Medvědí stezka

Medvědí stezka je naučná stezka na jihu Šumavy, dlouhá 14 kilometrů. Začíná u železniční zastávky Ovesná, vede přes skalní útvary pod Perníkem do osady Jelení Vrchy ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a končí u stanice Černý Kříž. Cestou míjí pomníček na místě, kde byla v listopadu 1856 zastřelena medvědice, o které se dodnes mluví jako o posledním šumavském medvědovi. Níže najdete délky a převýšení, dopravu vlakem i autem, kratší variantu pro rodiny s dětmi a pravidla národního parku ve stavu k září 2026.

Délka, čas a značení stezky

Podle obce Nová Pec měří celá trasa 14 km a pěšky ji ujdete zhruba za 3 h 30 min čisté chůze. Kratší varianta z Ovesné do osady Jelení Vrchy má 7 km a zabere asi 1 h 45 min. V celé délce vede stezku žlutá turistická značka a po cestě stojí řada informačních panelů. Stezka je podle obce obousměrná, začít můžete na kterémkoli konci.

Do kruhu nevede, začíná i končí u železnice, a tak se na start nevracíte pěšky, ale vlakem. Nastoupáte na ní kolem 400 metrů a stejně tolik sejdete: spočítali jsme to z výškového modelu podle průběhu žluté značky v mapových podkladech. Obě koncové zastávky leží zhruba ve 750 metrech, nejvýš jste pod vrcholem Perníku (1 049 m), asi ve 1 040 metrech.

Náročnost je střední. Opravdu kamenitý a kořenitý je jen úsek přes skály pod Perníkem, zbytek trasy vede po lesních cestách a v Jeleních Vrších a před Černým Křížem po asfaltu. Jihočeská centrála cestovního ruchu označuje Medvědí stezku za nejstarší naučnou stezku na Šumavě a uvádí, že byla vyznačena v roce 1967; ve starších textech najdete i rok 1966.

Vzdálenosti mezi zastaveními jsou orientační, změřené podle průběhu značky v mapových podkladech OpenStreetMap. Oficiální délku celé stezky uvádí obec.

Vlakem na Ovesnou, autem do Nové Pece

Vlakem. Ovesná i Černý Kříž leží na trati 194 z Českých Budějovic přes Český Krumlov, Horní Planou a Novou Pec. V Černém Kříži se k ní připojuje trať 197 z Volar do Nového Údolí. Ovesná je malá zastávka na znamení, proto včas dejte najevo, že chcete vystoupit. Konkrétní spoje na den výletu vyhledejte v IDOS.

Autem. Silnice z Nové Pece do Jeleních Vrchů je od 1. 7. 2024 pro auta trvale zavřená, projedou jen linkové autobusy, místní a ubytovaní hosté (Správa NP Šumava). Auto proto nechte v Nové Peci. Obecní parkoviště v obci má 50 míst a od 1. 4. do 31. 10. stojí 30 Kč za hodinu nebo 100 Kč za den; dalších 90 aut pojme nové obecní parkoviště Dlouhý Bor u křižovatky směrem na Jelení (web obce, září 2026). Aktuální sazbu uvidíte na automatu. Co dalšího platí pro auta v parku, shrnuje stránka parkování a vjezdy do národního parku.

Nejpraktičtější kombinace: zaparkujete v Nové Peci, jednu zastávku popojedete vlakem na Ovesnou, celou stezku projdete do Černého Kříže a odtud se vlakem vrátíte do Nové Pece. Před odchodem z Jeleních Vrchů se podívejte na odjezd vlaku z Černého Kříže, ať na něj nečekáte zbytečně dlouho.

Autobusem. Mezi Novou Pecí a Jeleními Vrchy jezdí Zelená linka 683, v roce 2026 o víkendech od 1. 5. do 11. 10., od 28. 6. do 31. 8. každý den. Hodí se hlavně pro kratší variantu: autobusem na Jelení Vrchy, pěšky přes Perník na Ovesnou a vlakem zpět. Mimo sezónu linka nejezdí a z Jeleních Vrchů do Nové Pece vede asi 7 km po silnici. Další spojení na jih Šumavy popisuje stránka doprava na Šumavu.

Přes skalní útvary pod Perníkem

Ze zastávky Ovesná jdete kousek po asfaltu a pak žlutá značka uhne na lesní pěšinu do svahu Perníku. Tahle zhruba čtyřapůlkilometrová část je na celé stezce nejzajímavější a zároveň nejnáročnější. Pěšina se proplétá mezi balvany a skalními útvary, z nichž některé mají vlastní jména, například Viklan nebo Pašerácká jeskyně. Počítejte s kořeny, kameny a za mokra s kluzkými kameny.

