Houbaření na Šumavě

Než vyrazíte na houby

Jihočeský a Plzeňský kraj, ve kterých Šumava leží, patří spolu s Libereckým ke krajům, kam lidé v Česku chodí na houby a lesní plody nejčastěji. Vyplývá to z průzkumu sběru lesních plodů za rok 2025, který ministerstvo zemědělství zveřejnilo v červenci 2026. Rubrika shrnuje, co platí pro houbaření na Šumavě: kde se v národním parku smí sbírat, kdy vyrazit, jak začít bez rizika a kam s houbou, kterou neznáte. Nahoře vidíte naposledy upravené články, úplný rozcestník najdete níž.

Když je někomu po houbách zle, volejte nonstop Toxikologické informační středisko (TIS) na 224 919 293 nebo 224 915 402, při vážném stavu záchrannou službu 155 nebo linku 112. Zbytky hub a jídla schovejte. Podrobný postup popisuje článek jak poznat otravu houbami a co dělat hned.

Horské smrčiny, podhůří a tisíce druhů hub

Na horách převládají smrkové lesy, jaké popisuje článek horské smrčiny, v nižších polohách podhůří přibývá smíšených lesů. Pestrost hub je tu velká. Česko-bavorsko-rakouský projekt, ze kterého vznikla databáze Houby bez hranic, běžel v letech 2017 až 2020 pod vedením Národního parku Bavorský les a s partnery z Národního parku Šumava. Podle Správy NP shromáždil 170 000 nálezů a údaje o více než 4 200 druzích hub z příhraničí.

Mnohé druhy jsou vzácné. Vyhláška 395/1992 Sb. chrání 46 druhů hub, které se nesmějí sbírat ani prodávat, mezi nimi hřib královský, muchomůrku císařku nebo ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora). Ten si nepleťte s jedovatým ucháčem obecným. Současný Červený seznam hub (makromycetů) České republiky vyšel v roce 2024 a obsahuje 1 676 taxonů. Naleziště vzácných druhů se nezveřejňují a u jedlých hub rozhoduje spíš typ lesa než konkrétní místo.

Kde se na Šumavě smí a kde nesmí sbírat

Národní park Šumava

Houby a lesní plody smíte v národním parku sbírat pro vlastní potřebu všude mimo klidová území, podle Správy NP nikdy česacím hřebenem. V klidových územích se chodí jen po značených turistických trasách, takže sbírat tam mimo cestu nelze. V terénu je poznáte podle cedulí na vstupech a podle dvou červených pruhů na stromech po obvodu. Klidová území se v roce 2026 vyhlašují nově a postupně po oblastech; tam, kde nové vymezení ještě neplatí, mají stejný režim bývalé první zóny s tabulkami „1. zóna národního parku“. Hranice si proto před cestou ověřte v aktuální mapě Správy NP.

Od 6. ledna do 31. prosince 2026 navíc platí území s omezeným vstupem (opatření NPS 00089/2026): asi 6 000 hektarů u státní hranice zhruba mezi prameny Vltavy a Plesnou, kde se kvůli tetřevu hlušci a dalším citlivým druhům smí jen po značených cestách. Zóny národního parku (přírodní, přírodě blízká a soustředěné péče) o tom, kde smíte sbírat, nerozhodují. Rozhodují klidová území a tato opatření.

Auto nechte vždy na vyhrazeném parkovišti. Mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa se v národním parku nesmí vjíždět ani stát, tedy ani na lesních cestách. Parkoviště u výchozích míst popisuje stránka parkování a vjezdy na Šumavě, pravidla pro psy, kola a další činnosti návštěvní řád NP Šumava a rozdíl mezi zónami a klidovými územími článek o národním parku a CHKO Šumava.

