Březník a Luzenské údolí
Samota s bývalou schwarzenberskou myslivnou na okraji Luzenského údolí, 7,5 km od Modravy. Vede sem Nová i Stará Březnická cesta a dohromady tvoří okruh kolem Cikánské slati. Do samotného Luzenského údolí se z české strany nesmí.
Ilustrační foto
Březník (německy Pürstling) je samota v nadmořské výšce asi 1 175 m na severním okraji Luzenského údolí, 7,5 km od Modravy. Stojí tu bývalá schwarzenberská myslivna, dnes sezónní informační středisko Národního parku Šumava, a z louky před ní se díváte přes údolí k Luznému v Bavorsku. Autem se sem nedostanete. Z Modravy vede na Březník cesta pro pěší a cyklisty, v zimě upravovaná běžecká stopa.
Březník v kostce
- Poloha. Nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, z nichž vzniká Modravský potok, hlavní zdrojnice Vydry. Katastr Filipova Huť, obec Modrava.
- Cesta. Z Modravy 7,5 km po modré značce (Nová Březnická cesta), zpátky můžete po zelené (Stará Březnická cesta).
- Občerstvení. V hájence, kterou má v pronájmu soukromý provozovatel. Správa NP uvádí sezónu od května do října denně od 10 do 17 hodin, za nepříznivého počasí zavřeno. V roce 2026 se ale s nájemcem dohodla na ukončení provozu už k 30. září kvůli stavbě fotovoltaiky, takže o říjnových víkendech se tu letos občerstvit nedá (stav v říjnu 2026).
- Počasí. Březník bývá uváděn jako jedno z nejdeštivějších míst Česka. Nepromokavou vrstvu si vezměte i v létě.
- Ochrana. Okolí leží v nejpřísněji chráněné části parku a v Luzenském údolí platí zákaz vstupu.
Pes musí být v parku pod vaší trvalou kontrolou, oheň včetně vařiče je mimo obce zakázaný. Pro oblast Prášil a Modravy vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí 10. 4. 2026 klidové území Prášilsko-Modravský hřeben a slatě. Které cesty v něm zůstanou přístupné, určí Správa NP samostatným opatřením, které bylo v září 2026 teprve návrhem. Plánujte proto podle aktuální mapy v mapy.com, pravidla shrnuje návštěvní řád NP Šumava. Předpověď najdete na stránce počasí Modrava.
Nová a Stará Březnická cesta z Modravy
Obě cesty začínají na rozcestí u Modravského potoka, asi 200 m od autobusové zastávky v centru Modravy, kousek za mostkem.
Nová Březnická cesta (modrá značka) vede po asfaltové cestě proti proudu Modravského potoka. Po dvou kilometrech míjí rozcestí Modravský potok, kde odbočuje červená k Černohorské nádrži a k prameni Vltavy. Na rozcestí Na Ztraceném se odpojuje žlutá na Filipovu Huť a k Černé hoře, modrá pokračuje úzkým údolím až k myslivně. Stoupání je mírné, z Modravy (985 m) vystoupáte celkem asi o 190 m. Pohodlnou cestu podél potoka nechali Schwarzenbergové postavit kolem poloviny 19. století, odtud jméno Nová.
Stará Březnická cesta (zelená značka) z Modravy strmě stoupá na pláň, obchází Modravskou horu (1 157 m), vede kolem Cikánské slati a po úbočí Studené hory (1 301 m) přichází k Březníku. Proti Nové cestě víc stoupá a klesá a úsek přes Cikánskou slať je určený jen pěším. Z úbočí Studené hory jsou výhledy do šumavských plání.
Auto nechte na centrálním parkovišti v Modravě, kde se platí v automatu hotově i kartou, nebo na parkovištích Správy NP Modrava I, Modrava II a Modrava most. Bez auta se na Modravu dostanete linkou 974 ze Sušice a v sezóně Zelenou linkou 979 ze Železné Rudy přes Prášily (v roce 2026 o víkendech od 1. 5. do 11. 10., v červenci a srpnu denně; termíny 2027 zveřejní Správa NP na jaře). Spoje ověřte v IDOS.
Březnický okruh kolem Cikánské slati
Když obě cesty spojíte, vznikne okruh, který destinační společnost Šumava žije uvádí s délkou 15 km a stoupáním 305 m. Obvyklý směr je tam po modré podél potoka a zpátky po zelené, na strmý sestup do Modravy na konci si nechte síly.
Zpáteční cesta vede kolem Cikánské slati. Podle obce Modrava má rozlohu 102 ha a rašelina v ní dosahuje hloubky až 6 m. Na slať samotnou nevstupujte, vrchoviště je citlivé na sešlap. Víc o šumavských slatích najdete v článku rašeliniště a slatě. Na delší den můžete výlet spojit s Tříjezerní slatí, která leží na druhé straně Modravy.