Na prvních čtyřech kilometrech nastoupáte většinu převýšení celé trasy, zhruba 300 metrů. Pak cesta pod vrcholem Perníku přejde hřbet a začne mírně klesat. Na samotný vrchol značka nevede. Za skalami sejdete k Jelenímu jezírku, umělé nádrži, ze které se kdysi pouštěla voda do plavebního kanálu. Odtud je to do Jeleních Vrchů něco přes kilometr.

Jelení Vrchy a tunel plavebního kanálu

Osada Jelení Vrchy vznikla kolem roku 1792 zároveň se stavbou plavebního kanálu, který navrhl inženýr Josef Rosenauer; první domky tu stály pro dřevaře a plavce (Správa NP Šumava). Stezka prochází kolem dolního portálu tunelu, kterým kanál od roku 1824 podchází hřbet. Tunel je na obou koncích zamčený mříží, projít jím nejde, kamenný portál si ale prohlédnete zblízka. O jeho délce se zdroje rozcházejí: Památkový katalog uvádí původních 429 m a po úpravě v roce 1887 389 m, na tabulích v terénu najdete i 419 m.

V Jeleních Vrších č. p. 13 je expozice Kanál Expo s velkou plastickou mapou kanálu, podle obce Nová Pec otevřená sezónně za dobrovolné vstupné. Ukázky plavení dříví pořádají Lesy ČR na jiném úseku kanálu u hraničního potoka Ježová; termín na příští rok sledujte v kalendářích obce Nová Pec a Správy NP Šumava. Historii kanálu, stavbu tunelu a cyklotrasu podél vody popisuje stránka Schwarzenberský plavební kanál.

Z Jeleních Vrchů se dá výlet protáhnout dvěma směry. Po rovině podél kanálu dojdete k Rosenauerově kapli, asi 2,5 km po štěrkopískové cestě. Po zelené značce vede cesta k Plešnému jezeru, podle obce asi 7 km. Spojit celou Medvědí stezku s jezerem v jednom dni je ale na hraně, dohromady to vychází přes 20 kilometrů.

K Černému Kříži kolem medvědího pomníku

Za Jeleními Vrchy vede stezka po lesních cestách skoro po rovině. Asi kilometr a půl za osadou stojí kousek od cesty zhruba metr vysoký kamenný pomníček s datem 14. 11. 1856 (Český rozhlas). Označuje místo, kde myslivci toho dne zastřelili medvědici, a obec ho uvádí pod německým jménem Bärenstein, tedy medvědí kámen. Příběh lovu najdete níž v samostatné kapitole.

Dál pokračuje značka po lesní Rudolfově cestě kolem skály Rudolfstein. Vytesaný nápis s datem 17. 7. 1871 podle turistických popisů připomíná cestu korunního prince Rudolfa schwarzenberskými lesy. Posledních zhruba půldruhého kilometru do Černého Kříže vede po asfaltu.

Úsek mezi Jeleními Vrchy a Černým Křížem je nejsnazší část stezky. Kdo nechce stoupat přes skály, může projít jen tuto polovinu: z Jeleních Vrchů (autobusem 683) do Černého Kříže a zpět vlakem do Nové Pece.

S dětmi, s kočárkem a na kole

S dětmi je nejlepší kratší varianta z Jeleních Vrchů přes Perník na Ovesnou, 7 km převážně z kopce. Začít ji můžete autobusem 683 a zakončit vlakem. Skály pod Perníkem děti obvykle baví, na kamenech a kořenech ale potřebují pevné boty. Celých 14 km zvládnou spíš starší školáci zvyklí na delší výlety; počítejte s přestávkami a se svačinou na celý den.

S kočárkem úsek přes Perník neprojedete, pěšina je úzká a kamenitá. Mezi Jeleními Vrchy a Černým Křížem vede stezka podle mapových podkladů většinou po zpevněných lesních cestách a na konci po asfaltu, u skály Rudolfstein ale krátce po pěšině. Pohodlnější je rovinatá cesta podél kanálu z Jeleních Vrchů k Rosenauerově kapli, kterou Správa NP řadí mezi trasy vhodné pro lidi s omezenou pohyblivostí.

Na kole po Medvědí stezce nejezděte. Obec Nová Pec ji uvádí jako trasu určenou pěším a v národním parku se na kole smí jen po silnicích, místních komunikacích a vyhrazených cyklotrasách. Na kole se v okolí hodí cyklotrasa podél kanálu a silnice z Nové Pece do Jeleních Vrchů, kam auta nesmějí.

Se psem na stezku smíte. Mějte ho ale pod kontrolou: zákon o myslivosti zakazuje nechat psa volně pobíhat mimo váš dosah.

