Památné stromy Šumavy od Vimperka po Lipno
Nejsilnější kmen širokého okolí Šumavy má Sudslavická lípa u Vimperka: v obvodu měří 11,45 metru. Patnáct památných stromů Šumavy a Pošumaví s druhem, rozměry, rokem vyhlášení a popisem, kde přesně stojí, podle Ústředního seznamu ochrany přírody.
Ilustrační foto
Památné stromy Šumavy a Pošumaví nejsou jen staré lípy u kapliček. V Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je najdete i jako jedli pod Huťskou horou, modřín v Medvědím lese nebo stromořadí třinácti lip k zaniklé barokní kapli. Vybrali jsme patnáct z nich, u každého s druhem, rozměry, rokem vyhlášení a polohou, a přidali to, co ochrana památného stromu podle zákona znamená. Údaje jsou k 5. říjnu 2026.
Ochranu stromu vyhlašuje úřad a platí i na okolní pozemek
Památným stromem se strom nestane stářím ani obvodem, ale rozhodnutím úřadu. Paragraf 46 zákona č. 114/1992 Sb. umožňuje vyhlásit za památné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, uvnitř národního parku a chráněné krajinné oblasti Správa NP Šumava a u části objektů regionální pracoviště Jižní Čechy Agentury. V seznamu je to vidět strom po stromu: Sudslavickou lípu vyhlásil městský úřad ve Vimperku, Krušeckou alej úřad v Sušici, lípu v zaniklé osadě Rožnov Správa NP Šumava. Souvislosti ochrany přírody v národním parku řeší vlastní text.
Vyhlášený strom je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji a ošetřovat ho lze jen se souhlasem úřadu, který ochranu vyhlásil. Chráněn ale není jen kmen. Pokud úřad nevymezí vlastní ochranné pásmo, platí ze zákona kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 centimetrů a v něm zákon zakazuje výstavbu, terénní úpravy, odvodňování i chemizaci. U stromu s obvodem 1 145 centimetrů vychází průměr kmene na zhruba 3,6 metru, takže pásmo by mělo poloměr přes třicet metrů. Část šumavských stromů má pásmo určené jinak: u Sudslavické lípy kopíruje průmět koruny, u Krušecké aleje je to deset metrů kolem každého stromu.
| Kdo a za co | Nejvyšší pokuta | Ustanovení |
|---|---|---|
| Fyzická osoba, která památný strom poškodí nebo zničí | 100 000 Kč | § 87 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. |
| Totéž ve zvláště chráněném území, tedy i v NP a CHKO Šumava | dvojnásobek sazby | § 87 odst. 5 |
| Fyzická osoba, která nedovoleně změní dochovaný stav stromu | 10 000 Kč | § 87 odst. 1 písm. a) |
| Právnická nebo podnikající fyzická osoba za poškození či zničení | 1 000 000 Kč | § 88 odst. 1 písm. b) |
Nad pokutami stojí trestní zákoník: podle paragrafu 301 může ten, kdo byť i z hrubé nedbalosti poškodí nebo zničí památný strom tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro jeho ochranu, dostat až tři roky odnětí svobody, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Zrušit ochranu smí úřad jen z důvodu, pro který se dá udělit výjimka. Týž zákon chrání i rostliny, kterým se věnuje přehled šumavské květeny.
Čísel pro představu: v celé České republice vedl seznam k 5. říjnu 2026 celkem 5 359 objektů a 16 972 jednotlivých stromů. Uvnitř národního parku Šumava je takových objektů podle mapové služby Agentury asi třicet, v chráněné krajinné oblasti něco přes sto; obě čísla se mezi dotazy liší o jednotky, proto je uvádíme zaokrouhleně. Většina stromů z téhle stránky stojí v Pošumaví, tedy mimo obě chráněná území.
Tři nejsilnější kmeny stojí v podhůří, ne v horách
Nejsilnější kmen celé oblasti nenajdete na pláních, ale v teplejším podhůří nad Vimperkem. Sudslavická lípa je lípa malolistá s obvodem kmene 1 145 centimetrů a výškou 28 metrů, vyhlášená 1. prosince 1990 v katastrálním území Výškovice u Vimperka. Stojí u mlýna Vanických asi dva kilometry od Vimperka, přímo na Sudslavickém okruhu, a sousedí s přírodní rezervací Opolenec; obojí patří mezi chráněná území Šumavy a Pošumaví. Z pohledu pěší turistiky je to nejsnáze dosažitelný strom z celého výběru.