Luzenské údolí a Modrý sloup zůstávají zavřené
Z louky u Březníku se díváte do Luzenského údolí. Široké údolí s loukami a roztroušenými smrky stoupá k hranici a k Luznému (1 373 m), který leží asi 300 m za hranicí v Bavorsku.
Do údolí se z české strany nesmí. Správa NP žádá respektovat zákaz vstupu do nejpřísněji chráněné části parku, kterou ministerstvo životního prostředí považuje za klíčové území pro tetřeva hlušce na Šumavě i v Bavorském lese. Cesta k historickému přechodu Modrý sloup (Blaue Säulen) proto není značená a vstup mimo povolené cesty může stráž přírody pokutovat.
O proznačení cesty požádal Klub českých turistů už v roce 2012, tehdejší povolení ale zrušil Nejvyšší správní soud. Na začátku roku 2026 ministerstvo jako odvolací orgán zrušilo i nové rozhodnutí Správy NP, které mělo cestu od rozcestí Březník k hranici otevřít v regulovaném režimu: od poloviny července do konce října, s rezervací a nejvýš sto lidmi denně. Správa NP ohlásila, že žádost doplní a zahájí nové řízení. K září 2026 cesta otevřená není, vývoj sledujte na stránce přechodová místa Správy NP.
Myslivna, revírník Kořán a Karel Klostermann
První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787. Samota vyrostla kolem schwarzenberské myslivny, kamennou budovu nad starší dřevěnou dal kníže postavit v roce 1856. Bydlel v ní revírník s lesním personálem, kteří se starali o tetřevy pro knížecí lovy, o těžbu a plavení dřeva i o obnovu lesa.
Spisovatel Karel Klostermann sem zasadil román „Ze světa lesních samot“, který časopisecky vycházel od roku 1891. Jeho hlavní postavou je březnický revírník Kořán a kniha líčí život lesníků a dřevařů na odlehlé samotě ve druhé polovině 19. století. Klostermann se narodil v roce 1848 v Horních Rakousích a dětství prožil na Sušicku.
Od roku 1951 ležel Březník v hraničním pásmu a sídlila tu rota Pohraniční stráže. Její areál byl zbořen v roce 1990, myslivnu pak Správa NP v letech 1998 až 2002 opravila a udělala z ní informační středisko. Podle destinační společnosti Šumava žije je v ní nová interaktivní expozice „Ze světa lesních samot“ o životě šumavských lesníků. Budova není bezbariérová. Víc o minulosti kraje najdete v rubrice Historie.
Na Luzný a do Bavorska jinudy než údolím
Z Březníku na Luzný značená cesta nevede. U Březníku je jeden z přístupů na hraniční chodník (Grenzsteig) mezi národními parky Šumava a Bavorský les. Je přístupný jen od 15. 7. do 15. 11., je neznačený a neudržovaný, hrozí na něm pád souší a na dvou místech ho musíte obejít po stezkách bavorského parku. Kudy se u Březníku smí, ukazuje mapka na stránce hraniční chodník Správy NP. Hodí se jen pro zkušené turisty s mapou.
Na Luzný se běžně vystupuje z bavorské strany. Od hranice u Bučiny jezdí v sezóně bavorská linka 603 přes Finsterau do Spiegelau a bavorské autobusy Igelbus vozí turisty k úpatí Roklanu, Luzného a Třístoličníku (v roce 2026 do poloviny, nebo do konce října podle linky). V jádrové zóně bavorského národního parku se od 16. 11. do 14. 7. smí jen po značených cestách. Doklad totožnosti mějte u sebe, přechody popisuje článek hraniční přechody na Šumavě.
Na kole v létě, na běžkách v zimě
Na Březník se dostanete jen pěšky nebo na kole a na kole jezdíte po Nové Březnické cestě. Stará cesta přes Cikánskou slať je jen pro pěší. Elektrokolo se v národním parku počítá za kolo jen s motorem do 250 W, dopomocí do 25 km/h a bez přepínače jízdních režimů, jinak je to motorové vozidlo. Na Modravu i zpátky vás s kolem svezou sezónní cyklobusy.
V zimě se cesta z Modravy na Březník upravuje jako běžecká stopa (7,5 km) v rámci projektu Bílá stopa, stav hlásí infocentrum Modrava. Právě tahle stopa tvoří poslední den třídenního plánu na běžky mezi Kvildou a Modravou. Pěšky do upravené stopy nechoďte, na lyžařských trasách to Správa NP nedovoluje. Provoz občerstvení na Březníku uvádí správa jen od května do října a v roce 2026 skončil o měsíc dřív. Na rozcestí Na Ztraceném odbočuje lyžařská Šumavská magistrála k Černé hoře. Zimní trasy v okolí shrnuje článek běžky na Šumavě, další výlety rubrika Turistika a výlety.
