Jezerní slať

Jezerní slať u Kvildy patří k nejsnáz dostupným rašeliništím na Šumavě. Od parkoviště u silnice z Kvildy na Horskou Kvildu vás půlkilometrová trasa dovede k vyhlídkové věži a po širokém povalovém chodníku do středu slatě. Správa NP Šumava ji řadí mezi trasy pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí, projedete ji tedy i s kočárkem nebo na vozíku.

Co o Jezerní slati vědět předem

• Typ. Horské vrchoviště na náhorní plošině Šumavských plání, kolem 1 070 m n. m., na katastru Kvildy.
• Rozloha a rašelina. Správa NP uvádí výměru 208 ha, průměrnou mocnost rašeliny 2,5 m a největší 7,6 m.
• Ochrana. Rezervací byla slať vyhlášena už v roce 1933. Dnes leží v přírodní zóně národního parku, patří do ramsarské lokality Šumavská rašeliniště a od července 2026 je velká část slatě v klidovém území Kvildské slatě.
• Výhled. Nad rovnou slatí porostlou klečí se zvedá špičatý Antýgl (1 253 m).
• Čas. Správa NP uvádí délku trasy 0,5 km a asi 30 minut chůze.

Vyhlídková věž a chodník do středu slatě

Z parkoviště vede mírně z kopce písková cesta. Po 250 m navazuje dřevěný povalový chodník široký asi 1,4 m, s vodícími lištami po obou stranách. Chodník vede do nitra slatě, odkud přehlédnete kleč i otevřené plochy vrchoviště. Zpátky jdete stejnou cestou.

U chodníku stojí dřevěná vyhlídková věž. Vedou na ni strmé schody, takže s vozíkem ani kočárkem nahoru nevyjedete. V září 2026 věž v přehledu uzavírek Správy NP není, je tedy otevřená. Správa NP ale v roce 2025 uvedla, že se blíží konec její životnosti a že ji nejspíš nahradí novou, podobně jako na Soumarském rašeliništi, kde starou věž musela zavřít.

Proč tu v noci mrzne víc než na okolních kopcích

Jezerní slať leží v mělké, téměř rovné sníženině. Za jasných a bezvětrných nocí povrch rychle vyzařuje teplo, studený a těžší vzduch stéká z okolních svahů dolů a zůstává ležet nad slatí. Rašelina a mech navíc izolují, takže se od země teplo nedoplňuje. Takovým místům se říká mrazové kotliny a na Šumavských pláních jich je víc, mimo jiné kolem Kvildy a Horské Kvildy.

Odtud pochází i nejznámější číslo spojené s touto slatí. V lednu 1987 tu amatérský „lovec mrazů“ Antonín Vojvodík naměřil minus 41,6 °C. Měření ale neproběhlo na stanici státní sítě, a proto není oficiální. Oficiálním rekordem Česka zůstává minus 42,2 °C z Litvínovic u Českých Budějovic z 11. února 1929. Nejbližší stanice ČHMÚ stojí na Horské Kvildě. Víc o chladných kotlinách a průměrných teplotách najdete v článku o podnebí Šumavy, aktuální předpověď na stránce počasí na Kvildě.

Rostliny a živočichové Jezerní slatě

Na slati uvidíte typickou vegetaci horského vrchoviště. Velkou část porůstá kleč, mezi ní jsou koberce rašeliníku, trsy suchopýru a nízké keříčky. Z chodníku dobře rozeznáte vyvýšené sušší bulty od mokrých sníženin, kterým se říká šlenky. Co tyto pojmy znamenají a jak rašeliniště vzniká, vysvětluje článek o rašeliništích a slatích na Šumavě.

Klidové území tu podle opatření Ministerstva životního prostředí chrání citlivé druhy ptáků a savců, kterým vadí rušení. Zvířata proto u chodníku nečekejte a na slať nevstupujte ani na chvíli, třeba kvůli fotce. Masožravé ani jiné chráněné rostliny netrhejte.

Klidové území začíná hned za vyhlídkou

Klidové území Kvildské slatě stanovilo Ministerstvo životního prostředí opatřením z 30. června 2026, které obec Kvilda vyvěsila na úřední desce 7. července. Hranice vede u vyhlídky, takže úsek poválky od vyhlídkové plošiny dál do slatě už leží uvnitř. V klidovém území se smíte pohybovat jen po cestách vyhrazených Správou NP (§ 17 zákona 114/1992 Sb.) a tady je to právě naučná stezka.

Správa NP zveřejnila 24. července 2026 návrh opatření, kterým stezku v klidovém území vyhrazuje. Počítá s tím, že od 1. března do 31. května bude tento úsek přístupný jen od 10 do 18 hodin, aby ptáci měli ráno a večer klid. Konečnou podobu jsme k září 2026 nenašli.

• Z chodníku nesestupujte ani mimo klidové území. Sešlap rašelinu udusá a naruší, kudy v ní teče voda.
• Kolo nechte na parkovišti, na poválku nepatří.
• Drony jsou v národním parku mimo obce zakázané.
• Pes musí být pod vaší kontrolou, na chodníku ho mějte u sebe.

Další pravidla shrnuje stránka návštěvní řád NP Šumava.

Parkoviště, autobus a kam dál

Malé parkoviště se zemitým povrchem je přímo u silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou a hned u něj je autobusová zastávka Kvilda, park. u Jezerní slatě. Po této silnici jezdí v sezóně 2026 Zelená linka 980 Horská Kvilda, Kvilda, Bučina, o víkendech od 1. května do 11. října a denně zpravidla od 28. června do 31. srpna. Konkrétní spoje najdete v IDOS.

Jezerní slať se dobře spojí s dalšími cíli v okolí:

• Kvilda s informačním střediskem Správy NP je výchozím bodem k prameni Vltavy.
• Tříjezerní slať u Modravy má krátký chodník kolem tří rašelinných jezírek.
• Chalupská slať u Borových Lad vede k největšímu rašelinnému jezírku v Česku.

Tipy na ubytování v okolí najdete v průvodci po Kvildě. Další jezera, slatě a lesy národního parku jsou v rubrice Příroda Šumavy.