasí v Prachaticích.

Bavorský les a rakouský Mühlviertel

Na bavorské straně navazuje Národní park Bavorský les, založený v roce 1970 jako první národní park Německa, s rozlohou asi 249 km². S NP Šumava tvoří podle správ obou parků největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě. Z české strany vedou nejkratší cesty přes Železnou Rudu, přes přechod Bučina, Finsterau u Kvildy a přes Stožec. Rakouská část pohoří patří k Mühlviertelu v Horních Rakousích a nejblíž je od Lipna a Nové Pece: Aigen-Schlägl, Ulrichsberg a skiareál Hochficht. Do Rakouska se do 15. března 2027 smí jen přes vyhlášené přechody v jejich provozní době (stav v září 2026), přehled je v článku hraniční přechody na Šumavě.

Hory, podnebí a sníh

Kolik měří nejvyšší vrcholy a na které se smí vystoupat, ukazuje přehled hory a vrcholy Šumavy, nižší kopce s rozhlednami článek hory pod 1300 metrů. Proč nejvíc mrzne v kotlinách na pláních a kdy bývá sníh, vysvětluje podnebí Šumavy. Aktuální předpověď pro hory i pro Lipno je na stránce počasí na Šumavě.

Průvodci obcemi a články o pohoří

Obce a střediska

• Železná Ruda a Špičák
• Kvilda a Horská Kvilda
• Modrava a Filipova Huť
• Srní
• Prášily
• Kašperské Hory a Hartmanice
• Zadov a Churáňov
• Lipno, Frymburk a Horní Planá

Články o pohoří

• Hory a vrcholy nad 1300 metrů
• Hory pod 1300 metrů
• Podnebí Šumavy

Zdroje: Správa NP Šumava, výstrahy a uzavírky, Správa NP Šumava o společném území s Bavorským lesem, zastavení splouvání Teplé Vltavy, AOPK ČR, Povodí Vltavy, VD Lipno I, NP Bavorský les. Údaje ověřeny v září 2026.