Hamerský potok

Hamerský potok spojuje Šumavské pláně u Horské Kvildy s údolím Vydry. Nahoře se pomalu vine loukami Horské Kvildy, pod obcí nabírá spád a do Vydry u Antýglu už padá jako bystřina v zalesněném údolí. Údolím Hamerského potoka vede modrá turistická značka a na loukách u Horské Kvildy uvidíte stopy po středověkém rýžování zlata.

Od Mezilesní slati k Vydře

Potok začíná v Mezilesní slati jižně od Zlaté Studny ve výšce kolem 1 100 m, teče kolem Vydřího Mostu a přes Horskou Kvildu a pod Antýglem se asi v 890 m vlévá do Vydry. Podle databáze vodních toků VÚV TGM měří necelých 9 km; jinde se uvádí 9,1 km nebo jen 7 km. Nad levým břehem se zvedá Antýgl (1 253 m), nad pravým Lišák (1 117 m). Celý tok leží v Národním parku Šumava.

Na Horské Kvildě přitékají zprava menší přítoky, které obec uvádí jako Vydří neboli Ranklovský potok a Mezijezerní potok. Studený vzduch z okolních plání stéká do údolí, a proto kolem potoka podle obce rostou i smrčiny inverzních poloh. Stanice ČHMÚ na Horské Kvildě má za roky 1991 až 2020 průměrnou roční teplotu jen 3,6 °C. Předpověď najdete na stránce Počasí Kvilda.

Údolím z Horské Kvildy na Antýgl

Z Horské Kvildy vede na Dolní Antýgl modrá turistická značka, obec Horská Kvilda pro ni uvádí 4,5 km. Cesta nejdřív sleduje potok loukami k Hamerským Domkům, pak sestupuje lesem do údolí mezi Antýglem a Lišákem a končí na Antýglu u Vydry. Celou dobu mírně klesá, sestoupíte asi o 140 výškových metrů. Podle obce je s kočárkem sjízdná, na kole tudy jet nesmíte.

Na Antýglu můžete pokračovat po proudu Vydry naučnou stezkou Povydří k Turnerově chatě a na Čeňkovu Pilu (7 km, jen pro pěší), popisuje ji stránka o Čeňkově Pile a Povydří. Na Horskou Kvildu se vrátíte okruhem: z Antýglu po žluté na Filipovu Huť (4,2 km podle obce) a odtud po zelené nebo po lesní asfaltce zpět (4,6 km), celkem kolem 13 km.

Bystřina mezi Antýglem a Lišákem

Divočejší úsek začíná u Hamerských Domků, samoty v údolí pod Horskou Kvildou. Odtud potok klesá sevřeným lesním údolím pod Antýglem (starší mapy mu říkají Sokol) a posledních zhruba tři kilometry před ústím má povahu horské bystřiny. Nejvíc vody bývá na jaře po tání a po vydatných deštích. V suchém konci léta je potok skromný: 24. září 2026 ukazovala stanice Povodí Vltavy na Antýglu průtok kolem 0,1 m³ za sekundu.

U bystřiny se držte cesty. Svahy nad potokem jsou kamenité a Správa NP upozorňuje, že vstup do lesů v národním parku je vždy na vlastní nebezpečí, stromy nebo jejich části mohou padat. Kameny v korytě nechte na místě, zákon v národním parku zakazuje upravovat přirozená koryta toků.

Zlato, sejpy a pinky

Údolí Hamerského potoka patří k místům, kde se na Šumavě ve středověku dobývalo zlato. Podle obce Horská Kvilda se tu zlato těžilo a rýžovalo pravděpodobně ve 14. století. Rýžovníci proplachovali náplavy potoků a zachytávali zlatinky, po jejich práci zůstaly sejpy: nízké hromady propraného písku a štěrku, dnes zarostlé travou. Najdete je na horním a středním toku Hamerského potoka na Horské Kvildě a podél jeho přítoků.

Jižně od potoka po povrchové těžbě zůstaly v loukách mělké mísovité jámy, místy i stopy strouh, které k těženým místům vedly vodu, a zbytky hrázek, jež ji zadržovaly. V lesích nad obcí zůstaly pinky, propadlé šachtice a štoly po hlubinné těžbě. Obec jich uvádí přes 400, jeden jejich pás vede od západního konce obce k Hamerským Domkům. Hodně stop už zmizelo: část sejpů skončila v opravách cest, pinky poškozují vývraty a těžba dřeva. Podle obce jsou zdejší pozůstatky dolování i tak svou zachovalostí v Česku ojedinělé. Širší souvislosti popisuje článek o rýžování a těžbě zlata na Šumavě.

Pravidla národního parku v údolí

Podle mapových služeb AOPK ČR leží údolí od Horské Kvildy k Antýglu v zóně soustředěné péče o přírodu, ústí u Vydry v přírodní zóně. Prameniště v Mezilesní slati patří do klidového území Kvildské slatě, kam se celoročně smí jen po vyhrazených cestách. Samotné údolí mezi Horskou Kvildou a Antýglem v klidovém území neleží a Správa NP pro modrou cestu v září 2026 žádnou uzavírku nehlásila.

• Kolo: modrá cesta údolím není cyklotrasa, kolo musíte vést.
• Oheň a táboření: jen na vyhrazených místech, jedním z nich je veřejné tábořiště na Antýglu.
• Pes: mějte ho pod stálou kontrolou, aby nerušil zvěř.
• Rostliny: horské louky kolem potoka jsou bohaté na chráněné druhy, nic netrhejte a nešlapejte mimo cestu.
• Drony: v národním parku mimo obce zakázané.

Celý přehled pravidel najdete na stránce Návštěvní řád NP Šumava.

Doprava a parkování

Výchozím bodem je Horská Kvilda, kde Správa NP vede tři parkoviště, mimo jiné u obecního úřadu a U Daniela. Na druhém konci údolí je podle Správy NP parkoviště v autokempu na Antýglu a asi 500 m odtud parkoviště Rokyta. Parkovné na nich jsme k září 2026 neověřili, řiďte se ceníkem na místě.

Bez auta: na Horskou Kvildu jezdí v sezóně Zelená linka 980 (Horská Kvilda, Kvilda, Bučina), podle Správy NP o víkendech od 1. 5. do 11. 10. 2026 a v červenci a srpnu denně. Antýglem vede silnice ze Srní na Modravu a podle obce Srní, která provozuje zdejší autokemp, je autobusová zastávka přímo u kempu. Které linky na ní v sezóně staví, ověřte v IDOS.

Kde se ubytovat a co dalšího podniknout v okolí, najdete v průvodci Kvilda a Horská Kvilda. Mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať, další šumavské toky představuje článek Řeky a potoky na Šumavě a jezera, slatě a lesy národního parku rubrika Příroda Šumavy.