Březník a Luzenské údolí

Březník (německy Pürstling) je samota v nadmořské výšce asi 1 175 m na severním okraji Luzenského údolí, 7,5 km od Modravy. Stojí tu bývalá schwarzenberská myslivna, dnes sezónní informační středisko Národního parku Šumava, a z louky před ní se díváte přes údolí k Luznému v Bavorsku. Autem se sem nedostanete. Z Modravy vede na Březník cesta pro pěší a cyklisty, v zimě upravovaná běžecká stopa.

Březník v kostce

• Poloha. Nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, z nichž vzniká Modravský potok, hlavní zdrojnice Vydry. Katastr Filipova Huť, obec Modrava.
• Cesta. Z Modravy 7,5 km po modré značce (Nová Březnická cesta), zpátky můžete po zelené (Stará Březnická cesta).
• Občerstvení. V hájence, kterou má v pronájmu soukromý provozovatel. Správa NP uvádí provoz od května do října denně od 10 do 17 hodin, za nepříznivého počasí zavřeno (stav v září 2026).
• Počasí. Březník bývá uváděn jako jedno z nejdeštivějších míst Česka. Nepromokavou vrstvu si vezměte i v létě.
• Ochrana. Okolí leží v nejpřísněji chráněné části parku a v Luzenském údolí platí zákaz vstupu.

Pes musí být v parku pod vaší trvalou kontrolou, oheň včetně vařiče je mimo obce zakázaný. Pro oblast Prášil a Modravy vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí 10. 4. 2026 klidové území Prášilsko-Modravský hřeben a slatě. Které cesty v něm zůstanou přístupné, určí Správa NP samostatným opatřením, které bylo v září 2026 teprve návrhem. Plánujte proto podle aktuální mapy v mapy.com, pravidla shrnuje návštěvní řád NP Šumava. Předpověď najdete na stránce počasí Modrava.

Nová a Stará Březnická cesta z Modravy

Obě cesty začínají na rozcestí u Modravského potoka, asi 200 m od autobusové zastávky v centru Modravy, kousek za mostkem.

Nová Březnická cesta (modrá značka) vede po asfaltové cestě proti proudu Modravského potoka. Po dvou kilometrech míjí rozcestí Modravský potok, kde odbočuje červená k Černohorské nádrži a k prameni Vltavy. Na rozcestí Na Ztraceném se odpojuje žlutá na Filipovu Huť a k Černé hoře, modrá pokračuje úzkým údolím až k myslivně. Stoupání je mírné, z Modravy (985 m) vystoupáte celkem asi o 190 m. Pohodlnou cestu podél potoka nechali Schwarzenbergové postavit kolem poloviny 19. století, odtud jméno Nová.

Stará Březnická cesta (zelená značka) z Modravy strmě stoupá na pláň, obchází Modravskou horu (1 157 m), vede kolem Cikánské slati a po úbočí Studené hory (1 301 m) přichází k Březníku. Proti Nové cestě víc stoupá a klesá a úsek přes Cikánskou slať je určený jen pěším. Z úbočí Studené hory jsou výhledy do šumavských plání.

Auto nechte na centrálním parkovišti v Modravě, kde se platí v automatu hotově i kartou, nebo na parkovištích Správy NP Modrava I, Modrava II a Modrava most. Bez auta se na Modravu dostanete linkou 974 ze Sušice a v sezóně Zelenou linkou 979 ze Železné Rudy přes Prášily (v roce 2026 o víkendech od 1. 5. do 11. 10., v červenci a srpnu denně). Spoje ověřte v IDOS.

Březnický okruh kolem Cikánské slati

Když obě cesty spojíte, vznikne okruh, který destinační společnost Šumava žije uvádí s délkou 15 km a stoupáním 305 m. Obvyklý směr je tam po modré podél potoka a zpátky po zelené, na strmý sestup do Modravy na konci si nechte síly.

Zpáteční cesta vede kolem Cikánské slati. Podle obce Modrava má rozlohu 102 ha a rašelina v ní dosahuje hloubky až 6 m. Na slať samotnou nevstupujte, vrchoviště je citlivé na sešlap. Víc o šumavských slatích najdete v článku rašeliniště a slatě. Na delší den můžete výlet spojit s Tříjezerní slatí, která leží na druhé straně Modravy.

Luzenské údolí a Modrý sloup zůstávají zavřené

Z louky u Březníku se díváte do Luzenského údolí. Široké údolí s loukami a roztroušenými smrky stoupá k hranici a k Luznému (1 373 m), který leží asi 300 m za hranicí v Bavorsku.

