Třídenní plán vede po nejvýše položené části Šumavy, kde sníh leží nejdéle. Začíná na Kvildě krátkou rozjížďkou k prameni Vltavy, druhý den pokračuje okruhem přes Bučinu ke Knížecím Pláním a třetí den se přejíždí na Modravsko ke stopě k Březníku. Všechny tři dny jedou po trasách, které v rámci projektu Bílá stopa upravují obce a Správa Národního parku Šumava. Délky úseků uvádíme podle hlášení informačních středisek za zimu 2025/2026, ceny parkování ke stavu v září 2026.
Plán počítá s běžkaři, kteří ujedou dvanáct až šestnáct kilometrů denně po mírném terénu a nevadí jim otevřená krajina. Pláně kolem Kvildy a Modravy leží převážně nad 1 000 metry, trasy jsou dlouhé a spíš klidné, ale nemají kde se schovat před větrem. S malými dětmi plán nefunguje, kratší zimní program nabízí stránka Šumava s dětmi v zimě.
Sezóna na pláních obvykle trvá od prosince do března, ale její začátek i konec se rok od roku liší. V zimě 2025/2026 se informační středisko na Kvildsku rozloučilo se sezónou 20. března. Než vyrazíte, ověřte si na stránce sníh na Šumavě a v hlášeních sítě Bílá stopa, jestli rolba vyjela. Kam na běžky mimo pláně, shrnuje článek běžky na Šumavě.
Auto necháte na Kvildě a první den berte jako rozjížďku. Z obce vede k prameni Vltavy šest kilometrů dlouhá zpevněná cesta, po které nejezdí auta a která se v zimě upravuje jako lyžařská trasa. Tam a zpátky je to dvanáct kilometrů mírným stoupáním, takže se vejdou i do dne příjezdu.
Kolem pramene prochází lyžařská Šumavská magistrála. Přichází sem od Modravy přes Černou horu a pokračuje k Bučině, takže si hned první den prohlédnete, kudy povedou zbylé dva dny. Pěšky po upravené stopě nechoďte, od rozcestí k prameni vede v létě povalový chodník, který je v zimě pod sněhem.
Cestou z Kvildy na Horskou Kvildu minete Jezerní slať. Povalový chodník s vyhlídkovou věží je letní záležitost, box Praktické na stránce slatě uvádí sezónu od jara do podzimu. V zimě se sem jezdí kvůli pohledu na zamrzlou pláň od cesty, ne kvůli okruhu.
Druhý den je hlavní. Z Kvildy vede přes pramen Vltavy na Bučinu a zpátky okruh dlouhý šestnáct kilometrů s převýšením 268 metrů. V zimě 2025/2026 hlásilo informační středisko národního parku na Kvildě úpravu právě tohoto okruhu, tedy z Kvildy k prameni Vltavy, přes Stráž na Bučinu a zpátky. Z Bučiny je to k prameni 3,2 kilometru lesní cestou.
Bučina je zaniklá osada, dnes katastrální území Bučina u Kvildy v obci Kvilda. Stojí tu kaplička a maketa hraničního zátarasu s informačními panely a vede odsud pěší hraniční přechod do bavorského Finsterau. Pokud chcete přejet na bavorskou stranu, přečtěte si předem stránku hraniční přechody na Šumavě.
Od Bučiny se dá pokračovat ke Knížecím Pláním, kde je obnovený hřbitov a pietně upravené místo kostela svatého Jana Křtitele. Z druhé strany, z Borových Lad, se v únoru 2026 upravovala trasa po Židovské cestě na Bučinu (8 km) a z Knížecích Plání dál do Strážného (11 km) nebo na Polku (8,5 km). Co po obou osadách zbylo, popisuje seznam zaniklých obcí a osad.
Třetí den se přejíždí autem z Kvildy na Modravu přes Horskou Kvildu a Filipovu Huť. Filipova Huť patří k Modravě a stojí na silnici ke Kvildě zhruba o sto metrů výš než samotná obec, takže se hodí jako zastávka cestou.
Z Modravy vede proti proudu Modravského potoka k Březníku sedm a půl kilometru dlouhá upravovaná stopa. Na konci zimy 2025/2026 hlásilo infocentrum Modrava ještě dva další úseky, totiž Na Ztraceném, Ptačí nádrž, Černohorská nádrž a Modravský most (5,5 km) a Ptačí nádrž, Černá hora a pramen Vltavy (5,5 km). Černá hora je ve výšce 1 272 metrů nejvyšším bodem celé lyžařské magistrály.
