Kam na houby na Šumavě a jak se jim dařilo v sezóně 2026

Kam na houby na Šumavě vyrazit, záleží hlavně na tom, kde v posledních týdnech pršelo a jak vysoko se chystáte. Na této stránce sledujeme, jak houby rostou v sezóně 2026, a přidáváme rady, kam vyrazit podle nadmořské výšky a jak při tom neparkovat tam, kde se nesmí.

Jak se houbám dařilo v sezóně 2026

Červenec a srpen 2026 byly pro houby v Česku spíš slabé. Podle měsíčníku Růst hub za červenec vydatně zapršelo začátkem července jen tam, kam dorazily bouřky, a houby se tam ukázaly asi o deset dní později. Potom déšť chyběl a houby až na Krušné hory téměř přestaly růst. Srpen byl podle ČMS dál suchý, rostly hlavně dřevní druhy a zapršelo až na konci měsíce. Měsíčník hodnotí celou republiku, Šumavu zvlášť nerozebírá.

Zářijové deště houbám pomohly, v první polovině října ale růst soustavně slábl. Mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ dávala ve čtvrtek 1. října 2026 hřebenu od Železné Rudy přes Prášily, Srní, Modravu a Kvildu po Stožec třetí stupeň (střední) a ostrůvkům kolem Horské Kvildy a Zadova s Churáňovem čtvrtý (vysoká). K úterý 13. října třetí stupeň z pohoří zmizel celý, zůstal druhý (nízká) a v pásech pod horami první (velmi nízká).

Mapa z nedělního 18. října ukazuje mírný obrat. Třetí stupeň se vrátil na západní konec pohoří, do okolí Špičáku a Prášilska. Zbytek hlavního hřebene až po Boubín a Stožec, a stejně tak Prachaticko, Volarsko, Nová Pec i Lipno, drží druhý stupeň. První stupeň se udržel jen na Sušicku a Vimpersku. Čtvrtý stupeň měla toho dne v Česku pohraniční pohoří na severu a východě, od Jizerských hor a Krkonoš po Jeseníky a Beskydy, pátý nikde. Pro houbaře z toho vyplývá, že vyrazit se vyplatí spíš do vyšších poloh na západě Šumavy a že v podhůří je sezóna u konce.

Datová služba, která tři dny po sobě nevracela žádný obrázek, 27. října 2026 opět odpovídá a nabízí mapu označenou jako pondělní 26. října. Ta potvrzuje, co se dalo čekat: třetí stupeň zmizel i ze západního konce pohoří a celý hlavní hřeben od Špičáku přes Prášily, Srní, Modravu a Kvildu po Stožec drží druhý stupeň, tedy nízkou pravděpodobnost. Totéž platí pro Vimpersko, Volarsko, Novou Pec i Lipno. Sušicko se propadlo na první stupeň (velmi nízká) a první stupeň zasahuje i do části Prachaticka. Čtvrtý ani pátý stupeň nebyl toho dne nikde na Šumavě. Ke konci října už na horách o růstu rozhodují mrazy.

Tím houbařská sezóna 2026 na Šumavě skončila. Stránku proto dál neaktualizujeme průběžně a zůstává tu jako souhrn uplynulého roku. Další aktualizace přijde v srpnu 2027, kdy se rozjede nová sezóna. Do té doby platí, že na horách roste jen několik dřevních druhů a že denní mapa ČHMÚ dává Šumavě nejnižší stupně pravděpodobnosti.

Regionální zpravodajský web Šumava.eu 14. září psal o velkém náporu houbařů a o autech na lesních cestách a odstavných plochách na Prachaticku. V Bavorské Železné Rudě proběhla 19. a 20. září výstava hub Pilze ohne Grenzen (Houby bez hranic) Správy Národního parku Bavorský les, kde si návštěvníci mohli nechat určit své nálezy.

Horské smrčiny, nebo teplejší Pošumaví

Hory od Železnorudska po Trojmezí jsou převážně smrkové. V létě a na podzim tu rostou hlavně hřiby smrkové a hnědé, lišky, ryzce smrkové a na podzim václavky smrkové; lišky i václavky smrkové rostou podle ČMS hojněji od středních poloh výš. Na pláních kolem Kvildy a Modravy, které leží kolem 1000 metrů, ale sezóna končí dřív, s prvními mrazy. Velká část hor leží v národním parku a kde se v něm smí sbírat a kde ne, vysvětluje rubrika Houbaření na Šumavě.

Nižší polohy Pošumaví, třeba okolí Sušice, Vimperka, Prachatic nebo Lipna, mají víc smíšených a listnatých lesů a borů. Rostou tu i hřiby dubové, pod borovicemi ryzce pravé a v teplejších místech václavky obecné. Sezóna tu začíná dřív a končí později. Teplé listnaté lesy jsou ale také prostředím, kde podle ČMS nejčastěji roste smrtelně jedovatá muchomůrka zelená.

Konkrétní houbařská místa nezveřejňujeme, chráníme tím vzácné druhy i lesy před sešlapáním. Co kdy roste měsíc po měsíci, ukazuje houbařský kalendář.

Kdy začíná další sezóna a podle čeho vyrazit

Nejlepší vodítko je denní mapa ČHMÚ. Vychází z nasycení půdy srážkami za 30 dní a z teplot za posledních sedm dní a platí hlavně pro hřiby, lišky a další houby, které žijí ve spojení se stromy. Podle ČHMÚ houby rostou nejvíc zhruba deset dní po vydatných deštích, když je pak teplo, ale ne horko. Česká mykologická společnost vydává měsíčník Růst hub, ten ale vychází zpětně. Před cestou se podívejte také na počasí na Šumavě.

Na horách sezónu obvykle ukončí první mrazy, v nižších polohách mohou houby růst ještě v listopadu. Přes zimu rostou jen dřevní druhy, například penízovka sametonohá. Hlavní sezóna pak začne znovu v létě, podle ČHMÚ nejčastěji od července, pokud vydatně zaprší. Mimo sezónu tu najdete souhrn té poslední, nový souhrn sem zapíšeme v srpnu 2027.

Auto na parkoviště, ne na lesní cestu

Mimo obce smíte v národním parku autem jen po silnicích a místních komunikacích a mimo ně auto odstavit jen na parkovištích a odstavných plochách, které vyhradila Správa NP, a to od 6 do 21 hodin. Na lesní a jiné účelové cesty se autem nesmí a zaparkovaná auta tam blokují lesní techniku i záchranáře. Kde nechat auto u oblíbených cílů, najdete v článku parkování a vjezdy v národním parku. Sezónní Zelené linky jely naposledy 11. října 2026 a na výchozí místa se teď dostanete běžnými linkami nebo autem, víc na stránce doprava na Šumavu.

Sbírejte jen tolik, kolik zpracujete, a nešlapejte zbytečně po jednom místě, podhoubí podle ČMS nejvíc škodí právě sešlapávání půdy. Další rady shrnuje článek zásady dobrého houbaře.

Jedovaté houby horských smrčin

Pod smrky a borovicemi na kyselé půdě, nezřídka přímo v rašeliníku, roste od srpna do října pavučinec výjimečný. Jeho jed poškozuje ledviny a otrava se podle ČMS může ohlásit až po dvou týdnech. Na dřevě spolu s václavkami roste smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová a pod jehličnany ve vyšších polohách i jedlová varieta jedovaté muchomůrky tygrované. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, ostatní nechte v lese nebo je zaneste do poradny.