Černé jezero

Černé jezero na Šumavě je největší a nejhlubší ze všech osmi šumavských ledovcových jezer. Leží ve výšce 1 008 metrů pod Jezerní horou, asi čtyři kilometry severozápadně od Špičáku u Železné Rudy, v národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Po asfaltové cestě ze Špičáckého sedla k němu dojdete s kočárkem, dojedete na kole a dostanete se k němu i v zimě.

Největší české ledovcové jezero v číslech

Podle Správy NP Šumava má Černé jezero plochu 18,4 ha, největší hloubku 40 m a objem 2,88 milionu m³, jeho povodí měří 129 ha. Informační portál Železné Rudy uvádí hloubku 40,6 m a plochu 18,93 ha; rozdíly vycházejí z různých měření. Plochou je jezero skoro dvakrát větší než sousední Čertovo jezero.

Nad jižním břehem se zvedá karová stěna Jezerní hory, na opačné straně jezero zadržuje moréna se zpevněnou hrází. Voda odtéká do Úhlavy a dál do Labe a Severního moře.

Jezero leží v CHKO Šumava, ne v národním parku. Území kolem obou jezer chránil už od roku 1911 tehdejší majitel panství kníže Hohenzollern z podnětu botanika Huga Conwentze, v roce 1933 se dostalo do státního seznamu chráněných území a v dnešní podobě s rozlohou přes 200 ha bylo vyhlášeno v roce 2010 (Lesy ČR). Jezero inspirovalo i Antonína Dvořáka: jedna z částí jeho klavírního cyklu Ze Šumavy z let 1883 a 1884 se jmenuje U Černého jezera.

Ze Špičáckého sedla po asfaltu k jezeru

Nejpohodlnější přístup vede ze Špičáckého sedla (975 m) po žlutě značené asfaltové cestě lesem. Je dlouhá asi 3,5 km a stoupá jen mírně, celkem asi o 35 m. Informační portál Železné Rudy ji doporučuje pěším, cyklistům i vozíčkářům. Počítejte zhruba s hodinou chůze jedním směrem. Po cestě vede i cyklotrasa 2055.

Parkování. Na sedle je soukromé placené parkoviště (GPS 49.1735N, 13.2247E). Bez poplatku můžete podle informačního centra Železné Rudy stát na parkovišti Kaskády na Špičáku, od sedla je ale necelé 2 km vzdušnou čarou. Stav v září 2026.

Bez auta. Vlakem na trati z Klatov do Železné Rudy vystoupíte v zastávce Špičák, odkud do sedla stoupáte asi 1,5 km. Z Alžbětína v Železné Rudě vede k jezeru také červená značka lesem, je ale delší.

Okruh přes Černé a Čertovo jezero

Obě jezera spojuje žlutě značený Jezerní okruh ze Špičáckého sedla. Správa NP Šumava ho hodnotí jako středně náročný: měří 8 až 8,6 km, stoupá celkem o 230 až 240 m a zabere asi 2 h 40 min čisté chůze. Mezi jezery vede přes rozcestí Rozvodí (1 150 m) hlavní evropské rozvodí: voda z Černého jezera teče do Severního moře, z Čertova přes Dunaj do Černého moře.

Informační portál Železné Rudy doporučuje jít nejdřív k Čertovu jezeru (asi 2,5 km), pak strmě nahoru a dolů přes Rozvodí k Černému (asi 2,5 km) a na závěr po asfaltu zpět do sedla (3,5 km). Náročnější část tak máte za sebou v první polovině a vracíte se pohodlně. Úsek přes Rozvodí je kamenitá horská pěšina, s kočárkem se na okruh nevydávejte.

Úseky okruhu ve směru, který doporučuje informační portál Železné Rudy:

1. Špičácké sedlo až Čertovo jezero, asi 2,5 km po žluté lesní pěšinou, převýšení kolem 100 m.
2. Čertovo jezero až Rozvodí, asi 1,5 km strmě do kopce po červené a žluté. Vystoupáte zhruba o 120 m na hřbet ve výšce 1 150 m.
3. Rozvodí až Černé jezero, asi kilometr kamenitým sestupem k hrázi Černého jezera, klesáte asi o 140 m.
4. Černé jezero až Špičácké sedlo, 3,5 km po asfaltové cestě se žlutou značkou, skoro po rovině.