Na Březníku, zhruba 1 175 metrů nad mořem, stojí hájenka a od ní je výhled do Luzenského údolí. Cesta z Březníku údolím k přechodu Modrý sloup je z české strany zavřená, údolí leží v nejpřísněji chráněné části parku. Jak jsou zóny a klidová území rozdělené, vysvětluje článek zóny a klidová území Národního parku Šumava.
| Den | Trasa | Délka | Výchozí bod |
|---|---|---|---|
| 1 | Kvilda, pramen Vltavy a zpět | 12 km | Kvilda |
| 2 | Okruh Kvilda, pramen Vltavy, Bučina | 16 km, stoupání 268 m | Kvilda |
| 3 | Modrava a Březník, tam a zpět | 15 km | Modrava |
Plán počítá se dvěma nocemi. Nejjednodušší je obě strávit na Kvildě nebo na sousední Horské Kvildě, odkud vedou stopy prakticky od domu, a třetí den na Modravu jen přejet. Druhá varianta je přespat první noc na Kvildě a druhou na Modravě nebo na Filipově Huti, pokud chcete mít třetí den start přímo u stopy. Kapacita je na pláních v zimě omezená a o víkendech bývá plno, s tím počítejte při plánování termínu.
Stanovat se v národním parku mimo vyhrazená místa nesmí. Kde to výjimečně jde a za jakých podmínek, popisuje stránka nouzová nocoviště na Šumavě.
V zimě se na Kvildu i na Modravu jezdí autem. Zelené linky 979 a 980 jezdí jen v letní sezóně, v roce 2026 skončily 11. října. Na Modravu jede celoročně linka 974 ze Sušice.
Na Kvildě se podle obce platí na Hlavním parkovišti a na parkovišti Centrum 2 sto korun za den, na menších parkovištích U pekárny, Centrum 1, U obecního sálu a Pod sjezdovkou dvacet korun za každou hodinu. Zvýhodněné stání stojí 200 korun na dva dny a 500 korun na týden a koupíte ho v parkomatu, v aplikaci nebo na obecním úřadě. Platí se nepřetržitě a část parkovného jde podle obce na úpravu běžeckých stop (stav v listopadu 2026). Hlavní parkoviště v centru Modravy funguje nonstop a stálo 100 korun za 24 hodin (stav v září 2026). Kam se v parku smí autem a kde se parkovat nesmí, shrnuje článek kam smíte autem v národním parku.
Běžky, snowbike nebo kolo si na Modravě půjčíte v půjčovně v budově obecního úřadu hned u infocentra, sněžnice půjčuje přímo infocentrum.
Upravená stopa patří lyžařům. Správa NP Šumava i provozovatelé tras žádají, abyste po ní nechodili pěšky, nepouštěli na ni volně psy, nesáňkovali a v klasických stopách nebruslili. Otisky bot přes noc zamrznou a jsou pro běžkaře nebezpečné. Pro procházky udržují obce a Správa NP zvláštní zimní cesty, v sezóně 2025/2026 to byly mimo jiné trasy z Kvildy na Bučinu (7 km) a z Horské Kvildy na Filipovu Huť (5 km).
Na běžkách se národním parkem pohybujete volně, v lese se ale držte lesních cest a v klidových územích vyhrazených tras. Chodník na Tříjezerní slati je při sněhu uzavřený. Co návštěvní řád dovoluje a co ne, rozebírá stránka návštěvní řád Národního parku Šumava, a kdyby se něco stalo, postup shrnuje jak přivolat Horskou službu.
Obvykle od prosince do března, ale začátek i konec sezóny se rok od roku liší podle sněhu. V zimě 2025/2026 ukončilo informační středisko na Kvildsku sezónu 20. března. Aktuální stav hlásí síť Bílá stopa, kde infocentra a areály během sezóny zapisují, které trasy rolba upravila a kdy.
Ne. Z Kvildy vede na Bučinu sedm kilometrů dlouhá asfaltová cesta, která se v zimě upravuje a po které auta nejezdí. Auto proto nechte na placeném parkovišti na Kvildě.
Jen když vynecháte jeden z nich. Mezi Kvildou a Modravou se přejíždí autem přes Horskou Kvildu a Filipovu Huť a v zimě je rozumné počítat s rezervou. Na dva dny si vyberte buď Kvildsko, nebo Modravsko.
Volně ne. Správa NP Šumava i provozovatelé tras žádají, aby se psi do upravené stopy nepouštěli, a v národním parku má být pes trvale pod kontrolou. Pro procházky se psem slouží zvláštní zimní cesty, které obce udržují mimo lyžařské trasy.