Borová Lada
Borová Lada jsou malá obec na šumavských pláních mezi Vimperkem a Kvildou, v místě, kde vzniká Teplá Vltava. Odtud se chodí ke Chalupské slati s největším rašelinným jezírkem v Česku, k sovím voliérám a na zaniklé Knížecí Pláně, v zimě se jezdí na běžky.
Ilustrační foto
Borová Lada leží uprostřed šumavských plání ve výšce asi 900 m, na silnici mezi Horní Vltavicí a Kvildou, v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Pod obcí se stéká Černý potok s Malou Vltavou a vzniká z nich Teplá Vltava. Je to malá obec s mimořádně velkým katastrem: obecní úřad uvádí 6 889 ha a osm částí, z nichž některé leží v národním parku a jiné v chráněné krajinné oblasti. Jezdí se sem za slatěmi, za sovami ve voliérách a v zimě na běžky.
Obec roztroušená po ladech mezi Vimperkem a Kvildou
Ladem se tu odedávna říkalo místu, které les ustoupil a které se nedalo pořádně obdělávat. Názvy okolních osad to nesou dodnes: Svinná Lada, Černá Lada, Hrabická Lada. Samotná Borová Lada vznikla po roce 1750 z podnětu Josefa Adama ze Schwarzenbergu, tehdejšího majitele vimperského panství, a první usedlíci byli většinou dřevorubci. Obec za dvě století vystřídala několik jmen, od Jagerhauser přes německé Ferchenhaid a krátké české Bříza až k dnešnímu tvaru.
Dnes tu podle obce žije necelé tři stovky lidí (265 k 1. lednu 2022) a k Borovým Ladům patří ještě Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět, Paseka, Svinná Lada, Šindlov a Zahrádky, většinou už jen skupinky chalup. V centru je obchod, infocentrum, pošta, základní škola do pátého ročníku a sportovní areál s hřištěm. Zásoby a benzin ale řešte ve Vimperku nebo v Horní Vltavici.
Kaple svaté Anny z roku 1860 šla v roce 1956 k zemi, obnovená stojí od roku 2006 a vede k ní křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Pouť zvaná Annafest se u ní drží o neděli po svátku svaté Anny, tradice se obnovila v roce 2001. Podobný příběh má kaplička Panny Marie v téměř zaniklém Šindlově. Co se s kostely a kaplemi na Šumavě dělo, shrnuje článek o církevních památkách.
Za slatí, sovami a zaniklými Knížecími Pláněmi
Nejbližší cíl je Chalupská slať u osady Svinná Lada, dva kilometry od centra. Kilometrová naučná stezka po asfaltu a široké poválce vede k největšímu rašelinnému jezírku v Česku a projede ji kočárek i vozík. Začíná u informačního střediska Svinná Lada, které má stálou expozici o šumavských rašeliništích, bezbariérový vstup i toaletu a venkovní hřiště pro děti. Otevřeno má denně od června do září, v květnu a v říjnu jen o víkendech a svátcích, a od listopadu do dubna je zavřené (stav v říjnu 2026). Pracovníci střediska umí po domluvě doprovodit skupinu přímo do slatě.
Druhá zastávka, kvůli které sem lidé jezdí, je Sovinec. Ve starém lomu nad obcí stojí venkovní voliéry se sovami, které běžně žijí v šumavských lesích: výr velký, puštík obecný i puštík bělavý, sýc rousný, kalous ušatý a sova pálená, k tomu poštolka obecná a holub doupňák. Ptáci jsou podle obce bezplatně zapůjčení ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni. Částí voliér se dá projít, u dravějších druhů je mezi vámi a ptákem přepážka. Cesta vede od parkoviště v centru směrem k mostu, hned za ním odbočíte na poválkovou stezku a po asi 150 metrech jste u areálu, kde je i hřiště pro děti.
Nejvýš položenou částí obce jsou Knížecí Pláně, podle obce ve výšce 1 024 m. Z vesnice zůstal obnovený hřbitov, základy kostela, fungující hospoda a křižovatka turistických tras. Je to jedno z nejnavštěvovanějších míst mezi zaniklými obcemi Šumavy. Odtud vedou čtyři kilometry po modré a zelené značce k Žďáreckému jezírku, umělé nádrži na potoce Častá ve výšce 960 m, která měla rozlohu 1,57 ha a sloužila k nadlepšování vody při plavení dřeva. Hned vedle ní stála signální stěna železné opony. Z Borových Lad je to k jezírku asi devět kilometrů, takže si na to nechte celý den.
V Novém Světě stojí za zastávku pietně upravený hřbitov a pozůstatky kostela svatého Martina.
