Čeňkova Pila a Povydří
Naučná stezka Povydří vede 7 km kaňonem Vydry z Antýglu na Čeňkovu Pilu, kde se Vydra stéká s Křemelnou a vzniká Otava. Po cestě uvidíte obří hrnce a žulové balvany, na konci dvě vodní elektrárny. Cyklisté na stezku nesmějí.
Ilustrační foto
Čeňkova Pila je osada na soutoku Vydry a Křemelné, kde začíná řeka Otava. Končí tu naučná stezka Povydří, která vede 7 km kaňonovitým údolím Vydry z Antýglu kolem Turnerovy chaty. Česká geologická služba vede údolí mezi významnými geologickými lokalitami a podle ní je to nejvýrazněji vyvinuté kaňonovité údolí s obřími hrnci v celé Šumavě. Stezka je jen pro pěší, cyklisté na ni nesmějí.
Soutok, kde vzniká Otava
- Kde. Údolí Vydry mezi Antýglem (obec Srní) a Čeňkovou Pilou (město Rejštejn), okres Klatovy.
- Stezka. 7 km po červené značce, z Antýglu stále z kopce. Správa NP ji hodnotí jako středně náročnou, asi 2 h 20 min chůze.
- Výška. Čeňkova Pila leží asi v 630 m, Antýgl zhruba v 900 m. Po proudu tedy sestoupíte o víc než 250 m.
- Ochrana. Údolí patří do Národního parku Šumava, v letech 1987 až 2017 bylo také přírodní památkou. V klidovém území Údolí Křemelné a Vydry stezka neleží.
- Voda. Pod Čeňkovou Pilou začíná vodácký úsek Otavy do Rejštejna (5,1 km, obtížnost WW II až III), splouvat se smí od 15. 3. do 31. 10. denně od 8 do 20 hodin a na levý, klidový břeh se nevystupuje. Úsek Vydry v Povydří mezi vyhrazené vodácké trasy nepatří.
Předpověď pro okolí najdete na stránce počasí Srní. Další šumavské toky představuje článek řeky a potoky na Šumavě.
Z Antýglu kolem Turnerovy chaty na Čeňkovu Pilu
Stezka začíná u autokempu na Antýglu, kde je parkoviště i s vyhrazeným místem pro vozíčkáře, asi 500 m odtud je další parkoviště Rokyta. Prvních 150 m jdete po silnici, pak pokračujete po zpevněné pískové cestě podél Vydry. Po 4 km dojdete k Turnerově chatě uprostřed údolí, kde bývá občerstvení (provoz si ověřte předem), a odtud zbývají 3 km na Čeňkovu Pilu. V přehledu zimních cest uvádí Správa NP pro úsek od Čeňkovy Pily k Turnerově chatě 4 km, počítejte proto s malou odchylkou.
Trasa je naučnou stezkou s informačními panely. Z Klostermannova mostu a z dřevěné vyhlídky se díváte přímo do řečiště plného balvanů, na svazích nad údolím stojí skalní útvary. Nejpohodlnější je jít po proudu z Antýglu na Čeňkovu Pilu a zpátky se svézt autobusem, proti proudu cesta celou dobu stoupá.
Delší okruh Do Povydří a zpět z Horské Kvildy (14 km, převýšení 365 m) vede údolím Hamerského potoka, popisuje ho stránka Hamerský potok. V zimě udržuje Správa NP pro pěší jen dolní úsek z Čeňkovy Pily k Turnerově chatě, horní část k Antýglu na seznamu zimních cest není.
Obří hrnce a žulové balvany v korytě Vydry
Vydra se tu hluboko zařezala do svahů, má prudký spád, peřeje a koryto plné velkých bloků. Podle České geologické služby jde většinou o světlou středně zrnitou žulu vyderského masivu (typ Srní), mezi kterou leží nápadně páskované horniny, migmatity. Do balvanů a skal voda vymlela obří hrnce: okrouhlé prohlubně, které vznikají, když proud dlouho otáčí pískem a kameny na jednom místě. Najdete je například v řečišti u Turnerovy chaty.
