Nejvyšší hory Šumavy a cesty na jejich vrcholy

Nejvyšší hora Šumavy stojí v Bavorsku. Velký Javor (Großer Arber) měří 1 456 m a je nejvyšším vrcholem celého česko-bavorského pohoří. Nejvyšší horou české části je Plechý (1 378 m) nad Plešným jezerem, zároveň nejvyšší bod Národního parku Šumava. Mezi nimi se na hřebenech a pláních zvedají další dvě desítky vrcholů přes 1 300 m. Na mnohé z nich se ale dnes nesmí, protože leží v klidových územích národního parku nebo v přírodních rezervacích. Níž najdete tabulku s výškou, státem a přístupem, vysvětlení pravidel a tipy, odkud na jednotlivé hory vyrazit.

Nejvyšší vrcholy Šumavy v přehledu

Tabulka řadí šumavské vrcholy nad 1 300 m podle výšky. Výšky na české straně jsme porovnali s digitálním modelem reliéfu ČÚZK, u bavorských vrcholů s údaji Národního parku Bavorský les a provozovatele lanovky na Velký Javor. Jednotlivé mapy se běžně liší o metr. Vynechali jsme vedlejší kóty na hřbetech Plechého, Třístoličníku a Smrčiny a málo výrazné vrcholy v jádrové zóně bavorského parku. Sloupec Přístup popisuje stav v září 2026.

V tabulce je 24 vrcholů, 14 z nich leží v Česku. Z českých vrcholů vede značená cesta na Plechý, Trojmeznou, Boubín a Poledník, na Svaroh jen z bavorské strany. Ostatní české třináctistovky jsou v klidových územích nebo na ně značení nevede.

Na které vrcholy se smí a na které ne

O tom, kam smíte, rozhodují tři pravidla. Nejdůležitější jsou klidová území národního parku, která Ministerstvo životního prostředí v roce 2026 vyhlašuje nově. Smíte se v nich pohybovat jen po cestách a trasách, které vyhradí Správa NP Šumava, a to i na lyžích a sněžnicích. Týká se to hlavně hřebene mezi Prášily a Modravou (klidové území Prášilsko-Modravský hřeben a slatě, vyhlášené v dubnu 2026) a Trojmezí (Trojmezensko-smrčinský hřeben, leden 2026). Proto jsou pro veřejnost zavřené Velká a Malá Mokrůvka, Špičník, Plesná, Ždánidla i Studená hora. Pro Prášilsko-Modravský hřeben zveřejnila Správa NP 24. září 2026 opatření o vyhrazených cestách, které platí od 9. října 2026 a stávající značené cesty v tomto území zachovává.

Druhé pravidlo platí v národních přírodních rezervacích, kde se smí jen po vyznačených cestách. Boubín a Jezerní hora nad Černým jezerem leží v chráněné krajinné oblasti, ne v národním parku, ale obě jsou součástí rezervace. Na Boubín taková cesta vede, na Jezerní horu ne. Třetí jsou dočasná opatření. V pásu u hranice zhruba mezi prameny Vltavy a Plesnou platí do 31. 12. 2026 zákaz vstupu mimo značené cesty. Na Černou horu a Stráž nad pramenem Vltavy značení nevede, proto si před cestou mimo značky ověřte hranice pásu na mapě Správy NP.

Sezónní uzávěry chrání hlavně tetřeva. Ke Smrčině, jejíž vrchol leží těsně za hranicí v Rakousku, se z české strany smí jen od 15. července do 15. listopadu a stejné okno platí pro cestu z Poledníku ke Gsengetu. Ve stejném období je přístupný i neznačený hraniční chodník po státní hranici s Bavorskem mezi Debrníkem a Březníkem. Vede kolem Blatného vrchu a Špičníku, do klidového území na české straně z něj ale scházet nesmíte. Na bavorské straně je v jádrové zóně národního parku od 16. listopadu do 14. července povinné držet se značených cest. Co se v parku smí a co ne, shrnuje článek návštěvní řád NP Šumava.

Vrcholy s rozhlednou nebo výhledem

Rozhlednu mají nad 1 300 m jen dva české vrcholy. Na Poledníku (1 315 m) slouží jako rozhledna bývalá vojenská věž vysoká 37 m. Otevírá se sezónně, v roce 2026 podle Správy NP do 29. října, a psi dovnitř nesmí. Dřevěná rozhledna na Boubíně (21 m) je od 5. července 2025 zavřená z rozhodnutí statiků. Patří obci Kubova Huť, která chce starou věž nahradit novou.

Bez věže se daleko rozhlédnete z Luzného, jehož vrchol tvoří kamenné moře ze žulových balvanů, a z vrcholové skály Plechého, odkud je za dobré dohlednosti vidět i Alpy. Na Velký Javor jezdí kabinová lanovka, na rakouskou stranu Smrčiny lanovka lyžařského areálu Hochficht. Kdy bývá vzduch dost čistý na dálkové výhledy, popisuje článek podnebí Šumavy.

Plechý, nejvyšší hora české Šumavy

Plechý (německy Plöckenstein) leží nad Plešným jezerem na hranici s Rakouskem, vrchol je na české straně. Mapy uvádějí 1 378 i 1 379 m, model reliéfu ČÚZK dává 1 378 m. Vrchol i Plešné jezero leží v klidovém území Trojmezensko-smrčinský hřeben, cesty k jezeru, ke Stifterovu pomníku a na vrchol ale Správa NP vyhradila jako celoroční.