Léto a podzim u Teplé Vltavy
Léto tady patří kolu a chůzi. Obec leží na spojnici Vimperk, Kvilda, takže se dá vyrazit na obě strany: na východ k Horní Vltavici a k Teplé Vltavě, na západ přes Svinnou Ladu ke Modravě. Půjčovnu kol a elektrokol má obec v centru. V národním parku smí kola jen na silnice, místní komunikace a vyhrazené cyklotrasy, zbytek pravidel shrnuje návštěvní řád.
Borovoladsko je taky houbařský kraj a místní to vědí: ubytovatelé tu běžně půjčují sušičku na houby. Kde se v parku sbírat smí a kde ne, rozebírá rubrika houbaření. Podzim patří slatím, kdy se rašeliniště barví doruda, a je to nejklidnější část roku.
V zimě sníh vydrží, informační středisko ale ne
Devět set metrů nad mořem a otevřené pláně znamenají, že tu sníh leží déle než v podhůří. Zimní program je ale jiný než na Kvildě: žádný vlek, zato pláně a lesní cesty kolem Svinných a Černých Lad a nahoru ke Knížecím Pláním. Kam na Šumavě na běžky a co kde bývá upravené, shrnuje článek o běžkách, aktuální stav sněhu pak stránka sníh na Šumavě. Sjezdovky jsou odtud nejblíž na Zadově a v Nových Hutích.
Počítejte s tím, že v zimě je zavřená většina toho, kvůli čemu se sem jezdí v létě: informační středisko Svinná Lada od listopadu do dubna i soví voliéry. Pro výlet s dětmi v mrazu se hodí tipy v článku Šumava s dětmi v zimě.
Kde se v Borových Ladech a okolních osadách bydlí
Nabídka je malá a odpovídá velikosti obce: penziony a apartmány v centru, chalupy a pokoje v okolních osadách. Část ubytování v centru provozuje obec sama přes svou společnost, zbytek jsou soukromí ubytovatelé.
| Kde | Pro koho se hodí |
|---|---|
| Centrum Borových Lad | kdo chce mít obchod, infocentrum a zastávku do deseti minut chůze |
| Svinná Lada | kdo míří hlavně ke Chalupské slati a chce klid |
| Nový Svět a Černá Lada | chalupáři a kdo nevadí popojíždět autem |
| Knížecí Pláně | výchozí bod pro delší túry a běžky, nejvýš a nejdál |
Na zimní prázdniny a na letní víkendy se tu ubytování zajišťuje s předstihem, protože kapacita obce je omezená. Obec mezi svými službami uvádí i veřejné tábořiště. Stan jinde než na vyhrazených místech v národním parku postavit nesmíte, jedinou výjimkou jsou nouzová nocoviště.
Jak je tu s počasím a kam se podívat na kameru
Borová Lada leží níž než Kvilda, ale pořád vysoko a v otevřené krajině, kde se v bezvětrných nocích drží studený vzduch u země. Mrazivá rána v létě tu nejsou nic zvláštního a ve slatích bývá ještě chladněji. Proč je tahle část Šumavy tak studená, rozebírá článek o podnebí Šumavy.
Obec provozuje vlastní webovou kameru, takže se dá před výjezdem podívat, kolik tu je sněhu. Kamery z celé Šumavy máme na stránce webkamery, předpovědi pro jednotlivé obce pak na stránce počasí na Šumavě.
Příjezd od Vimperku a parkovné v centru obce
Autem. Nejkratší cesta vede od Vimperku, odkud je to podle obce asi 25 km po hlavním tahu. Na Kvildu je to odtud 10 km, k hraničnímu přechodu Strážný 24 km. Parkuje se na obecním parkovišti v centru, odkud vychází i cesta k sovím voliérám. Ceník obecní společnosti ke stavu v říjnu 2026:
| Parkovné | Cena |
|---|---|
| Hodina | 70 Kč |
| Celý den | 100 Kč |
| Obytný vůz na den | 300 Kč |
| Držitelé průkazu ZTP | zdarma |
Platí se hotově i kartou a parkoviště je přístupné nepřetržitě. Kde se na Šumavě platí za stání a kam se smí vjet, srovnáváme v článku o parkování a vjezdech do národního parku.
Bez auta. Vlak do Borových Lad nejede, nejbližší železniční stanice je Vimperk na trati 198. Od 20. října do 9. listopadu 2026 tam navíc probíhá výluka v úseku Vimperk, Lipka, Volary a vybrané vlaky nahrazují autobusy, takže si spoj ověřte v jízdním řádu. Sezónní Zelené linky a cyklobusy, které vozí turisty i kola po národním parku, skončily 11. října 2026 a vyjedou zase na jaře. Mimo sezónu se sem dostanete běžnou linkou z Vimperku, spoje hledejte v IDOS. Souhrn dopravy na Šumavu máme na stránce doprava.