Výlety k šumavským jezerům

Na výlet k šumavským jezerům se vždycky jde pěšky nebo jede na kole: autem k vodě nedojedete k žádnému z pěti českých ledovcových jezer. Tady porovnáváme trasy, odkud vyrazit, kolik kilometrů a stoupání vás čeká, kde zaparkovat a kam dojede autobus nebo vlak. Vznik, rozlohu a hloubku jezer popisuje článek ledovcová jezera na Šumavě, údaje o trasách jsou ve stavu k září 2026.

Trasy k jezerům v jedné tabulce

Délky a stoupání podle Správy NP Šumava, obcí a mapových podkladů, zaokrouhleno. Náročnost je naše hodnocení podle délky, stoupání a povrchu. Zelené linky 979 a 683 jezdí v roce 2026 o víkendech a svátcích od 1. 5. do 11. 10. a od 28. 6. do 31. 8. denně. Trasy si naplánujte v aplikaci mapy.com, která podle Správy NP zobrazuje i platná klidová území.

Černé a Čertovo jezero od Špičáku

Obě jezera nad Železnou Rudou mají společné výchozí místo, Špičácké sedlo (975 m) se soukromým placeným parkovištěm. Bez auta vystoupíte z vlaku v zastávce Špičák a do sedla vystoupáte asi 1,5 km. K Černému jezeru vede ze sedla asfaltová cesta se žlutou značkou, jediná z jezerních tras vhodná pro kočárek i vozík. K Čertovu jezeru je to kratší, ale po kamenité lesní pěšině.

Oba cíle spojuje okruh přes hřbet Rozvodí dlouhý 8 až 8,6 km. Jeho úseky, doporučený směr a náročnost pro děti popisuje stránka Černé jezero.

Kolem Černého jezera vede cesta i k Bílé strži, kterou Správa NP označuje za nejvyšší šumavský vodopád. Cesta ze sedla k Černému jezeru je přístupná celý rok, okruh přes Rozvodí je ale v zimě kvůli sněhu neprůchodný. Obě jezera leží v národní přírodní rezervaci v CHKO Šumava, kde se chodí jen po vyznačených cestách.

K Prášilskému jezeru nad Prášily

Nejméně chůze vás čeká ze Slunečné, parkoviště a zastávky Zelené linky 979 na silnici mezi Prášily a Srním: asi 3,7 km lesními cestami a kolem 190 m stoupání. Červená značka z centra Prášil měří k jezeru 4 až 5 km, podle toho, kde začnete. Infocentrum Prášily uvádí v září 2026 parkovné 100 Kč za den na Slunečné a 70 Kč za den v obci. Na kole dojedete po vyhrazené cyklotrase ke stojanu pod jezerem a posledních asi 150 m jdete pěšky.

S jezerem se dobře spojí výstup na Poledník s rozhlednou. Okruh z Prášil k jezeru a na Poledník měří podle Správy NP 17,5 km, stoupá o 526 m, trvá asi 5,5 hodiny a Správa ho hodnotí jako náročný. Zpátky se jde po zelené přes Frantův most, tento úsek je ale podle opatření Správy NP ke klidovému území přístupný jen od 15. 7. do 15. 11. Jindy se z Poledníku vraťte stejnou cestou nebo přes Předěl na Slunečnou. Prášilské jezero leží v klidovém území Prášilsko-Modravský hřeben a slatě, mimo značené cesty se tu nesmí.

K Lace od zastávky v Nové Hůrce

Nejsnazší cesta k jezeru Laka vede z osady Nová Hůrka u silnice ze Železné Rudy do Prášil. Parkoviště a zastávka Zelené linky 979 jsou hned vedle sebe. Po modré značce přes Hůrku je to asi 5 km a nastoupáte kolem 190 m; stejnou lesní cestou vede i cyklotrasa, takže tu projede i terénní kočárek.

Delší varianty: z Prášil přes Gsenget a Zlatý stoleček po červené asi 8,5 km, nebo celý okruh z Prášil přes Laku a Hůrku (18 km a 470 m stoupání), který Správa NP hodnotí jako náročný. Bez auta Správa NP doporučuje jet ráno autobusem do Nové Hůrky a přes jezero dojít pěšky zpátky do Železné Rudy, asi 14 km.

Plešné jezero pěšky z Nové Pece nebo autobusem na Jelení

Silnice z Nové Pece do Jeleních Vrchů je od 1. 7. 2024 pro auta zavřená. Auto nechte v Nové Peci na obecním parkovišti (od dubna do října 30 Kč za hodinu nebo 100 Kč za den) nebo na parkovišti Dlouhý Bor. Po zelené značce je to k jezeru asi 9 km a nastoupáte přes 300 m. Kratší cestu, 6 až 7 km, máte z Jeleních Vrchů, kam jezdí Zelená linka 683. Na kole smíte po vyhrazené cyklotrase až k jezeru.

