Historie Šumavy

Dějiny Šumavy krok za krokem

Historie Šumavy je příběhem pohraničního lesa, přes který vedly obchodní stezky, v jehož potocích se rýžovalo zlato a jehož vesnice po roce 1945 zčásti zmizely. Nahoře vidíte naposledy upravené články rubriky, úplný přehled všech článků a míst najdete níž.

Dějiny Šumavy na časové ose

• Doba halštatská a laténská: hradiště Obří hrad nad Pootavím, podle NPÚ nejvýše položené pravěké opevnění v Čechách.
• 1010: první písemná zmínka o solné cestě z Pasova, pozdější Zlaté stezce.
• 1259 a 1263: vznikají cisterciácké kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
• 1345: Kašperské Hory jsou svobodným horním městem, centrem těžby zlata.
• 1356: Karel IV. zakládá hrad Kašperk a dává vytyčit kašperskohorskou větev Zlaté stezky.
• 1420 a 1421: Jan Žižka dobývá hrad Rabí.
• 1706: solný monopol Habsburků ukončuje obchod na Zlaté stezce.
• 1789 až 1793: stavba starého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu.
• 1877: otevřen Špičácký tunel na trati z Plzně do Železné Rudy.
• 1938: po Mnichovu připadla pohraniční část Šumavy Německu.
• 1945 a 1946: osvobození americkou armádou, pak vysídlení německého obyvatelstva.
• 1950 až 1964: zakázané a hraniční pásmo, demolice vesnic, zaniklé obce.
• 1963: vzniká chráněná krajinná oblast Šumava.
• 1991: vzniká Národní park Šumava, ruší se vojenský prostor Dobrá Voda.
• 2007: Česko vstupuje do schengenského prostoru, kontroly na hranici končí.

Pravěk a Keltové

Z pravěku připomínají osídlení okrajů hor hlavně hradiště. Obří hrad u Nicova patří do pozdní doby halštatské a laténské, keltské oppidum Třísov u Holubova, nejjižnější v Čechách, bylo osídlené ve 2. a 1. století před naším letopočtem a razily se v něm mince. Antičtí autoři znali pohoří pod jménem Gabreta, jeho výklad je ale sporný. Tradované keltské rýžování zlata na Šumavě archeologicky doložené není.

Kolonizace, zlato a obchodní stezky

Ve středověku vedly přes hory soumarské cesty se solí. Zlatá stezka spojovala Pasov s Prachaticemi, Vimperkem a Kašperskými Horami a v 16. století jí podle Univerzity v Pasově procházelo Prachaticemi až 1 200 koní týdně. Článek o ní popisuje všechny tři větve, hrady u cesty i značenou trasu, po které se dá jít dnes.

Kašperské Hory vyrostly na zlatě, které se tu dobývalo z dolů, zatímco v Otavě a v potocích na pláních se rýžovalo. Jak se zlato těžilo, co jsou sejpy a pinky a proč se v národním parku rýžovat nesmí, vysvětluje článek o rýžování a těžbě zlata.

Hranici hlídali králováci, svobodní sedláci osmi rychet Královského hvozdu, kteří podléhali přímo panovníkovi. Hrady stavěli panovníci i šlechta: Kašperk dal postavit Karel IV. na ochranu zlatých dolů, Rabí nad Otavou je národní kulturní památkou od roku 1978.

Sklářství, plavení dříví a řemesla

V 18. a 19. století proměnily horské lesy sklárny a těžba dřeva. Kolem skláren vznikaly osady, například Hůrka u Prášil, kde po sklářských rodinách zbyla hřbitovní kaple. Dřevo se do měst plavilo po vodě: Josef Rosenauer navrhl Schwarzenberský plavební kanál, jehož starý úsek vznikl v letech 1789 až 1793, a Vchynicko-tetovský kanál z let 1799 až 1801. Oba kanály jsou od roku 2014 národní kulturní památkou jako soubor plavebních kanálů na Šumavě.