Na svazích nad řekou leží kamenná moře a skalní útvary, kterým se tu říká hrádky. Vody bývá v korytě méně, než by odpovídalo velikosti údolí, protože její část odvádí plavební kanál (o něm níž).
Dvě elektrárny a kanál, který Vydře bere vodu
Osada má jméno podle vodní pily, kterou tu v 19. století postavil pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček. V roce 1867 u něj několik dní pobýval Bedřich Smetana. Na prodlouženém náhonu pily nechalo město Kašperské Hory v roce 1912 postavit malou vodní elektrárnu Čeňkova Pila, která vyrábí elektřinu dodnes a ČEZ ji představuje jako technickou památku.
Asi 400 m proti proudu stojí větší elektrárna Vydra z konce 30. let 20. století. Vodu pro ni zčásti přivádí Vchynicko-tetovský plavební kanál, postavený kolem roku 1800 podle návrhu Josefa Rosenauera, aby se dřevo dalo plavit kolem nesplavného úseku Vydry pod Antýglem. Kanál začíná u hradlového mostu Rechle mezi Modravou a Antýglem, měří 13,6 km a je národní kulturní památkou, stejně jako Schwarzenberský plavební kanál. Protože odvádí část vody, zůstává balvanité koryto pod Rechlemi při nízkém průtoku skoro suché.
Prohlídky elektráren vede ČEZ zdarma a bez rezervace od 1. června do 30. září, v úterý až v neděli v 9, 11, 13 a 15 hodin. Trvají nejvýš 90 minut, začínají v návštěvnickém centru u elektrárny Vydra s expozicí Šumavská energie a pokračují desetiminutovou procházkou k Čeňkově Pile (sezóna 2026). Mimo sezónu pořádá ČEZ exkurze jen pro školní skupiny po domluvě.
Parkoviště a autobus na obou koncích stezky
Správa NP vede parkoviště na Čeňkově Pile, na Antýglu, na Rokytě a u Hradlového mostu. Parkovné jsme v září 2026 neověřili, řiďte se ceníkem na místě. Když přijedete autem, nechte ho na Čeňkově Pile, na Antýgl se svezte autobusem a po proudu dojdete zpátky k autu.
Na obou koncích stezky zastavuje na znamení linka 974 Sušice, Kašperské Hory, Srní, Modrava, Kvilda (zastávky Rejštejn, Čeňkova Pila a Srní, Antýgl, jízdní řád platí od 1. 3. do 12. 12. 2026). Jako cyklobus s přepravou kol jezdí od 16. 5. do 11. 10. 2026. Konkrétní spoje najdete v IDOS, nejbližší vlakové nádraží je v Sušici.
Povydřím s dětmi, s kočárkem a na vozíku
Správa NP řadí Povydří mezi trasy pro návštěvníky s pohybovým omezením, hodnotí ho ale jako středně náročné a doporučuje doprovod. Povrch tvoří asfalt a písková cesta. Na úseku mezi Turnerovou chatou a Čeňkovou Pilou, u odbočky na Jelenov, je asi 200 m velmi náročného makadamu. Zpátky proti proudu je cesta pro vozík i kočárek velmi namáhavá, proto jděte jedním směrem a auto přesuňte na Čeňkovu Pilu, nebo jeďte zpět autobusem.
Dětem se nejvíc líbí balvany a peřeje, na 7 km z kopce ale počítejte s přestávkami. Kratší výlet je z Čeňkovy Pily k Turnerově chatě a zpět. Se psem na stezku smíte, v národním parku ho mějte pod stálou kontrolou. Na odpoledne se v okolí hodí vlčí výběh v Srní a další tipy najdete v rubrice Turistika a výlety.