Nejčastěji se na Plechý chodí z Nové Pece přes Plešné jezero. K jezeru je to podle obce Nová Pec po zelené asi 9 km, odtud po žluté necelé 2 km na vrchol, jedna z variant vede kolem Stifterova pomníku. Počítejte s převýšením kolem 650 m. Silnice z Nové Pece na Jelení Vrchy je od července 2024 pro auta uzavřená, v sezóně 2026 tam do 11. října o víkendech jezdí autobus 683. Kratší cesta vede z bavorského parkoviště pod Třístoličníkem (Dreisessel) po hraničním hřebeni přes Trojmezí, podle mapy asi 5 km. Parkoviště a trasy k jezeru popisuje stránka Plešné jezero.

Plechý je nejvyšší horou české Šumavy, ne celého pohoří. Tu drží Velký Javor, který je o 78 m vyšší. Na rakouskou stranu hranice smíte do 15. 3. 2027 vstoupit jen na vyhlášených hraničních přechodech, podrobnosti jsou na stránce hraniční přechody na Šumavě.

Velký Javor, Roklan a Luzný na bavorské straně

Velký Javor (1 456 m) leží v Bavorsku mimo národní park, nedaleko Železné Rudy. Na vrchol jezdí kabinová lanovka Arber-Bergbahn, pod vrcholem stojí chata Arberschutzhaus a vede sem několik značených cest. Lanovku, výstupy pěšky a cestu ze Železné Rudy popisuje stránka Velký Javor.

Velký Roklan (Großer Rachel, 1 453 m) je nejvyšší horou Národního parku Bavorský les. Výstupy začínají třeba na parkovišti Gfäll u Spiegelau, pod vrcholem leží ledovcové Roklanské jezero. Od poloviny května do konce října tam přes den autem nevjedete, jezdí sem ale autobus Igelbus ze Spiegelau (sezóna 2026). Luzný (Lusen, 1 373 m) má holý vrchol z obřích žulových balvanů, který je dobře vidět třeba od hájenky Březník. Nejkratší výstupy začínají na parkovišti u Waldhäuseru: nahoru vede Letní cesta s kamennými schody, dolů se obvykle chodí po Zimní cestě kolem chaty Lusenschutzhaus.

Z české strany na Luzný ani na Roklan značená cesta nevede. Stezka Luzenským údolím k Modrému sloupu zůstává zavřená. Podle zpráv z března 2026 ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí o jejím regulovaném zpřístupnění a zprávu o otevření jsme do září 2026 nenašli. V bavorském národním parku platí jeho vlastní pravidla, psa tam mějte na vodítku, pokud spolehlivě nejde u nohy. Přes hranici s Německem se po turistických cestách chodit smí, doklad ale mějte u sebe, Německo do 15. 3. 2027 na hranici kontroluje.

Výstupy podle výchozích míst

• Nová Pec: Plechý přes Plešné jezero, po hraničním chodníku dál na Trojmeznou.
• Nové Údolí: Třístoličník po červené značce, podle mapy asi 7 km a 500 m stoupání. Česká strana končí u rozcestí Třístoličník ve výšce 1 302 m, bavorský vrchol s horskou chatou je o kus dál.
• Kubova Huť a Zátoň: Boubín po modré, z Kubovy Hutě asi 4,5 km. Obě místa mají vlakovou zastávku. Víc na stránce Boubín a Boubínský prales.
• Prášily: Poledník, okruh přes Prášilské jezero měří podle Správy NP 17,5 km. Rozhlednu a sezónní uzávěry popisuje stránka Poledník, zázemí obec Prášily.
• Železná Ruda: Velký Javor lanovkou nebo pěšky z bavorské strany, na Svaroh vede jen bavorská značka z Lohbergu. Ze střediska se chodí i na nižší Pancíř.
• Bavorská parkoviště: Luzný od Waldhäuseru, Roklan od Gfällu, Třístoličník a Plechý od parkoviště Dreisessel, na Großer Falkenstein vede dálková trasa Goldsteig z Bayerisch Eisensteinu.

Na hřebenech v zimě

Šumava nemá skalní štíty, na odlesněných hřebenech a pláních ale v zimě rychle přijde mlha, vítr a mráz a stopa se snadno ztratí. Klidová území platí i pro sněžnice a lyže, pohybovat se v nich smíte jen po vyhrazených trasách. Rozhledna na Poledníku se na zimu zavírá (v roce 2026 od 30. října) a do lesů národního parku vstupujete na vlastní nebezpečí kvůli padajícím souším.

Než vyrazíte, podívejte se na počasí na Šumavě a na webkamery. V nouzi volejte Horskou službu na 1210 nebo tísňovou linku 112, víc na stránce Horská služba Šumava. Tipy na zimní výlety jsou v rubrice Zima na Šumavě.

Vrcholy pod 1300 metrů

Hory pod hranicí 1 300 m bývají pro výlet vděčnější než třináctistovky. Na Pancíři a Špičáku nad Železnou Rudou stojí rozhledny a jezdí na ně lanovky, Javorník u Stach má rozhlednu a Huťská hora nad Zhůřím se v německých textech jmenuje Knappenberg, hora havířů. Přehled po oblastech i s tabulkou je v článku hory Šumavy pod 1300 metrů, další geografické články v rubrice Šumava.