Podnebí Šumavy od mrazových kotlin po hřebeny
Na Šumavě je chladněji a vlhčeji než ve vnitrozemí, nejvíc ale mrzne v kotlinách na pláních, ne na vrcholech. Čísla ze stanic ČHMÚ, sníh po měsících, rekordy a rady, kdy jet.
Ilustrační foto
Podnebí Šumavy je chladnější a vlhčí než ve většině Česka. Horská stanice ČHMÚ na Churáňově (1 118 m) měla v letech 1991 až 2020 průměrnou roční teplotu 5,3 °C, zatímco normál celé republiky za stejné období je 8,3 °C. Srážek tu spadne zhruba o 60 % víc, 1 093 mm proti 684 mm. Nejvíc ale nemrzne na vrcholech. Nejstudenější jsou mělké kotliny a slatě na pláních kolem Kvildy, které patří k nejchladnějším místům v Česku.
Jaké je podnebí na Šumavě
Hřebeny Šumavy zachytávají vlhký vzduch, který sem přichází hlavně od západu. Na horách proto prší a sněží víc než v podhůří a léto je chladnější: na Churáňově má nejteplejší měsíc, červenec, průměr 14,3 °C a letních dnů s maximem aspoň 25 °C je tu v průměru deset za rok. Nejvíc srážek spadne v létě, v červenci průměrně 127 mm, hlavně při přeháňkách a bouřkách. Nejsušší bývá duben. Zima je dlouhá: na Churáňově mrzne v průměru 146 dní v roce a 57 dní se teplota celý den nedostane nad nulu.
Čísla v článku jsou průměry let 1991 až 2020, které jsme spočítali z otevřených dat ČHMÚ pro dvě stanice. Churáňov zastupuje hory kolem 1 100 m, Horská Kvilda (1 052 m) mrazovou kotlinu na pláních. Pro srovnání s celou republikou používáme normály, které ČHMÚ zveřejňuje.
Proč nejvíc mrzne na slatích a v kotlinách
Za jasných a bezvětrných nocí se zem rychle ochlazuje. Studený vzduch je těžší, stéká ze svahů do mělkých sníženin a drží se v nich až do rána, zatímco na okolních kopcích bývá o několik stupňů tepleji. Takovým místům se říká mrazové kotliny. Na Šumavských pláních jich je hodně: široká údolí potoků, slatě a louky kolem Kvildy, Horské Kvildy nebo Březníku.
Rozdíl ukazují dvě stanice ČHMÚ. Horská Kvilda leží o 66 m níž než Churáňov, a přesto má průměrnou roční teplotu jen 3,6 °C. Dní s mrazem napočítala v průměru 220 za rok, Churáňov 146. Noc s teplotou pod minus 20 °C zažije Horská Kvilda průměrně jedenáctkrát za rok, Churáňov zhruba jednou za tři roky. Mrzne tu i v létě, v letech 1991 až 2020 průměrně šest nocí v červnu, tři v červenci a čtyři v srpnu.
Nejnižší teplotu své řady naměřila stanice Horská Kvilda 6. února 2012, minus 35,7 °C. Ještě chladněji bývá přímo na slatích, kde stanice ČHMÚ nejsou. Amatérské měření na Jezerní slati ukázalo 30. ledna 1987 minus 41,6 °C. Oficiálním rekordem Česka ale zůstává minus 42,2 °C z 11. února 1929 z Litvínovic u Českých Budějovic, tedy z místa mimo Šumavu. Místní předpověď a data ze stanice najdete na stránce počasí Kvilda.
Srážky a sníh podle měsíců
Tabulka ukazuje průměry let 1991 až 2020. Srážky a dny se sněhem jsou z Churáňova, den se sněhem znamená, že ráno ležel aspoň 1 cm sněhu.
| Měsíc | Churáňov °C | Horská Kvilda °C | Srážky Churáňov mm | Dny se sněhem |
|---|---|---|---|---|
| leden | −3,0 | −5,0 | 88 | 29 |
| únor | −2,8 | −4,5 | 75 | 27 |
| březen | −0,1 | −1,5 | 91 | 27 |
| duben | 4,7 | 2,7 | 65 | 11 |
| květen | 9,1 | 8,0 | 101 | 1 |
| červen | 12,6 | 11,6 | 116 | 0 |
| červenec | 14,3 | 13,0 | 127 | 0 |
| srpen | 14,2 | 12,1 | 110 | 0 |
| září | 9,7 | 7,5 | 80 | 0 |
| říjen | 5,6 | 3,8 | 80 | 3 |
| listopad | 1,3 | −0,7 | 70 | 13 |
| prosinec | −2,0 | −4,0 | 90 | 27 |
| rok | 5,3 | 3,6 | 1 093 | 138 |
Kdy je na Šumavě sníh? Na horách první sníh obvykle napadne v říjnu a v listopadu, souvisle leží od prosince do března. Vrstvu aspoň 20 cm, se kterou se už obvykle dá jezdit na běžkách, měl Churáňov v lednu, únoru i březnu zhruba 20 dní v měsíci, v prosinci asi 12. Nejvíc sněhu bývá v únoru, průměrné nejvyšší únorové výšky tam dosahují kolem 60 cm. V dubnu leží sníh na horách ještě asi 11 dní, v nižších obcích a na jižních svazích méně. Stopy a stav sněhu sleduje Bílá stopa, tipy na trasy jsou v článku běžky na Šumavě.