Medvědí stezka v zimě

Stezka není zimní trasa, a proto ji uvádíme jen jako letní cíl. Pěšina přes Perník se v zimě neudržuje a ve sněhu je bez sněžnic těžko schůdná. Úsek kolem medvědího pomníku se podle Českého rozhlasu (2016) upravuje rolbou jako běžkařská trasa. Pěšky do upravené lyžařské stopy nechoďte, o to Správa NP Šumava výslovně žádá.

Do Jeleních Vrchů se v zimě dostanete pěšky po silnici z Nové Pece, kterou obec a Správa NP udržují jako zimní pěší trasu. Stav běžeckých stop hlásí web Bílá stopa, tipy na zimní výlety najdete v rubrice Zima na Šumavě a na stránce běžky na Šumavě.

Les národního parku a co v něm platí

Stezka vede lesy Národního parku Šumava, střídavě zónou přírodě blízkou a zónou soustředěné péče o přírodu, v osadě Jelení Vrchy zónou kulturní krajiny. Žádným klidovým územím neprochází (mapové služby AOPK ČR, září 2026). Pravidla, která na stezce platí (stav v září 2026):

• Pěšky se v národním parku smí i mimo značené cesty, s výjimkou klidových území. Na skalách pod Perníkem ale zůstaňte na pěšině, mimo ni je terén mezi balvany zrádný.
• Borůvky a houby pro vlastní potřebu smíte sbírat mimo klidová území, podrobnosti shrnuje rubrika houbaření na Šumavě; chráněné rostliny netrhejte.
• Oheň, turistické vařiče i kouření jsou mimo obce zakázané, stejně jako táboření. Jednu noc smíte strávit na nouzovém nocovišti Pod Plešným jezerem, víc na stránce nouzová nocoviště.
• Kolo jen po silnicích a vyhrazených cyklotrasách, drony mimo obce jen s výjimkou Správy NP.
• Vstup do lesů národního parku je na vlastní nebezpečí, za silného větru se vyhněte místům se suchými stromy.

Celý přehled toho, co v parku smíte a nesmíte, najdete na stránce návštěvní řád NP Šumava. Přírodu jižní Šumavy představuje rubrika Příroda Šumavy.

Proč se mluví o posledním šumavském medvědovi

Podle časopisu Svět myslivosti (11/2006) uspořádala schwarzenberská lesní správa 14. listopadu 1856 v revíru Jokuswald u Jeleních Vrchů velký hon. Zúčastnilo se ho 46 střelců a 75 honců, mezi nimi dělníci z rezonanční dílny ve Stožci. Medvědici nakonec druhou ranou zastřelil lesní strážce Johann Jungwirth, kterému se přezdívalo Hüttenhansl. Zvíře vážilo 230 liber, tedy asi 115 kg.

Medvědici vycpal Václav Špatný, první správce loveckého muzea na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Zámek dnes patří Národnímu zemědělskému muzeu, jehož myslivecká expozice ukazuje i takzvané poslední úlovky; podle Českého rozhlasu byl preparát v roce 2016 vystavený ve vitríně. Pokud se za ním chcete vypravit, otevírací dobu si ověřte na webu muzea.

Slovo poslední berte s rezervou. Týž článek uvádí pozdější zprávy: v roce 1860 dva mladé medvědy v Bavorském lese, v roce 1864 stopu u Olšiny a údajně poslední stopu v roce 1875, bez udání místa. Medvědi tedy ze Šumavy nezmizeli jedním výstřelem, ale postupně ve druhé polovině 19. století. Lov z roku 1856 se stal symbolem, a proto po něm nese jméno i stezka. O velkých šelmách, které na Šumavě žijí dnes, píšeme v článku rys ostrovid na Šumavě.

Mapa, občerstvení a počasí

Mapa. Stezku najdete v turistických mapách jako žlutou značku mezi Ovesnou a Černým Křížem. Správa NP doporučuje plánovat v aplikaci Mapy.com, která zobrazuje i platná klidová území. Trasu si tam naklikejte od zastávky Ovesná a uložte do telefonu, v lese pod Perníkem nemusí být signál.

Občerstvení. Jedinou osadou na trase jsou Jelení Vrchy, kde stojí bufet. Jeho otevírací dobu obec ani provozovatel v září 2026 nezveřejňovali, pití a svačinu si proto neste s sebou na celou trasu.

Počasí. Předpověď pro okolí najdete na stránce počasí Horní Planá; pod Perníkem bývá chladněji než dole u Lipna a v lese déle leží sníh. Aktuální pohled na hory nabídnou webkamery na Šumavě.

Kam dál. Trasy k Plešnému a dalším jezerům porovnává stránka výlety k šumavským jezerům, další výlety na jihu Šumavy najdete v průvodci Lipno a v rubrice Turistika.