Seznam zaniklých obcí a osad na Šumavě

Jmen zaniklých šumavských vesnic koluje mnoho, ale dohledat u nich dnešní katastr bývá práce na celý večer. Následující seznam vede čtyřicet osad, u kterých najdete německý název, katastrální území a obec, do které místo dnes spadá, a režim území, protože na řadu z nich se nedá přijít odkudkoli. O tom, jak vesnice mizely a za kterými se dá vyrazit pěšky, píšeme na stránce zaniklé obce na Šumavě; tady jde o data.

Co se počítá za obec, osadu a samotu

Pojmy se v textech o Šumavě běžně míchají, a přitom znamenají každý něco jiného. Obec je samosprávný celek s vlastním úřadem a katastrem. Osada je skupina domů, která vlastní samosprávu mít nemusí a správně patří pod některou obec. Samota je jedno stavení nebo dvojice stavení mimo souvislou zástavbu, typicky hájovna, mlýn nebo huť.

Většina míst na Šumavě, kterým se dnes říká „zaniklá obec“, byla ve skutečnosti osada nebo skupina samot pod větší obcí. Samosprávných obcí, které by zanikly i jako úřad, je mnohem méně. V seznamu níž proto píšeme osada a u každého řádku uvádíme obec, pod kterou území dnes patří. Není to totéž jako obec, ke které místo patřilo před rokem 1945.

Většina jmen zmizela z map mezi lety 1945 a 1960

Příčina je u skoro všech osad v seznamu stejná a dá se popsat třemi kroky. Po roce 1945 proběhlo vysídlení německého obyvatelstva, nejprve neorganizovaně v roce 1945, pak organizovaně v roce 1946. V dubnu 1950 bylo vyhlášeno hraniční pásmo a v roce 1951 byly pohraničním územím prohlášeny mimo jiné okresy Klatovy, Sušice, Vimperk, Prachatice, Český Krumlov a Kaplice. Zakázané pásmo při hranici, zhruba dva kilometry široké, se vysídlovalo úplně a demolice proběhly do konce 50. let. Údaje pocházejí ze sešitu Ústavu pro studium totalitních režimů o usmrcených na státní hranici.

Proto u jednotlivých osad neuvádíme rok zániku. Žádný veřejný registr ho nevede a datum, kdy odešli poslední obyvatelé, kdy padlo poslední stavení a kdy jméno zmizelo z mapy, bývají tři různé roky. Výjimkou jsou místa s doloženou událostí: kostel svatého Jana a Pavla v Kapličkách byl odstřelen 4. června 1959, kostel svatého Martina v Novém Světě byl zbořen v roce 1976, rok po zrušení jeho památkové ochrany. Knížecí Pláně, založené v roce 1792, byly srovnány se zemí v 50. letech a hřbitov se obnovoval až v roce 1991.

Zaniklé osady okresu Klatovy

Nejhustší je seznam na Prášilsku, kde byl v roce 1952 zřízen vojenský prostor Dobrá Voda a kde se k hraničnímu pásmu přidal ještě zákaz vstupu do výcvikového prostoru. Dnes většina těchto míst leží v Národním parku Šumava a dostanete se k nim z obcí Prášily, Modrava a Srní. Hůrka, zaniklá sklářská osada u jezera Laka, má katastrální území pojmenované „Hůrka u Železné Rudy“, ale spadá pod Prášily.

Zaniklé osady okresu Prachatice

Jižní polovina seznamu se dělí na dvě části. Osady kolem Kvildy a Borových Lad leží dnes buď v národním parku, nebo v chráněné krajinné oblasti a většina z nich má pořád adresy, takže zanikly jen zčásti. Naproti tomu pás při hranici od Strážného ke Stožci, kam patří oba Cazovy, Radvanovice i Krásná Hora, nese jména už jen jako pojmenování pozemků. Pozor na jmenovce: katastrální území Stodůlky u Strážného, ve kterém leží Žďárek, je něco jiného než Stodůlky na Prášilsku.

Zaniklé osady okresu Český Krumlov

Tři osady v katastrálním území Zvonková leží nad Lipnem poblíž trasy Schwarzenberského plavebního kanálu, který je v 18. století pomohl založit. Zadní Zvonková se po roce 1989 částečně obnovila a je dnes vedená jako místní část. Zvláštní případ jsou Vítěšovice, Ondřejov a Jablonec: leží ve vojenském újezdu Boletice, který se sice k 1. lednu 2016 zmenšil, ale tato tři katastrální území v něm zůstala.

Do vojenského újezdu platí zákaz vstupu bez povolení újezdního úřadu, na které není právní nárok. Část obvodu a severní části újezdu je přitom zpřístupněná po vyznačených pěších a cyklistických trasách. Než se vydáte k některému z těch tří jmen, ověřte si u újezdního úřadu v Kájově, kudy se tam smí (stav v říjnu 2026).

Kolik zaniklých míst Šumava vlastně má

Číslo „kolem stovky“, které se o šumavských zaniklých obcích traduje, nemá oporu v žádné definici. Záleží totiž na dvou věcech: co se počítá za zaniklé a kde končí Šumava. Komunitní databáze Zaniklé obce a objekty vedla 3. října 2026 v okrese Prachatice 235 záznamů, v okrese Klatovy 260 a v okrese Český Krumlov 423. Jenže to jsou záznamy za celé okresy, tedy včetně samot, mlýnů, hájoven a míst daleko od hor, a zahrnují i objekty, které nikdy nebyly sídlem.

Náš seznam je proto užší a stojí na jiném základu: vedeme jen místa, u kterých se dá doložit poloha v registrech ČÚZK a která patří do šumavského pohraničního pásu. Čtyřicet řádků není úplný výčet a ani jím být nechce. Je to seznam, u kterého si každý řádek můžete ověřit.

Odkud informace pocházejí

Německé názvy přebíráme z panelů Historického alba Šumavy, které Správa Národního parku Šumava rozmístila u třiceti zaniklých míst a jejichž texty sestavil průvodce Josef Pecka z archivních materiálů. U dvanácti osad, které v albu nejsou, pole německého názvu raději necháváme prázdné, než abychom název odhadovali; zkomolený německý název je v téhle oblasti častá chyba.

Katastrální území, obec, okres a zařazení do národního parku, klidového území nebo chráněné krajinné oblasti jsme u každého řádku zjistili dotazem do registrů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, tedy do registru územní identifikace RÚIAN a do databáze geografických jmen Geonames. Tím se podařilo doplnit i údaje, které starší přehledy nechávaly s otazníkem: Pravětínská Lada i Zahrádky leží v katastrálním území Zahrádky u Borových Lad v obci Borová Lada.

Jestli vám v seznamu některá osada chybí, nebo máte k některému jménu doklad z archivu, ozvěte se nám přes kontaktní stránku. Totéž platí pro dobové fotografie: rádi se na ně podíváme, ale zveřejnit je můžeme jen tehdy, když je k nim doložené svolení majitele práv. Další historická témata Šumavy najdete v rubrice historie Šumavy.