U jezera se vyplatí vystoupat ke Stifterovu pomníku nad jezerní stěnou (asi 1,1 km a stoupání kolem 220 m) a dál na Plechý (1 378 m), nejvyšší horu české Šumavy. Na zpáteční cestě můžete jít kolem Kamenného moře. Jezero i jeho okolí patří do klidového území Trojmezensko-smrčinský hřeben; cesty k vodě, ke Stifterovu pomníku i na vrchol Plechého v něm Správa NP vyhradila pro celý rok. V zimě se udržuje jen silnice do Jeleních Vrchů, dál vede neudržovaná cesta ve sněhu.

Kdo má víc času, přidá k jezeru procházku po rovině podél kanálu z Jeleních Vrchů (Schwarzenberský plavební kanál) nebo část Medvědí stezky mezi Ovesnou a Černým Křížem.

Jezera za hranicí v Bavorském lese

Nejsnáz se za hranicí dostanete k Velkému Javorskému jezeru (Großer Arbersee): leží u silnice z Bayerisch Eisenstein do Bodenmais, kudy v sezóně projíždí přeshraniční linka 983 z Klatov přes Železnou Rudu. Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee) je schované na severozápadní straně masivu Velkého Javoru. Na Roklanské jezero (Rachelsee) pod Velkým Roklanem se vyráží z parkoviště Gfäll nebo od Racheldiensthütte, kam od 14. 5. do 31. 10. 2026 denně jezdí bavorský Rachel-Bus 601; dál se jde pěšky. Výšky a rozlohy všech tří jezer srovnává článek ledovcová jezera na Šumavě.

Roklanské jezero leží v Národním parku Bavorský les. Do jeho jádrových zón smíte celoročně jen po vyznačených cestách, od 15. 7. do 15. 11. navíc i po některých dalších starších cestách (nařízení o vstupu do NP Bavorský les). Psa tam Správa NP Bavorský les nedovoluje pouštět volně, a pokud spolehlivě nejde u nohy, patří na vodítko. Za hranicí se řiďte bavorskými pravidly, co platí přímo na hranici, shrnuje stránka hraniční přechody.

Polecké jezírko a další plavební nádrže

Mimo ledovcová jezera stojí za výlet i menší vodní plochy, většinou umělé nádrže, které kdysi zadržovaly vodu pro plavení dříví. Polecké jezírko (Polecká nádrž) vzniklo v roce 1839 na horním toku Poleckého potoka pod Poleckým vrchem, ve výšce asi 950 m v katastru obce Strážný. Dojdete k němu od parkoviště u zaniklé obce Polka na silnici z Horní Vltavice na Borová Lada: po modré asi 1,5 km k rozcestí Nová Polka, dál asi 1,5 km po cyklotrase 1038 a posledních asi 600 m po neznačené lesní cestě. V okolí leží ještě menší Žďárecké jezírko.

Samo jezírko v klidovém území neleží (mapové služby AOPK ČR, září 2026). Neznačenou cestou ale smíte jen mimo klidová území a mimo území s omezeným vstupem u hranice, průběh si proto předem ověřte v mapy.com. Další menší vodní plochy:

• Jelení jezírko nad Jeleními Vrchy, umělá nádrž pro Schwarzenberský kanál, leží přímo na Medvědí stezce.
• Rosenauerova nádrž u horního konce kanálu pod Třístoličníkem.
• Boubínské jezírko (920 m), nádrž z roku 1836 pod pralesem; stezka k hrázi je vhodná i pro kočárek a vozík, víc v článku Boubín a Boubínský prales.
• Rašelinné jezírko na Chalupské slati u Borových Lad, podle Správy NP největší v Česku, vede k němu široká poválka.
• Tři jezírka Tříjezerní slati u Modravy, ke kterým vede stezka s vyhlídkou.

Kdy k jezerům jít a jak se u nich chovat

Nejvíc možností máte od května do října, kdy jezdí Zelené linky a cesty jsou bez sněhu. V zimě je bez potíží přístupné jen Černé jezero ze Špičáckého sedla, zimní přístup k ostatním shrnují časté dotazy pod článkem. Na zamrzlou hladinu nevstupujte, led bývá zrádný. U jezer platí (stav v září 2026):

• Do vody se nesmí u žádného z pěti českých jezer, koupání ani brodění není dovolené.
• Plešné, Prášilské a Laka leží v klidových územích národního parku, kde se chodí jen po vyhrazených cestách. Černé a Čertovo jezero jsou národní přírodní rezervace v CHKO, tam jen po vyznačených cestách.
• Na kole jen po silnicích a vyhrazených cyklotrasách; k Plešnému, Prášilskému jezeru a Lace vedou cyklotrasy až k jezeru nebo ke stojanu pod ním.
• Psa mějte pod kontrolou, oheň, vařiče a drony jsou v národním parku mimo obce zakázané.
• Sezónní uzávěry: cesta z Gsengetu k Lace je zavřená od 15. 3. do 15. 7., Rozvodská cesta na Špičák je otevřená jen od 15. 6. do 15. 9. a zelená z Poledníku k Frantovu mostu jen od 15. 7. do 15. 11.

Předpověď pro Černé a Čertovo jezero najdete na stránce počasí Železná Ruda, pro Plešné jezero počasí Horní Planá. Kde v národním parku parkovat, popisuje stránka parkování a vjezdy, co v parku smíte a nesmíte, shrnuje návštěvní řád NP Šumava. Další výlety najdete v rubrice Turistika.