Kdy jet na Šumavu podle toho, co chcete dělat
- Běžky a zimní krajina: od konce prosince do března. Na pláních počítejte s mrazem pod minus 20 °C, s větrem a s krátkým dnem. Víc v rubrice Zima na Šumavě.
- Jaro: duben je nejsušší měsíc, na horách ale ještě leží sníh a cesty bývají rozbředlé. V květnu se oteplí, v kotlinách však dál mrzne, v Horské Kvildě průměrně 14 nocí v měsíci.
- Léto: červenec a srpen jsou nejteplejší a zároveň nejdeštivější. Horské louky kvetou hlavně v červnu a červenci. Na túry vyrážejte ráno, bouřky přicházejí nejčastěji odpoledne.
- Podzim: babí léto s klidnými dny a ranními mlhami v údolích bývá koncem září a v říjnu. V říjnu se objeví první sníh, na Churáňově průměrně tři dny se sněhovou pokrývkou.
Co s sebou: v zimě vrstvy, čepici, rukavice, teplé nepromokavé boty a čelovku. Na jaře a na podzim se hodí nepromokavé boty a náhradní ponožky, v létě pláštěnka a teplá vrstva na večer. Na hřebenech a pláních fouká víc než v údolí, v mlze se tam snadno ztratí orientace.
Inverze a dny s výhledem na Alpy
Při inverzi je v údolích a kotlinách chladněji než na hřebenech. Níž leží mlha nebo nízká oblačnost, nahoře svítí slunce a vzduch je suchý a čistý. Právě tehdy bývá z šumavských vrcholů vidět Alpy, jejichž nejbližší hřebeny leží asi 100 km a nejvyšší štíty kolem 200 km daleko. Nejčastěji se to podaří od října do prosince a v zimě za stabilního počasí. V létě bývá vzduch vlhký a zamlžený a Alpy uvidíte jen výjimečně.
Dobrý den poznáte podle předpovědi, která hlásí mlhy v nížinách a slunečno na horách, a podle horských stanic, kde je tepleji než v údolí. Ostrý obzor nad mořem mlhy ukážou i kamery na hřebenech, najdete je na stránce webkamery Šumava. Fotografové doporučují být nahoře před východem slunce nebo k večeru. Vrcholy s dobrým výhledem popisuje článek nejvyšší hory Šumavy.
Rekordní mrazy, sníh a povodeň 2002
U rekordů je dobré rozlišovat oficiální měření ve státní síti ČHMÚ a měření amatérů.
- Oficiální rekord Česka: minus 42,2 °C, Litvínovice u Českých Budějovic, 11. 2. 1929.
- Neoficiální šumavské minimum: minus 41,6 °C, Jezerní slať, 30. 1. 1987, amatérské měření mimo státní síť.
- Nejnižší teploty stanic ČHMÚ: Horská Kvilda minus 35,7 °C (6. 2. 2012), Churáňov minus 32,6 °C (únor 1956).
- Nejvyšší teploty: Churáňov 34,2 °C (27. 7. 1983), Horská Kvilda 31,4 °C (srpen 1992).
- Nejvíc sněhu: Churáňov 200 cm (17. 3. 1988), Horská Kvilda 170 cm (únor 2006).
- Nejvlhčí rok na Churáňově: 2002 s 1 551 mm, nejsušší rok období 1991 až 2020 byl 2015 se 742 mm.
Srážky, po kterých se v srpnu 2002 rozvodnily jihočeské řeky a Vltava až do Prahy, zasáhly naplno i Šumavu. Na Churáňově napršelo od 5. do 7. srpna 129 mm a od 10. do 12. srpna dalších 195 mm. Za celý srpen tam spadlo 383 mm, víc než trojnásobek srpnového průměru. Šumavským tokům se věnuje článek potoky a řeky Šumavy.
Jak se podnebí Šumavy mění
Na Churáňově měří ČHMÚ od roku 1953 a oteplení je v datech dobře vidět. Průměrná roční teplota let 1961 až 1990 byla 4,2 °C, v letech 1991 až 2020 už 5,3 °C a za posledních deset let (2016 až 2025) 6,1 °C. Nejteplejším rokem celé řady byl 2024 se 7,2 °C. Srážek za rok v dlouhodobém průměru neubylo, sněhu ale ano. Zatímco v zimách 1961 až 1990 ležel na Churáňově sníh průměrně 148 dní, v posledních devíti zimách (2016/2017 až 2024/2025) 124 dní.
Mrazové kotliny přesto nemizí. I v rekordně teplém roce 2024 napočítala Horská Kvilda 177 dní s mrazem a v roce 2025 tam mrzlo sedm nocí v srpnu. Sucho posledních let je znát i v přírodě: Správa NP Šumava ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje výrazný pokles hladin v rašeliništích, která sytí podzemní voda. Proč jsou slatě tak citlivé, vysvětluje článek rašeliniště a slatě na Šumavě.
Předpověď a kamery před cestou
Podnebí říká, co čekat v průměru, na konkrétní den se ale podívejte na předpověď. Stránka počasí na Šumavě porovnává hory s Lipnem a vede na předpovědi pro jednotlivé obce, pro plány na hřebenech se hodí počasí Zadov a Churáňov. Sníh a mlhu ověříte na webkamerách. Další zeměpisné články najdete v rubrice Šumava.