Druhá v pořadí je Husova lípa u osady Chlístov, dnes části obce Kratušín na Prachaticku: lípa velkolistá s obvodem 962 centimetrů a výškou 20 metrů, vyhlášená rovněž 1. prosince 1990. Seznam u ní poznamenává, že jde o torzo stromu silně poškozené vichřicí v červnu 1995, a stáří u ní neuvádí vůbec. To není výjimka, odhad stáří chybí u většiny položek.
Trojici uzavírá lípa na východním okraji vsi Řepešín u Záblatí. Seznam ji vede pod starým jménem Lípa širokolistá, druhově jde ale o lípu velkolistou; obvod má 826 centimetrů, výšku 31 metrů a vyhlášená byla ve stejný den jako obě předchozí. Na rozdíl od nich leží v chráněné krajinné oblasti Šumava, takže ochranu nad ní drží Správa NP Šumava.
Na Sušicku lípy lemují cesty k zámkům a kaplím
Na Sušicku a Kolinecku stojí památné lípy nejčastěji tam, kde kdysi vedla cesta k panskému sídlu nebo ke kapli. Nejlépe je to vidět na Krušecké lipové aleji v Dolejším Krušci, dnes části Hartmanic. Třináct stromů, sedm lip velkolistých a šest lip srdčitých, lemuje oboustranně bývalou cestu od tamního zámku k barokní kapli pod Jánským vrchem, ze které zůstalo jen obvodové zdivo. Seznam u aleje odhaduje stáří na 400 až 500 let a vyhlášena byla 26. května 1978, tedy nejdřív ze všech stromů v tomhle přehledu. Podobné dvojice staveb a stromů má region víc, jak ukazují přehledy hradů, zámků a tvrzí i církevních památek.
| Strom | Druh | Rozměry | Vyhlášen | Kde stojí |
|---|---|---|---|---|
| Krušecká lipová alej | 7 lip velkolistých a 6 lip srdčitých | 13 stromů, stáří 400 až 500 let | 26. 5. 1978 | Dolejší Krušec, obec Hartmanice |
| Lípa u Zelených | lípa velkolistá | obvod 837 cm, výška 23 m | 26. 5. 1978 | konec obce Mokrosuky, u silnice do Hor Matky Boží |
| Sluhovská lípa | lípa velkolistá | obvod 830 cm, výška 20 m | 21. 6. 1985 | střed osady Sluhov, obec Kolinec |
| Zhůřská jedle | jedle bělokorá | obvod 284 cm, výška 35 m | 26. 5. 1992 | u zelené značky ze Zhůří, katastr Zhůří u Rejštejna |
Zhůřská jedle je v tabulce zvláštní hned dvakrát. Jako jediná z patnácti stromů leží uvnitř národního parku a jako jediná není listnáč: jde o jedli bělokorou u cesty, která vede ze Zhůří po zelené značce pod Huťskou horu. Samotné Zhůří patří mezi zaniklé šumavské obce a nejbližší živou obcí je Rejštejn pod Kašperskými Horami. Co kam smíte autem, řeší přehled parkování a vjezdů; po zelené značce se ke stromu dostanete pěšky bez omezení. Jedle i smrky kolem ní rostou v porostech, jaké popisují horské smrčiny.
Nad Železnou Rudou rostou chráněné lípy přímo u cest
Kolem Železné Rudy stojí nejzajímavější stromy přímo u cest, po kterých stejně půjdete. Nad Hojsovou Stráží rostou na Vyhlídce dvě lípy srdčité s obvody 651 a 546 centimetrů, výškami 32 a 29 metrů a odhadovaným stářím tři sta let; vyhlášené byly 21. června 1985. Ve stejný den dostala ochranu Brčálnická lípa, lípa velkolistá s obvodem 675 centimetrů a výškou 22 metrů na louce u Brčálníku. Alžbětínská lípa přibyla 8. prosince 1995: lípa srdčitá, obvod 580 centimetrů, výška 33 metrů, na křižovatce účelových cest asi čtyři sta metrů severně od Alžbětína. Všechny tři leží v chráněné krajinné oblasti.
