Karel Klostermann a Šumava lesních samot

Šumavu zná velká část českých čtenářů z knih člověka, který se tu nenarodil. Karel Klostermann přišel na svět v Horních Rakousích a na Šumavu se dostal jako dítě lékaře, který za prací střídal jedno městečko za druhým. Právě proto o kraji psal jako někdo, kdo ho pozoroval zvenčí a zároveň mu rozuměl zevnitř. Shrnujeme, co je o jeho životě doloženo, které z jeho knih se opravdu odehrávají na Šumavě a kam se dnes vydat za krajinou, kterou popsal.

Lékařův syn, který se na Šumavu přistěhoval

Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouském městečku Haag am Hausruck. Rodák ze Šumavy tedy není, i když se to o něm často píše. Už v roce 1849 se rodina stěhovala za otcovou lékařskou praxí do Sušice a odtud roku 1854 do Žichovic pod Rabím, kde otec nastoupil jako panský lékař knížete Lamberga.

Školní léta strávil Klostermann mezi Nezamyslicemi, Stříbrnými Horami, gymnáziem v Písku a gymnáziem v Klatovech. V roce 1860 se rodina přestěhovala do Štěkně u Strakonic a v roce 1862, po otcově nástupu na místo obecního lékaře, do Kašperských Hor. Tady se dostal do styku s horským vnitrozemím Šumavy, které později popisoval. Maturoval v Písku 30. června 1865 a na otcovo přání začal v říjnu téhož roku studovat ve Vídni medicínu. Studia opustil.

Živil se pak jako vychovatel a novinář, než zakotvil jako profesor němčiny a francouzštiny na německé reálce v Plzni. Na penzi odešel v roce 1908 po pětatřiceti letech služby na téže škole. Zemřel 16. července 1923 ve Štěkni ve věku pětasedmdesáti let, část pramenů uvádí 17. července. Pohřben byl 20. července 1923 v Plzni na hřbitově svatého Václava.

Ze světa lesních samot a další šumavské knihy

Psát začal Klostermann německy. V roce 1890 mu vyšly črty Böhmerwaldskizzen, tedy šumavské obrázky, a teprve potom přešel k češtině. Jeho nejznámější kniha Ze světa lesních samot vycházela od června 1891 na pokračování v časopise Osvěta, knižně pak v roce 1894, část pramenů uvádí rok 1892. Děj je zasazený do šedesátých let 19. století a odehrává se kolem hájovny na Březníku, německy Pürstling.

Román líčí život hajných, dřevařů a lidí na osamělých lesních staveních a vrcholí vichřicí, která les zpustoší. Tenhle motiv dnes čtenáře často překvapí, protože rozpadlý a znovu dorůstající les kolem Modravy vypadá jako dnešní téma. Klostermann ho popsal o sto třicet let dřív. V roce 1933 natočil podle knihy stejnojmenný film režisér Miroslav Josef Krňanský.

Ze Šumavy čerpají i další tituly. V ráji šumavském vyšel v roce 1893 a je mimo jiné zdrojem popisu kašperskohorské poutě ke kostelu Panny Marie Sněžné. Skláři, kniha o sklářských rodinách, vyšla v roce 1896, část pramenů uvádí 1897. Naopak Mlhy na Blatech z roku 1909 se na Šumavě neodehrávají vůbec, jde o Zbudovská blata v jižních Čechách. Tahle záměna patří k nejčastějším omylům, se kterými se u Klostermanna setkáte.

Krajina z knih od Březníku po Srní

Nejsilnější vazbu má na Klostermanna samota Březník nad Luzenským údolím. Právě tady stojí hájovna, kolem které se točí Ze světa lesních samot. Dostanete se k ní po značené cestě z Modravy, je to zhruba sedm a půl kilometru jedním směrem a cesta vede územím s přísnými pravidly pohybu, takže se vyplatí držet značení.

Druhou polohou jeho knih jsou hluboká údolí na severní straně hřebene. Čeňkova Pila a údolí Vydry ukazují přesně ten typ krajiny, kde se v jeho příbězích plavilo dříví a kde lidé žili z lesa a z vody. Dřevařská a plavecká práce je v jeho textech stejně důležitá jako příroda sama.

Třetí vrstvou jsou horské pláně se slatěmi a roztroušenými staveními. Čtenáři si s nimi spojují obraz lesní samoty, tedy jediné chalupy na okraji mýtiny uprostřed lesa. Takových míst na Šumavě zůstala celá řada, ale konkrétní stavení z románu ve skutečnosti nehledejte. Klostermann krajinu popisoval volně a jména míst měnil.

Návštěvnické centrum v Srní sídlí v bývalé faře

Pod názvem Klostermannova chaloupka nebo chalupa lidé nejčastěji hledají Návštěvnické centrum Domu Karla Klostermanna v Srní. Sídlí v budově bývalé fary za kostelem, hned vedle obecního úřadu, na adrese Srní 17. Uvnitř je interaktivní expozice a badatelna.

Otevřeno je podle provozovatele od úterý do neděle od 9 do 12 hodin a od 12.30 do 17 hodin, v pondělí zavřeno. Prodej vstupenek končí v 15 hodin, protože prohlídka expozice zabere delší čas. Základní vstupné je 130 korun, senioři, studenti do 26 let a děti od 7 do 18 let platí 100 korun, děti do 6 let mají vstup zdarma. Rodinné vstupné stojí 360 korun pro dva dospělé a dvě děti a 460 korun pro dva dospělé a tři děti. Jde o stav v říjnu 2026, před cestou si údaje raději ověřte u provozovatele.

Spisovatelův odkaz spravuje spolek Karel Klostermann spisovatel Šumavy se sídlem v Srní, který má i bavorskou sekci v Grafenau. Jméno nese také kamenná rozhledna na Javorníku nad Stachy, i když se stavěla až patnáct let po spisovatelově smrti.

Kudy se za Klostermannem vydat dnes

Nejjednodušší je spojit si dvě zastávky za jeden den. Dopoledne expozice v Srní, odpoledne procházka údolím Vydry nebo výjezd na Modravu a odtud pěšky k Březníku. Delší trasa k hájovně zabere většinu dne, počítejte s návratem stejnou cestou.

Kdo chce zůstat u knih, má je snadno dostupné. Klostermann zemřel v roce 1923, jeho dílo je tedy volné a v digitálních knihovnách Národní knihovny si je přečtete bez omezení. Pozor ale na pozdější úpravy a doslovy, ty volné být nemusí.

Další šumavské osobnosti, stavby a události najdete v rubrice Historie Šumavy.