CHKO Šumava a lesy mimo národní park

Chráněná krajinná oblast Šumava sběr hub nezakazuje. V národních přírodních rezervacích a památkách i v přírodních rezervacích a památkách ale podle Správy NP zpravidla platí stejný režim jako v klidovém území, tedy jen po značených trasách. Všude v Česku platí lesní zákon (289/1995 Sb.): do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí, lesní plody sbíráte pro vlastní potřebu a nesmíte do oplocenek, do míst označených zákazem vstupu ani do porostů, kde se těží. Úřad může vstup do lesa dočasně omezit nebo zakázat, například v suchu.

Za hranicí v Bavorsku a Rakousku

V Národním parku Bavorský les se v jádrových územích (Kerngebiete) nesmí chodit mimo cesty a nařízení o omezení vstupu mezi důvody výslovně uvádí i sběr hub a bobulí. Německý zákon o ochraně druhů (BArtSchV) dovoluje brát pro vlastní potřebu jen malé množství několika druhů, například hřib smrkový, lišky, kozáky, křemenáče a smrže. Ostatní druhy z jeho seznamu, mimo jiné čirůvka zelánka, jsou chráněné. V Rakousku je sběr víc než 2 kg hub na osobu a den bez svolení vlastníka lesa přestupek. Než se vydáte na houby za hranici, podívejte se na aktuální režim na stránce hraniční přechody.

Ohleduplnost se vyplatí i tam, kde nic zakázané není. Nekopejte do hub, které nesbíráte, nešlapejte po rašeliništích a slatích a nerušte zvěř. Podle České mykologické společnosti houbám víc než způsob sběru škodí sešlapávání půdy.

Sezónu řídí vláha, teplota a nadmořská výška

Houby rostou, když je půda dost vlhká a není vedro ani mráz. Nejlépe to ukazuje mapa Pravděpodobnost růstu hub, kterou Český hydrometeorologický ústav vyvinul s Českou mykologickou společností. Kombinuje nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní s průměrnou teplotou za posledních 7 dní. ČMS k tomu každý měsíc zpětně vydává přehled Růst hub. Lidové pravidlo, že houby vyrostou 7 až 10 dní po dešti, berte jen jako hrubé vodítko.

Na horách sezóna začíná později než v Pošumaví a končí s prvními mrazy. Hřib smrkový roste podle ČMS od června do října, nejhojněji v mladých smrčinách a na jejich okrajích, od nižších poloh až do hor. Kdy rostou další druhy, měsíc po měsíci, ukazuje stručný houbařský kalendář. Jak rostly houby v sezóně 2026 a kam vyrazit podle výšky, shrnuje stránka houby na Šumavě aktuálně. Před túrou se hodí i předpověď počasí na Šumavě.

Začátečníkům se vyplatí držet u hřibů

Skoro každá houba má podobný druh, se kterým se dá splést. Rozumné je začít u hřibovitých hub s rourkami pod kloboukem, protože houby, které podle TIS způsobují nejtěžší otravy, mají lupeny: muchomůrka zelená, jarní a jízlivá, čepičatky, drobné bedly rodu Lepiota a pavučinec plyšový. Lupenaté houby nechte v lese, dokud je nepoznáte s jistotou. Muchomůrka zelená se podle ČMS plete s pečárkami, bedlami a holubinkami a roste od nížin do hor.

Nejznámější je hřib smrkový (Boletus edulis), který ČMS vede jako doporučenou jedlou houbu. Méně zkušení houbaři ho podle ní pletou s hřibem žlučníkem (Tylopilus felleus), jehož silně hořká dužnina zkazí celé jídlo. Ani mezi hřiby ale není všechno jedlé: hřib satan (Rubroboletus satanas) řadí TIS mezi houby, které způsobují zvracení a průjem.

Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, ostatní nechte růst nebo je odneste do poradny. Fotka, určovací aplikace ani umělá inteligence nestačí, TIS před spoléháním na aplikace výslovně varuje. Pozor i na druhy, které starší atlasy vedou jako jedlé: čirůvku zelánku dnes ČMS ke sběru nedoporučuje a ucháč obecný vede jako jedovatý. Co vzít s sebou a jak houbu správně sebrat, radí článek zásady dobrého houbaře.

