Ledovcová jezera na Šumavě
Na Šumavě je osm jezer ledovcového původu, pět v Česku a tři v Bavorsku. Přehled jejich výšky, rozlohy a hloubky, vysvětlení, jak vznikla a jak se vzpamatovávají z kyselých dešťů, a pravidla, která u nich platí.
Ilustrační foto
Ledovcová jezera na Šumavě jsou nejviditelnější stopou poslední doby ledové v celém pohoří. Dnes jich je osm: na české straně Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka, v Bavorsku Velké a Malé Javorské a Roklanské. V tomto přehledu najdete jejich parametry v jedné tabulce, vysvětlení, jak vznikla, a pravidla, která u nich platí. Trasy a parkoviště podrobně rozebírá stránka výlety kolem šumavských jezer.
Kolik je na Šumavě ledovcových jezer
Jezer ledovcového původu, která mají dodnes volnou hladinu, je na Šumavě osm. Podle Správy NP Šumava leží tři v národním parku (Plešné, Prášilské a Laka), dvě v chráněné krajinné oblasti v národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero, jedno v Národním parku Bavorský les (Roklanské) a dvě v bavorském přírodním parku Bayerischer Wald (Velké a Malé Javorské).
Jezer bylo kdysi víc. Geologové a hydrobiologové v roce 2019 uvedli dalších nejméně osm pánví, které se během tisíciletí zanesly usazeninami a zarostly, například Starou jímku pod Poledníkem (Česká geologická služba). Pro vědu jsou tyhle vrstvy bahna a rašeliny cenné, protože v nich zůstal záznam o proměnách krajiny od konce doby ledové.
Jak šumavská jezera vznikla
V chladných obdobích čtvrtohor se na nejvyšších svazích Šumavy hromadil sníh a postupně se měnil v led. Nevznikl tu souvislý ledovcový příkrov jako v Alpách, jen menší svahové ledovce. Ty vyhloubily v horních částech svahů mísovité prohlubně, kterým se odborně říká kary. Nad jezery po nich zůstaly strmé karové stěny, podle Správy NP vysoké až 300 metrů.
Na dolním okraji karu ledovec nahrnul val z balvanů a štěrku, čelní morénu. Když se oteplilo a led roztál, voda zůstala zadržená mezi stěnou a morénou. Proto má většina jezer na jedné straně strmý zalesněný svah a na druhé kamenitou hráz, kterou lidé u Černého a Plešného jezera později zpevnili.
Jak jsou jezera stará? Nejdelší vrty do jezerních usazenin pokrývají nejméně posledních 14 700 let, tedy celý pozdní glaciál i následující holocén (Vondrák a kol., Česká geologická služba 2019). Často opakovaný údaj o zhruba deseti tisících letech je proto spíš spodní hranice.
Výška, rozloha a hloubka všech osmi jezer
Čísla pocházejí z přehledu Správy NP Šumava. Jiné zdroje se u jednotlivých jezer liší o jednotky, protože vycházejí z jiných měření; rozdíly uvádíme na stránkách jednotlivých jezer.
