Kam na houby na Šumavě a jak rostou v sezóně 2026

Kam na houby na Šumavě vyrazit, záleží hlavně na tom, kde v posledních týdnech pršelo a jak vysoko se chystáte. Na této stránce sledujeme, jak houby rostou v sezóně 2026, a přidáváme rady, kam vyrazit podle nadmořské výšky a jak při tom neparkovat tam, kde se nesmí.

Jak se houbám dařilo v sezóně 2026

Červenec a srpen 2026 byly pro houby v Česku spíš slabé. Podle měsíčníku Růst hub za červenec vydatně zapršelo začátkem července jen tam, kam dorazily bouřky, a houby se tam ukázaly asi o deset dní později. Potom déšť chyběl a houby až na Krušné hory téměř přestaly růst. Srpen byl podle ČMS dál suchý, rostly hlavně dřevní druhy a zapršelo až na konci měsíce. Měsíčník hodnotí celou republiku, Šumavu zvlášť nerozebírá.

V září se situace na Šumavě zlepšila. Mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ pro čtvrtek 24. září 2026 ukazovala nejvyšší, pátý stupeň (velmi vysoká pravděpodobnost) na velké části hor od Železnorudska přes Prášily, Srní, Modravu a Kvildu po Borová Lada a Strážný a místy i kolem Stožce a Nové Pece. Nejvyšší hřebeny podél státní hranice a okolí Churáňova měly jen třetí stupeň (střední). Kašpersko, Vimpersko, Volarsko, Lipensko a Prachaticko měly převážně stupeň čtyři (vysoká). Proti předchozímu dni se stav zlepšil hlavně kolem Lipna a na Prachaticku, kde mapa pro 23. září ukazovala jen střední pravděpodobnost. Pátý stupeň měla 24. září necelá desetina území Česka.

Regionální zpravodajský web Šumava.eu 14. září psal o velkém náporu houbařů a o autech na lesních cestách a odstavných plochách na Prachaticku. V Bavorské Železné Rudě proběhla 19. a 20. září výstava hub Pilze ohne Grenzen (Houby bez hranic) Správy Národního parku Bavorský les, kde si návštěvníci mohli nechat určit své nálezy.

Horské smrčiny, nebo teplejší Pošumaví

Hory od Železnorudska po Trojmezí jsou převážně smrkové. V létě a na podzim tu rostou hlavně hřiby smrkové a hnědé, lišky, ryzce smrkové a na podzim václavky smrkové; lišky i václavky smrkové rostou podle ČMS hojněji od středních poloh výš. Na pláních kolem Kvildy a Modravy, které leží kolem 1000 metrů, ale sezóna končí dřív, s prvními mrazy. Velká část hor leží v národním parku a kde se v něm smí sbírat a kde ne, vysvětluje rubrika Houbaření na Šumavě.

Nižší polohy Pošumaví, třeba okolí Sušice, Vimperka, Prachatic nebo Lipna, mají víc smíšených a listnatých lesů a borů. Rostou tu i hřiby dubové, pod borovicemi ryzce pravé a v teplejších místech václavky obecné. Sezóna tu začíná dřív a končí později. Teplé listnaté lesy jsou ale také prostředím, kde podle ČMS nejčastěji roste smrtelně jedovatá muchomůrka zelená.

Konkrétní houbařská místa nezveřejňujeme, chráníme tím vzácné druhy i lesy před sešlapáním. Co kdy roste měsíc po měsíci, ukazuje houbařský kalendář.

Kdy začíná další sezóna a podle čeho vyrazit

Nejlepší vodítko je denní mapa ČHMÚ. Vychází z nasycení půdy srážkami za 30 dní a z teplot za posledních sedm dní a platí hlavně pro hřiby, lišky a další houby, které žijí ve spojení se stromy. Podle ČHMÚ houby rostou nejvíc zhruba deset dní po vydatných deštích, když je pak teplo, ale ne horko. Česká mykologická společnost vydává měsíčník Růst hub, ten ale vychází zpětně. Před cestou se podívejte také na počasí na Šumavě.

Na horách sezónu obvykle ukončí první mrazy, v nižších polohách mohou houby růst ještě v listopadu. Přes zimu rostou jen dřevní druhy, například penízovka sametonohá. Hlavní sezóna pak začne znovu v létě, podle ČHMÚ nejčastěji od července, pokud vydatně zaprší. Mimo sezónu tu najdete souhrn té poslední.

Auto na parkoviště, ne na lesní cestu

Mimo obce smíte v národním parku autem jen po silnicích a místních komunikacích a mimo ně auto odstavit jen na parkovištích a odstavných plochách, které vyhradila Správa NP, a to od 6 do 21 hodin. Na lesní a jiné účelové cesty se autem nesmí a zaparkovaná auta tam blokují lesní techniku i záchranáře. Kde nechat auto u oblíbených cílů, najdete v článku parkování a vjezdy v národním parku. Sezónní Zelené linky jezdí do 11. října 2026 už jen o víkendech (stav v září 2026) a dovezou vás k řadě výchozích míst, víc na stránce doprava na Šumavu.

Sbírejte jen tolik, kolik zpracujete, a nešlapejte zbytečně po jednom místě, podhoubí podle ČMS nejvíc škodí právě sešlapávání půdy. Další rady shrnuje článek zásady dobrého houbaře.

Jedovaté houby horských smrčin

Pod smrky a borovicemi na kyselé půdě, nezřídka přímo v rašeliníku, roste od srpna do října pavučinec výjimečný. Jeho jed poškozuje ledviny a otrava se podle ČMS může ohlásit až po dvou týdnech. Na dřevě spolu s václavkami roste smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová a pod jehličnany ve vyšších polohách i jedlová varieta jedovaté muchomůrky tygrované. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, ostatní nechte v lese nebo je zaneste do poradny.