Pod Lipnem zůstaly stromy po vysídlených osadách
Na Českokrumlovsku a kolem Lipna je u památných stromů znát, že tu po roce 1945 zmizely celé vesnice. Stromy zůstaly stát tam, kde dnes není nic: Záhořská lípa roste při místní komunikaci v bývalé osadě Horní Světlá, lípa pojmenovaná Rožnov v zaniklé osadě téhož jména asi tři sta metrů severně od hranice s Rakouskem a Běleňská lípa v historickém středu bývalé osady Běleň. Širší příběh těchhle míst nese stránka o zaniklých obcích a jejich památkách.
| Strom | Druh | Rozměry | Vyhlášen | Kde stojí |
|---|---|---|---|---|
| Záhořská lípa | lípa velkolistá | obvod 810 cm, výška 32 m | 14. 12. 1990 | bývalá osada Horní Světlá, katastr Záhoří u Větřní |
| Lípa Rožnov | lípa malolistá | obvod 710 cm, výška 36 m | 21. 6. 1994 | zaniklá osada Rožnov, katastr Pasečná, obec Přední Výtoň |
| Lípy u Stiniho kapličky | 2 lípy malolisté | obvody 598 a 620 cm, výšky 24 a 25 m, stáří asi 350 let | 14. 12. 1990 | u silnice z Bližné na Dolní Vltavici, obec Černá v Pošumaví |
| Běleňská lípa | lípa malolistá | výška 18 m, polovina kmene dutá a zmlazená | 14. 12. 1990 | bývalá osada Běleň, obec Malšín |
| Modřín Josefův Důl | modřín opadavý | obvod 520 cm, výška 33 m | 30. 9. 1999 | Medvědí les u Zadní Zvonkové, obec Horní Planá |
Lípa Rožnov je s 36 metry nejvyšší strom výběru. U Lip u Stiniho kapličky seznam připouští, že je někdo vysadil k ukončení třicetileté války v roce 1648; je to odhad, ne doložené datum. U Běleňské lípy se rozchází samotná data Agentury: karta seznamu uvádí obvod 540 centimetrů, mapová vrstva 591 centimetrů. Nepočítáme z toho průměr, uvádíme obojí.
Všech patnáct stromů pohromadě
Souřadnice všech patnácti stromů pocházejí z mapové služby Agentury ochrany přírody a krajiny, tedy ze stejného zdroje jako rozměry a data vyhlášení. U skupin a stromořadí ukazuje bod těžiště celého objektu, ne jednotlivý kmen.
Prachaticko a Vimpersko dostanou vlastní přehled
Prachaticko a Vimpersko mají památných stromů tolik, že se do jednoho přehledu nevejdou, a chystáme pro ně samostatnou stránku. Tady jsou z nich jen tři, zato ty nejmohutnější: Sudslavická lípa, Husova lípa u Chlístova a lípa v Řepešíně.
Ke starému stromu se nevejde ani rýč, ani hřebík
Starému stromu neublíží fotografování, ale skoro všechno, co se kolem něj dělá s nářadím. Nestoupejte na kořenové náběhy, nerozdělávejte oheň pod korunou, nevrtejte do kmene a neupínejte kolem něj houpačku. Navezená zem, nová dlažba, odvodňovací rýha nebo zhutnělá půda od zaparkovaných aut vypadají nevinně a strom zabíjejí pomalu; přesně to zákon v ochranném pásmu zakazuje.
Část stromů z přehledu roste na soukromých pozemcích a v zahradách, Husova lípa i Sluhovská lípa rovnou uprostřed osady. Dívejte se z veřejné cesty a na pozemek nevstupujte. Uvnitř národního parku platí navíc pravidla návštěvního řádu, tedy pohyb po značených cestách a mimo klidová území.
Kdo chce vidět nejvíc stromů za jeden den, má nejlepší poměr na Sušicku; kdo chce jediný strom, který si pamatuje celé okolí, ať jede k Sudslavické lípě. Zbytek šumavské přírody má vlastní rubriku.