| Jezero | Kde leží | Výška | Plocha | Max. hloubka | Objem vody | Povodí |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Černé jezero | Česko, CHKO (NPR) | 1 008 m | 18,4 ha | 40 m | 2,88 mil. m³ | 129 ha |
| Čertovo jezero | Česko, CHKO (NPR) | 1 028 m | 10,3 ha | 36 m | 1,85 mil. m³ | 86 ha |
| Plešné jezero | Česko, NP Šumava | 1 090 m | 7,5 ha | 18 m | 0,62 mil. m³ | 67 ha |
| Prášilské jezero | Česko, NP Šumava | 1 079 m | 3,7 ha | 15 m | 0,27 mil. m³ | 52 ha |
| Laka | Česko, NP Šumava | 1 096 m | 2,8 ha | 4 m | 0,04 mil. m³ | 135 ha |
| Roklanské (Rachelsee) | Bavorsko, NP Bavorský les | 1 071 m | 5,7 ha | 13 m | 0,18 mil. m³ | 58 ha |
| Velké Javorské (Großer Arbersee) | Bavorsko, přírodní park | 934 m | 7,7 ha | 16 m | 0,45 mil. m³ | 258 ha |
| Malé Javorské (Kleiner Arbersee) | Bavorsko, přírodní park | 918 m | 9,4 ha | 9 m | 0,25 mil. m³ | 279 ha |
Z tabulky je vidět několik věcí, které se v průvodcích pletou. Největší a nejhlubší je Černé jezero. Nejvýše položená je podle přehledu Správy NP Laka, přestože ji tatáž instituce na stránce výletu uvádí ve výšce 1 090 m, tedy stejně vysoko jako Plešné. A Malé Javorské jezero má podle této tabulky větší plochu než Velké Javorské, je jen mělčí. Laka má naopak největší povodí ze všech pěti českých jezer, přestože je sama nejmenší.
Pět jezer na české straně hranice
Černé jezero pod Jezerní horou u Železné Rudy je největší a nejhlubší ze všech osmi. Voda z něj odtéká do Úhlavy a tedy do Labe. Od roku 1930 slouží jako horní nádrž první přečerpávací elektrárny v tehdejším Československu a na jeho dně roste šídlatka jezerní, která jinde v Česku není.
Čertovo jezero leží necelé dva kilometry vzdušnou čarou od Černého, na druhé straně hlavního evropského rozvodí. Jako jediné z pěti českých jezer odvádí vodu do Dunaje. Plochou je druhé největší.
Plešné jezero leží v karu pod Plechým, nejvyšší horou české části Šumavy. Na konci 18. století se stalo zásobárnou vody pro Schwarzenberský plavební kanál, nad jeho stěnou stojí Stifterův pomník a jako jediné místo v Česku hostí šídlatku ostnovýtrusou.
Prášilské jezero pod Poledníkem je malé, ale na svou plochu hluboké. Hydrobiologové v něm v roce 2019 poprvé v Česku doložili lahvenku velkou, nálevníka, který tvoří pod vodou slizové kolonie a žije jen v čisté vodě.
Jezero Laka pod horou Plesná je nejmenší a nejmělčí ze všech osmi. Na hladině má plovoucí rašelinné ostrůvky a v roce 2020 se do něj po padesáti letech samy vrátili pstruzi.
Tři jezera v Bavorském lese
Velké Javorské jezero (Großer Arbersee, 934 m) leží pod jihovýchodním svahem Velkého Javoru u silnice z Bayerisch Eisenstein do Bodenmais. V sezóně k němu jezdí přeshraniční cyklobus 983 ze Železné Rudy se zastávkou Arbersee. Jezero i s Javorskou stěnou je přírodní rezervací od roku 1939 a u západního břehu má plovoucí ostrovy porostlé ostřicemi a vachtou (okres Regen).
Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee, 918 m) leží na opačné, severozápadní straně masivu Velkého Javoru. Plovoucí ostrovy má také. Podle Správy NP Šumava je plochou větší než Velké Javorské, hloubkou ale nepřesáhne devět metrů.
Roklanské jezero (Rachelsee, 1 071 m) je jediné z trojice, které leží v Národním parku Bavorský les, pod Velkým Roklanem (1 453 m). V sezóně sem vozí turisty bavorský autobus 601 (Rachel-Bus) na Gfäll a k Racheldiensthütte, odkud se jde pěšky. V jádrových zónách bavorského národního parku platí celoročně povinnost držet se vyznačených cest, jen od 15. 7. do 15. 11. smíte navíc i na některé starší neznačené cesty a stezky. Pravidla obou parků se liší, za hranicí se řiďte bavorskými.
