Zóny a klidová území Národního parku Šumava

Národní park Šumava chrání horské lesy, slatě a ledovcová jezera na české straně pohoří, chráněná krajinná oblast Šumava ho obklopuje a chrání hlavně krajinu. Uvnitř národního parku platí čtyři zóny, které určují, jak se o přírodu pečuje, a klidová území, která určují, kudy smíte chodit. Tady najdete, jak do sebe tyto vrstvy zapadají. Stav jsme ověřili v září 2026.

Národní park a CHKO mají jiný účel

Národní park Šumava zřídila vláda nařízením č. 163/1991 Sb. ze dne 20. března 1991. Od novely zákona o ochraně přírody v roce 2017 je park vymezený přímo v zákoně č. 114/1992 Sb. (§ 15d a příloha 4). Má asi 684 km² a podle Správy je největším národním parkem v Česku. Zákon mu dává dlouhodobý cíl nechat na převažující ploše přírodní děje probíhat nerušeně a na zbytku zachovat a zlepšovat místa, která bez péče člověka nevydrží, například horské louky.

Chráněná krajinná oblast Šumava je starší a větší. Vyhlášena byla 27. prosince 1963 a má asi 995 km². Chrání hlavně krajinu, její rozmanitost a typický ráz. Obě území se nepřekrývají, CHKO národní park obklopuje a plní pro něj úlohu ochranného pásma, které park samostatně vyhlášené nemá. Obě území spravuje Správa Národního parku Šumava se sídlem ve Vimperku.

Pro výlet je rozdíl podstatný u několika známých míst. Černé jezero a Čertovo jezero u Železné Rudy ani prales na Boubíně neleží v národním parku, ale v CHKO, kde jsou chráněné jako národní přírodní rezervace. Pravidla tam nejsou mírnější, jen vycházejí z jiného paragrafu zákona. Kde právě jste, poznáte podle tabulí s velkým státním znakem a názvem území; hranice rezervací a klidových území navíc podle červeného pruhového značení na stromech.

Čtyři zóny nahradily staré první až třetí zóny

Novela zákona z roku 2017 zavedla ve všech českých národních parcích čtyři zóny ochrany přírody. Na Šumavě je vymezuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 42/2020 Sb., účinná od 1. března 2020. Dřívější členění na I., II. a III. zónu tím skončilo, přesto ho ještě najdete ve starších průvodcích, na mapách i na některých webech.

Zóny řídí, co smí v lese a na loukách dělat Správa parku a hospodáři, tedy kde se kácí, kde se kosí a kde se les nechá bez zásahu. Pohyb návštěvníků samy neomezují, a proto je v terénu nehledejte. Kudy smíte chodit, určují klidová území. Změny zón lze podle zákona začít projednávat nejdřív 15 let po první vyhlášce, tedy ne před rokem 2035.

Klidová území určují, kudy smíte chodit

Klidové území je část národního parku, kde je zakázané pohybovat se mimo cesty a trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody (§ 17 zákona). Chrání místa a druhy, kterým vadí časté vyrušování. Klidová území stanovuje Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, cesty v nich vyhrazuje Správa NP dalším opatřením a může k nim přidat podmínky, třeba dobu, kdy se po nich smí.

Na Šumavě dlouho plnily roli klidových území roztříštěné bývalé první zóny. Novou podobu odsouhlasila Rada národního parku 15. února 2024 a ministerstvo ji během roku 2026 vyhlašuje po jednotlivých územích. Mapová vrstva Agentury ochrany přírody a krajiny eviduje k 24. 9. 2026 šest klidových území o rozloze asi 11 560 ha, tedy 16,9 % parku.

Sezónní části jsou uzavřené hlavně na jaře a v první polovině léta, v době rozmnožování citlivých druhů, zbytek roku se v nich smí chodit volně. Naopak některé cesty uvnitř celoročních klidových území se otevírají jen na část roku, většinou od poloviny července do poloviny listopadu. Cesty v klidových územích vyhrazuje Správa postupně a u některých území byla vyhrazení v září 2026 teprve v návrhu. Kde si nejste jistí, držte se značených turistických tras.

