Šumavské vrcholy pod 1300 metrů

Šumavské vrcholy pod 1300 m jsou pro výlet často lepší volba než nejvyšší hory. Na většinu nejvyšších vrcholů české strany se kvůli klidovým územím nesmí, zatímco o něco níž stojí rozhledny, vedou sem značené cesty a na několik z nich vyveze lanovka. Přehled je rozdělený podle oblastí od Železné Rudy po Lipno, na konci je tabulka výšek a přístupu. Vrcholy nad 1 300 m popisuje článek nejvyšší hory Šumavy.

Proč stojí za to i nižší vrcholy

Plechý nebo Velká Mokrůvka lákají výškou, jenže většinu rozhleden a značených výstupů najdete o sto až dvě stě metrů níž. Nad Železnou Rudou jsou to Pancíř a Špičák s lanovkami, u Stach Javorník s rozhlednou a nad Lipnem zřícenina Vítkův Hrádek s věží. Nižší vrcholy navíc většinou neleží v klidových územích národního parku a řada z nich je v chráněné krajinné oblasti, kde se smíte pohybovat volněji. Výjimky jsou v textu i v tabulce.

Výšky jsme porovnali s digitálním modelem reliéfu ČÚZK, jednotlivé mapy se od sebe běžně liší o metr. Přístup odpovídá stavu v září 2026. Pravidla pohybu v národním parku shrnuje článek návštěvní řád NP Šumava.

Železnorudsko a Královský hvozd

Pancíř (1 214 m) nad Železnou Rudou má rozhlednu a horskou chatu a v sezóně na něj jezdí lanovka. Sousední Špičák (1 202 m) má od roku 2014 rozhlednu vysokou 26,5 m, na vrchol vede sedačková lanovka a od nádraží Špičák modrá značka. Rozhledna je podle provozovatele v roce 2026 otevřená jen od 15. června do 15. září a stejné období platí podle Správy NP pro Rozvodskou cestu z rozcestí Pod Malým Špičákem na vrchol.

Můstek (1 234 m) nad Hojsovou Stráží je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu, asi 3 km severně od Pancíře, a leží v chráněné krajinné oblasti. Vede přes něj červená značka ze Železné Rudy. Na hraničním hřebeni severozápadně od Železné Rudy se zvedá Ostrý (1 293 m), na který z české strany vede modrá značka. Jeho vrchol leží těsně za hranicí v Bavorsku a pod ním stojí bavorská chata Osserschutzhaus. Po turistických cestách se do Německa chodit smí, doklad ale mějte u sebe.

Polom (1 295 m) mezi Železnou Rudou a Prášily je nejvyšší z hor v tomto přehledu. Leží v přírodní zóně národního parku a značená cesta na něj nevede. Nad Černým jezerem se zvedá Jezerní hora, ta ale přesahuje 1 300 m a patří do přehledu nejvyšších hor.

Šumavské pláně a Kašpersko

Přílba (též Přilba, německy Leckerberg, 1 221 m) je plochá, protáhlá hora asi 3,5 km severovýchodně od Kvildy, nad osadou Nové Hutě. Leží v národním parku mimo klidová území. Přes vrcholovou část vede zelená značka z rozcestí Pod Přilbou k Javorníku. U cesty stojí rozcestník Přilba s trigonometrickým bodem a výškou 1 218 m, nejvyšší místo hory je asi 150 m od něj v lese. Vrchol je zalesněný, výhled ani rozhlednu Přílba nemá.

Asi 2 km západně od Kvildy leží Tetřev (1 260 m) a u Horské Kvildy Antýgl (1 254 m), kterému se dřív říkalo Sokol. Oba jsou v národním parku a značená cesta na ně nevede.

Huťská hora (1 187 m) nad Zhůřím, mezi Kašperskými Horami a Horskou Kvildou, se v německých textech jmenuje Knappenberg (Knappe znamená havíř). Pod vrcholem vede zelená značka, výstup a historii popisuje stránka Huťská hora. Na Javorníku (1 066 m) u Stach stojí rozhledna a vedou na něj značené cesty. Mezi Javorníkem a Kvildou leží Churáňov s meteorologickou stanicí ČHMÚ ve výšce 1 118 m, jejíž data najdete na stránce počasí Zadov a Churáňov.

Vimpersko, Volarsko a Trojmezí

Bobík (1 265 m) nad Volary sousedí s Boubínem a leží v chráněné krajinné oblasti. Na vrchol vede krátká značená odbočka. Samotný Boubín (1 362 m) už patří mezi třináctistovky. Obrovec (1 146 m) se zvedá nad Kubovou Hutí a na jeho svahu je lyžařský areál, značená cesta na vrchol nevede.

Stožec (1 065 m) nad stejnojmennou obcí leží v klidovém území Údolí Vltavského luhu, kde se smí jen po vyhrazených cestách, a na vrchol žádná nevede. Přístupná je nižší Stožecká skála (974 m) s vyhlídkou, na kterou vede modře značená odbočka a naučná stezka. Kvůli hnízdění sokola stěhovavého ale Správa NP úsek od Stožecké kaple ke skále na jaře uzavírá, zákaz platí nejdéle do 15. července.

Knížecí stolec (1 236 m) nad Lipnem vyčnívá nad okolí nejvíc ze všech hor české Šumavy hned po Plechém, podle přehledu Ultratisícovky.cz má relativní výšku 434 m. Leží ale ve vojenském újezdu Boletice. Poslední turistickou trasu ze Záhvozdí újezd zrušil 1. května 2024. Dřevěnou rozhlednu na vrcholu napadla dřevokazná houba, armáda ji v roce 2024 odstranila a podle újezdu ji už neobnoví. Zprávu o novém zpřístupnění jsme do září 2026 nenašli. Stejně nepřístupný je sousední Chlum (1 191 m).

Vítkův kámen (1 035 m) nad Lipnem nese zříceninu Vítkův Hrádek, která bývá uváděna jako nejvýše položený hrad v Česku. Hranolová věž slouží jako rozhledna. Podle obce Přední Výtoň je v roce 2026 otevřená po celý rok, s otevírací dobou podle měsíce.

Výšky, přístup a rozhledny v tabulce

Tabulka řadí vybrané vrcholy pod 1 300 m podle výšky. Zahrnuje hory, které jsou cílem výletů nebo se na ně lidé často ptají, ne všechny kóty nad tisíc metrů.

Předpověď na den výletu najdete na stránce počasí na Šumavě, další zeměpisné články v rubrice Šumava.