Zvládnou to děti? Školní děti, které ujdou pár kilometrů do kopce, okruh obvykle zvládnou. Nejtěžší je výstup od Čertova jezera na Rozvodí, proto je lepší jít tímto směrem a vracet se z kopce po asfaltu. Na odpočinek u obou jezer a pomalejší tempo s dětmi si připočtěte aspoň hodinu. Pro malé děti je rozumnější jen cesta k Černému jezeru a zpět.

Od 15. 6. do 15. 9. můžete okruh prodloužit o odbočku na rozhlednu na Špičáku (1 202 m), asi 1,5 km navíc. Mimo toto období je Rozvodská cesta na Špičák kvůli ochraně přírody zavřená (Správa NP Šumava, září 2026).

Přečerpávací elektrárna z roku 1930

Černé jezero je zároveň horní nádrží nejstarší přečerpávací elektrárny u nás. Západočeské elektrárny ji postavily podle projektu Škodových závodů za necelé dva roky a do provozu ji uvedly 6. 12. 1930 jako první přečerpávací elektrárnu v tehdejším Československu. Voda z jezera teče potrubím dlouhým přes dva kilometry do strojovny v Úhlavském luhu, kde pohání Peltonovu turbínu o výkonu 1 500 kW; pod elektrárnou ji zachytí malá vyrovnávací nádrž na Úhlavě (ČEZ).

Od roku 1960 je čerpání vody zpět do jezera omezené. V areálu dnes kromě historického soustrojí vyrábějí elektřinu ještě dvě malé turbíny z let 2004 a 2005. I jezero, jak ho vidíte dnes, tedy nese stopy lidských úprav, včetně zpevněné hráze.

Šídlatka jezerní a život po kyselých deštích

Na dně jezera roste šídlatka jezerní, ponořená vodní plavuň, která v Česku nežije nikde jinde a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Její populace patří k předmětům ochrany rezervace (Lesy ČR). Kvůli okyselení se desítky let nemohla rozmnožovat a její obnova zůstává nejistá (Živa 4/2016).

Šumavská jezera sledují hydrobiologové Biologického centra AV ČR soustavně od 80. let 20. století. Kyselé deště z druhé poloviny 20. století z nich vyhnaly ryby a velkou část drobných živočichů; po vyčištění ovzduší se voda pomalu zotavuje a druhů v ní přibývá (Živa 5/2013). Víc o tom píšeme v článku o ledovcových jezerech na Šumavě.

Pravidla národní přírodní rezervace

Černé jezero není v národním parku, proto tu neplatí klidová území ani návštěvní řád NP. Rezervace má ale přísné základní ochranné podmínky podle § 29 zákona o ochraně přírody a krajiny (stav v září 2026):

• chodit jen po vyznačených cestách, koupání a vstup do vody nejsou dovolené,
• na kole jen po silnicích, místních komunikacích a místech vyhrazených orgánem ochrany přírody; k jezeru vede po asfaltové cestě cyklotrasa, na pěšiny přes Rozvodí a k Čertovu jezeru s kolem nejezděte,
• tábořit, rozdělávat oheň a sbírat rostliny nebo živočichy je zakázané,
• motorová vozidla sem smějí jen s výjimkou (lesní správa, záchranáři a podobně).

Psa smíte vzít s sebou, zákon o myslivosti vás ale zavazuje nenechat ho volně pobíhat mimo váš dosah. Pravidla národního parku, která platí u jiných jezer, shrnuje návštěvní řád NP Šumava.

Černé jezero v létě a v zimě

Cesta ze Špičáckého sedla je přístupná celý rok. Správa NP ji uvádí mezi doporučenými pěšími trasami na Železnorudsku v zimě, hodí se tak i na zimní procházku s dětmi. Okruh přes Čertovo jezero je ale podle Správy NP v zimě kvůli sněhu neprůchodný.

Předpověď sledujte na stránce počasí Železná Ruda, sníh na horách ukážou webkamery na Šumavě.

Tipy na výlet kolem Železné Rudy

Od Černého jezera je blízko k vodopádům Bílé strže, podle Správy NP nejvyššímu šumavskému vodopádu s kaskádami vysokými celkem 14 m; cesta tam vede od Špičáckého sedla kolem jezera. V létě láká rozhledna na Špičáku a nedaleký Pancíř. Základnu pro výlety nabízí Železná Ruda se Špičákem a Alžbětínem, další jezera srovnává stránka kolem šumavských jezer a rubrika příroda Šumavy.