Do údolí se z české strany nesmí. Správa NP žádá respektovat zákaz vstupu do nejpřísněji chráněné části parku, kterou ministerstvo životního prostředí považuje za klíčové území pro tetřeva hlušce na Šumavě i v Bavorském lese. Cesta k historickému přechodu Modrý sloup (Blaue Säulen) proto není značená a vstup mimo povolené cesty může stráž přírody pokutovat.

O proznačení cesty požádal Klub českých turistů už v roce 2012, tehdejší povolení ale zrušil Nejvyšší správní soud. Na začátku roku 2026 ministerstvo jako odvolací orgán zrušilo i nové rozhodnutí Správy NP, které mělo cestu od rozcestí Březník k hranici otevřít v regulovaném režimu: od poloviny července do konce října, s rezervací a nejvýš sto lidmi denně. Správa NP ohlásila, že žádost doplní a zahájí nové řízení. K září 2026 cesta otevřená není, vývoj sledujte na stránce přechodová místa Správy NP.

Myslivna, revírník Kořán a Karel Klostermann

První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787. Samota vyrostla kolem schwarzenberské myslivny, kamennou budovu nad starší dřevěnou dal kníže postavit v roce 1856. Bydlel v ní revírník s lesním personálem, kteří se starali o tetřevy pro knížecí lovy, o těžbu a plavení dřeva i o obnovu lesa.

Spisovatel Karel Klostermann sem zasadil román „Ze světa lesních samot“, který časopisecky vycházel od roku 1891. Jeho hlavní postavou je březnický revírník Kořán a kniha líčí život lesníků a dřevařů na odlehlé samotě ve druhé polovině 19. století. Klostermann se narodil v roce 1848 v Horních Rakousích a dětství prožil na Sušicku.

Od roku 1951 ležel Březník v hraničním pásmu a sídlila tu rota Pohraniční stráže. Její areál byl zbořen v roce 1990, myslivnu pak Správa NP v letech 1998 až 2002 opravila a udělala z ní informační středisko. Podle destinační společnosti Šumava žije je v ní nová interaktivní expozice „Ze světa lesních samot“ o životě šumavských lesníků. Budova není bezbariérová. Víc o minulosti kraje najdete v rubrice Historie.

Na Luzný a do Bavorska jinudy než údolím

Z Březníku na Luzný značená cesta nevede. U Březníku je jeden z přístupů na hraniční chodník (Grenzsteig) mezi národními parky Šumava a Bavorský les. Je přístupný jen od 15. 7. do 15. 11., je neznačený a neudržovaný, hrozí na něm pád souší a na dvou místech ho musíte obejít po stezkách bavorského parku. Kudy se u Březníku smí, ukazuje mapka na stránce hraniční chodník Správy NP. Hodí se jen pro zkušené turisty s mapou.

Na Luzný se běžně vystupuje z bavorské strany. Od hranice u Bučiny jezdí v sezóně bavorská linka 603 přes Finsterau do Spiegelau a bavorské autobusy Igelbus vozí turisty k úpatí Roklanu, Luzného a Třístoličníku (v roce 2026 do poloviny, nebo do konce října podle linky). V jádrové zóně bavorského národního parku se od 16. 11. do 14. 7. smí jen po značených cestách. Doklad totožnosti mějte u sebe, přechody popisuje článek hraniční přechody na Šumavě.

Na kole v létě, na běžkách v zimě

Na Březník se dostanete jen pěšky nebo na kole a na kole jezdíte po Nové Březnické cestě. Stará cesta přes Cikánskou slať je jen pro pěší. Elektrokolo se v národním parku počítá za kolo jen s motorem do 250 W, dopomocí do 25 km/h a bez přepínače jízdních režimů, jinak je to motorové vozidlo. Na Modravu i zpátky vás s kolem svezou sezónní cyklobusy.

V zimě se cesta z Modravy na Březník upravuje jako běžecká stopa (7,5 km) v rámci projektu Bílá stopa, stav hlásí infocentrum Modrava. Pěšky do upravené stopy nechoďte, na lyžařských trasách to Správa NP nedovoluje. Provoz občerstvení na Březníku uvádí správa jen od května do října. Na rozcestí Na Ztraceném odbočuje lyžařská Šumavská magistrála k Černé hoře. Zimní trasy v okolí shrnuje článek běžky na Šumavě, další výlety rubrika Turistika a výlety.