Válka, odsun a železná opona ve 20. století

Po Mnichovu v roce 1938 připadla pohraniční část Šumavy Německu. V květnu 1945 ji osvobozovala americká 3. armáda. Ve Volarech připomíná válečný hřbitov oběti pochodu smrti z jara 1945. Po válce odešla většina německých obyvatel a od roku 1950 vzniklo u hranice zakázané a hraniční pásmo. Desítky vesnic armáda zbořila a v prostoru Dobrá Voda cvičila vojska. Proč obce zanikly a kam se za nimi vypravit, popisuje článek o zaniklých obcích na Šumavě. Na stejný osud upomíná kostel sv. Martina v Novém Světě, kterému v roce 1976 zrušili památkovou ochranu a který zanikl.

Šumava po roce 1989

Po pádu železné opony se hranice otevřela, v roce 1991 vznikl Národní park Šumava a zrušil se vojenský prostor Dobrá Voda. Bývalí obyvatelé a jejich potomci obnovili řadu hřbitovů a kostelů, například na Knížecích Pláních nebo v Zadní Zvonkové. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v osadě Na Radosti u Vimperka byla po letech chátrání obnovena v roce 2015. Správa NP označila 30 zaniklých osad panely Historického alba Šumavy.

Muzea a expozice

Otevírací doby platí pro září a říjen 2026, před návštěvou je ověřte u muzea.

• Muzeum Šumavy Sušice s pohyblivým betlémem: od května do října úterý až neděle 9 až 12 a 13 až 17 hodin.
• Muzeum Šumavy Kašperské Hory: kvůli rekonstrukci je otevřená jen nová expozice skla, úterý až neděle 9 až 12 a 13 až 17 hodin.
• Muzeum Šumavy Železná Ruda: úterý až sobota 9 až 12 a 12.45 až 17 hodin.
• Muzeum Dr. Šimona Adlera na Dobré Vodě u Hartmanic: úterý až neděle 9 až 12 a 12.30 až 17 hodin, každý lichý víkend zavřeno.
• Horská synagoga Hartmanice: úterý až neděle 9 až 12 a 12.30 až 17 hodin, každý sudý víkend zavřeno.
• Prachatické muzeum s expozicí o Zlaté stezce: od září do 30. prosince úterý až neděle 10 až 16 hodin.
• Památník Adalberta Stiftera v Horní Plané: v září úterý až neděle 9.30 až 12 a 12.30 až 17 hodin, v říjnu 9 až 12 a 12.30 až 16 hodin.
• Muzeum seismometrie u štoly Kristýna v Kašperských Horách: prohlídky od května do září ve vybrané dny.

Všechny články a místa rubriky

Články o dějinách Šumavy

• Zlatá stezka přes Šumavu
• Kde se na Šumavě rýžovalo a těžilo zlato
• Zaniklé obce na Šumavě

Hrady

• Hrad Kašperk nad Kašperskými Horami
• Hrad Rabí nad Otavou

Kostely, kaple a poutní místa

• Dobrá Voda u Hartmanic
• Kostel sv. Martina v Novém Světě
• Kostel sv. Máří Magdalény u Zbytin
• Kaple Na Radosti u Vimperka

Technické památky a hornictví

• Schwarzenberský plavební kanál
• Huťská hora nad Rejštejnem

Tipy na výlet za historií

• Z náměstí v Kašperských Horách po naučné stezce Cestou zlatokopů a odpoledne na Kašperk.
• Z Prachatic po naučné stezce Zlatá stezka kolem hradu Hus do Volar a zpět vlakem.
• Z Borových Lad na kole na Knížecí Pláně s obnoveným hřbitovem zaniklé osady.
• Z Nové Hůrky přes zaniklou sklářskou Hůrku k jezeru Laka, výchozí bod popisuje náš průvodce obcí Prášily.

Zdroje: Památkový katalog NPÚ; Muzeum Šumavy, otevírací doby; Prachatické muzeum; Památník Adalberta Stiftera; Správa NP Šumava, základní údaje; ÚSTR, ostraha státní hranice. Údaje ověřeny v září 2026.