Záměny, otravy a kam volat

Otrava houbami se nemusí ohlásit hned. Po muchomůrce zelené přichází zvracení a průjem podle TIS až za 7 až 13 hodin, po pavučinci plyšovém selhávají ledviny až za 2 až 3 týdny. Podle výroční zprávy TIS za rok 2025 může i jediná muchomůrka zelená ohrozit život a děti jsou k ní citlivější než dospělí. Při podezření proto nečekejte na příznaky a volejte TIS na 224 919 293 nebo 224 915 402, linky fungují nonstop a radí i u zvířat.

Jaké jsou typy otrav, které houby jsou nejnebezpečnější a proč nefungují lidové testy, vysvětluje článek o otravách houbami. Když v rozlehlých lesích zabloudíte nebo se zraníte, volejte 155 nebo 112; na horách pomáhá i Horská služba. Signál bývá slabý, vezměte si nabitý telefon a mapu staženou do telefonu.

Kde si nechat houbu určit

Z fotky se houba spolehlivě určit nedá. S nejistým nálezem zajděte do mykologické poradny, kde houbu posoudí zkušený mykolog osobně. Stálou poradnu přímo na Šumavě jsme nenašli, nejblíž jsou tyto (stav v září 2026):

• Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Dukelská 1: každé pracovní pondělí od dubna do listopadu 14.30 až 16.30, v roce 2026 od 13. dubna, zdarma.
• Mykologický klub Plzeň, Klatovská třída 51: od 7. září do 9. listopadu 2026 každé pracovní pondělí 16 až 17 hodin, 28. září zavřeno.
• Poradna České mykologické společnosti, Karmelitská 14, Praha 1: pondělí 9 až 12 a 14 až 18 hodin, čtvrtek 9 až 12 hodin, od června do listopadu i úterý 9 až 12 hodin, o státních svátcích zavřeno; pro nečleny ČMS 20 až 50 Kč podle počtu určovaných druhů.
• Výstava Pilze ohne Grenzen v Arberlandhalle v Bayerisch Eisenstein, hned za hranicí u Železné Rudy: pořádá ji Národní park Bavorský les v září a odborníci na ní určují i nálezy návštěvníků. V roce 2026 byla 19. a 20. září.

Do poradny přineste celé plodnice i se spodkem třeně, neočištěné, nejlépe několik kusů různého stáří a každý druh zvlášť. Do návštěvy je nechte v lednici, třeba v krabičce na vlhké podložce, a nemrazte je. Připište, v jakém lese a na čem houba rostla.

Houbařské články a stránky, které se hodí

Články rubriky

• Zásady dobrého houbaře: výbava, chování v lese a houbařské desatero
• Stručný houbařský kalendář: kdy rostou které druhy
• Houby na Šumavě aktuálně: jak rostly v sezóně 2026 a kam vyrazit
• Otravy z hub: příznaky, první kroky a nejnebezpečnější druhy

Než vyrazíte do lesa

• Co se smí a nesmí v NP Šumava
• Národní park a CHKO Šumava
• Parkování a vjezdy
• Počasí na Šumavě

Kde přespat na houbařský víkend

Na víkend s košíkem se hodí obce uvnitř národního parku i na jeho okraji. Z Kvildy a Modravy jste rovnou na horských pláních, ze Srní a Kašperských Hor v lesích nad Pootavím a ze Železné Rudy to máte blízko i do Bavorského lesa. V obcích najdete penziony, apartmány i horské hotely. Tábořit se v národním parku smí jen v zastavěném území obcí a na vyhrazených tábořištích. Na nouzových nocovištích lze přespat jen jednu noc, od 18 do 9 hodin a bez ohně.

Zdroje: Správa NP Šumava, návštěvní řád; Správa NP Šumava, území s omezeným vstupem; Toxikologické informační středisko, kontakty; Česká mykologická společnost, ochrana hub; Jihočeské muzeum, poradna pro houbaře; NP Bavorský les, omezení vstupu. Údaje ověřeny v září 2026, pravidla a otevírací doby se mění.