Kyselé deště a návrat života do jezer
Od padesátých let 20. století dopadalo na Šumavu velké množství sloučenin síry a dusíku ze znečištěného ovzduší. Jezera s vodou chudou na minerály se tomu nedokázala bránit a okyselila se. Nejhorší stav nastal v 80. letech, kdy z nich vymizely ryby a velká část drobných živočichů (Správa NP Šumava, Biologické centrum AV ČR).
Po roce 1990 se ovzduší výrazně vyčistilo a jezera se začala pomalu zotavovat. Voda je méně kyselá a přibývá druhů vodních organismů. Zotavení na čas přibrzdil kůrovec v povodích jezer: odumřelé smrky a rychlejší rozklad humusu uvolnily do vody dusičnany, které některá jezera znovu částečně okyselily. Hydrobiologové ale počítají s tím, že jde o přechodný výkyv (Živa 5/2013).
Dobré zprávy posledních let: v roce 2019 našli vědci v Prášilském jezeře lahvenku velkou, druh vázaný na čistou vodu, a v roce 2020 potvrdili, že do jezera Laka se po padesáti letech samy vrátili pstruzi obecní. Obě vzácné šídlatky, šídlatka jezerní v Černém a šídlatka ostnovýtrusá v Plešném jezeře, se ale desítky let nemohly rozmnožovat a jejich obnova zůstává nejistá (Živa 4/2016).
Jak se k jezerům dostat ve zkratce
Ke všem pěti českým jezerům se chodí pěšky nebo jezdí na kole, autem až k vodě nedojedete k žádnému. Nejsnáz dojdete k Černému jezeru, ze Špičáckého sedla k němu vede asi 3,5 km dlouhá asfaltová cesta. Trasy ke všem jezerům, parkoviště a autobusy srovnává stránka kolem šumavských jezer. Jezera leží mezi 900 a 1 100 metry, kde bývá chladněji a sníh leží déle než v údolích. Předpověď najdete na stránce počasí na Šumavě, pro Černé a Čertovo jezero se hodí počasí Železná Ruda a výhled z hor ukážou webkamery na Šumavě.
Koupání, pohyb mimo cesty a klidová území
Pravidla se u jezer liší podle toho, v jakém chráněném území leží. Společné je jedno: do vody se nesmí nikde (stav v září 2026).
- Plešné, Prášilské a Laka jsou v národním parku, v přírodní zóně a zároveň v klidových územích, která Ministerstvo životního prostředí nově stanovilo v roce 2026: Plešné v území Trojmezensko-smrčinský hřeben, Prášilské a Laka v území Prášilsko-Modravský hřeben a slatě. V klidovém území se smíte pohybovat jen po vyhrazených cestách (§ 17 zákona o ochraně přírody a krajiny) a vodní sporty jsou v národním parku dovolené jen na vyhrazených úsecích řek.
- Černé a Čertovo jezero nejsou v národním parku, ale v národní přírodní rezervaci v CHKO Šumava. Platí tu zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, jízdy na kole mimo silnice a vyhrazená místa, táboření, ohně a sběru rostlin (§ 29 téhož zákona).
- Sezónní uzávěry chrání hlavně tetřeva hlušce: cesta z Gsengetu k jezeru Laka je zavřená od 15. 3. do 15. 7., trasa z Poledníku na Gsenget je otevřená jen od 15. 7. do 15. 11. a Rozvodská cesta z rozcestí Pod Malým Špičákem na vrchol Špičáku jen od 15. 6. do 15. 9.
- Oheň, vařiče a drony jsou v národním parku mimo obce zakázané. Na zamrzlou hladinu nevstupujte, led bývá zrádný a vstup na něj je zároveň vstupem mimo cestu.
Přehled toho, co v národním parku smíte a nesmíte, najdete na stránce návštěvní řád NP Šumava, rozdíl mezi zónami a klidovými územími vysvětluje článek o ochraně přírody v NP Šumava. Jezera patří do rubriky příroda Šumavy, kde najdete i článek o šumavských rašeliništích.