Kromě klidových území platí v roce 2026 ještě území s omezeným vstupem podle § 64 zákona. Správa NP ho vymezila opatřením č. j. NPS 00089/2026 na dobu od 6. 1. do 31. 12. 2026. Jde o asi 6 000 ha u státní hranice mezi prameny Vltavy a Plesnou, kde se smí jen po značených cestách. Na místě ho označují trojjazyčné tabule.

Pro plánování Správa NP doporučuje mapy.cz, které klidová území zobrazují. Hranice území s omezeným vstupem ukazuje mapa na geoportálu Správy NP. Co konkrétně se v parku smí pěšky, na kole, se psem nebo s dronem, shrnuje článek návštěvní řád NP Šumava.

V bezzásahovém lese se nechává příroda pracovat

Bezzásahové území je část parku, kde Správa nechává přírodní procesy běžet. Stromy napadené kůrovcem nebo zlomené větrem se nekácí a zůstávají v lese. Vychází to z cíle, který zákon národním parkům dává, a hlavně z režimu přírodní zóny. Jiné zásahy než ty, které odpovídají jejímu cíli, v ní zákon připouští jen výjimečně a ve vyjmenovaných případech, například kvůli bezpečnosti na turistických trasách, při hašení požáru nebo při údržbě značených cest.

Bezzásahovost je na Šumavě dlouho sporné téma mezi ochranou přírody, lesníky a obcemi. Čísla Správy NP za rok 2025 ukazují, že celkové napadení kůrovcem ve státních lesích parku kleslo na 160 084 m³, tedy zhruba na polovinu roku 2024. Na území, kde se napadené stromy nezpracovávají, z toho připadlo 61 %; v roce 2019 to bylo 29 %.

Jak se les bez zásahu obnovuje, sleduje Správa na stálých plochách. V prvním cyklu měření v letech 2009 až 2018 na 1 079 plochách našla průměrně 6 323 mladých stromků na hektar, z toho 78 % smrků, 9 % buků a 5 % jeřábů. Mezi stojícími suchými kmeny tak na mnoha místech roste hustý mladý les. Podrobněji o horských lesích píše článek horské smrčiny.

Za hranicí navazuje Národní park Bavorský les

Národní park Bavorský les vznikl 7. října 1970 jako první národní park v Německu. Po rozšířeních v letech 1997 a 2022 má 24 945 ha a 75,37 % jeho plochy tvoří přírodní zóna bez zásahů. Podle bavorské správy tvoří oba parky dohromady největší souvislé chráněné lesní území ve střední Evropě.

Správy obou parků spolupracují při monitoringu lesa, rysa a vlka, sdílejí data a vedou společné přeshraniční projekty. Pro návštěvníky je spolupráce vidět hlavně na hranici. Turistické přechody nesou značení Klubu českých turistů a společné česko-bavorské logo a neznačený hraniční chodník je přístupný jen v sezóně. Na bavorské straně ale platí bavorská pravidla, česká se tam nepřenášejí. Najdete je na webu NP Bavorský les, kudy se dá hranici přejít, popisuje článek hraniční přechody na Šumavě.

Šumava je od roku 1990 také biosférickou rezervací UNESCO v programu Člověk a biosféra, kterou spravuje Správa NP ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Šumava. Od stejného roku jsou Šumavská rašeliniště zapsaná mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Proč jsou slatě tak cenné, vysvětluje článek šumavská rašeliniště a slatě.

Mapy, střediska a úřední deska Správy NP

• Výstrahy a uzavírky na webu Správy NP ukazují, co je právě zavřené, třeba cesty, mosty, rozhledny nebo splouvání.
• Digitální registr AOPK ČR na drusop.nature.cz ukazuje hranice zón a klidových území, mapu území s omezeným vstupem má geoportál Správy NP.
• Mapy.cz zobrazují klidová území a Správa je doporučuje pro plánování tras.
• Úřední deska Správy NP zveřejňuje návrhy a vydaná opatření o vyhrazení cest v klidových územích.
• Informační a návštěvnická střediska Správy NP, například na Kvildě, v Srní, ve Stožci, v Kašperských Horách nebo na Alžbětíně v Železné Rudě, poradí na místě. Přehled je v článku informační a návštěvnická střediska NP Šumava.

Další praktické informace před cestou shromažďuje rubrika Užitečné informace, články o jezerech, slatích a lesích najdete v rubrice Příroda Šumavy.