Huťská hora

Huťská hora (1 187 m) je oblý zalesněný vrchol na severním okraji Šumavských plání, vzdušnou čarou asi 6 km jižně od Kašperských Hor a necelé 4 km severně od Horské Kvildy. Leží v Národním parku Šumava, v katastru Zhůří u Rejštejna. Výstup na Huťskou horu je krátký a snadný. Zajímavější než samotný vrchol je okolí: louky zaniklého Zhůří, úvozy Zlaté stezky a stopy po sklářích, havířích i vojácích.

Zalesněný vrchol a výhledy z luk

Vrchol je zalesněný a stojí na něm menší vysílač, kruhový rozhled z nejvyššího bodu proto nečekejte. Obec Horská Kvilda upozorňuje na daleké výhledy do různých směrů v bezprostředním okolí vrcholu. Do krajiny jsou otevřené i bezlesé louky a pastviny kolem Zhůří a obec uvádí ještě vyhlídkové místo U radaru asi 1,5 km od Zhůří.

Výšku 1 187 m uvádí Správa NP i obec Horská Kvilda a odpovídá jí i výškový model ČÚZK. Podle mapových služeb AOPK leží vrchol v zóně soustředěné péče o přírodu, osada Zhůří a část okolních luk v zóně kulturní krajiny, vše mimo klidová území parku. Další vrcholy podobné výšky představuje článek hory Šumavy pod 1300 metrů, všechny výstupy rozcestník hory a vrcholy Šumavy.

Nejkratší cesta vede ze Zhůří

Autem dojedete na Zhůří, kde má Správa NP parkoviště; výši parkovného jsme v září 2026 neověřili, řiďte se ceníkem na místě. Od rozcestí Zhůří (1 141 m) jdete po zelené značce k rozcestí Huťská hora, odbočka a odtud krátkou cestou na vrchol. Podle obce Horská Kvilda je to ze Zhůří asi kilometr, od rozcestí k vrcholu vystoupáte necelých 50 výškových metrů.

Delší možnosti:

• Z Horské Kvildy po zelené značce, která tu kopíruje trasu Zlaté stezky. K rozcestí na Zhůří je to podle obce 3,8 km, s kolem nebo kočárkem vás obec pošle po silnici.
• Z Povydří od Turnerovy chaty je to na Zhůří podle obce 3,7 km, stoupání podél Zhůřského potoka je prudké. Okruh Správy NP Do Povydří a zpět spojuje Horskou Kvildu, Antýgl, Turnerovu chatu a Zhůří, má 14 km a 365 m převýšení a Správa NP ho hodnotí jako náročný.
• Z Kašperských Hor po zvlášť značené kašperskohorské větvi Zlaté stezky přes Amálino údolí a Zhůří. Celá větev měří až na hraniční přechod Bučina 24 km a město na ni počítá 8 až 9 hodin; na Huťskou horu vede jen její část.

Na Horskou Kvildu jezdí Zelená linka 980, v roce 2026 o víkendech od 1. května do 11. října a denně od 28. června do 31. srpna. Počasí na pláních se mění rychle, předpověď najdete na stránce počasí Kvilda.

Skláři, havíři a jméno Knappenberg

Jméno hory připomíná sklářské hutě. Obec Horská Kvilda píše, že v okolí Zhůří stávaly malé hutě už v 16. a 17. století, a podle Správy NP pracovali obyvatelé Zhůří v nedaleké sklárně Stará Huť.

V německých textech se hora objevuje jako Knappenberg; slovo Knappe znamená havíř. Stejně se podle webu Pomníky letců jmenuje i místo na severovýchodním svahu, kde roku 1937 havarovalo letadlo. Doklady těžby přímo na vrcholu jsme v odborných pramenech nenašli, doložené doly leží jižněji. Mezi Zhůřím a Horskou Kvildou, v okolí kóty Břemeno, zaměřila studie Národního muzea z roku 2008 přes 400 pinek, tedy propadlin po středověkých šachtách, seskupených do pásů. Největší mají průměr kolem 12 m a hloubku 5 až 6 m. Pozůstatky dolů leží po obou stranách Zlaté stezky, která podle autorů důlní pásy patrně záměrně protínala. Naleziště řadí k nejvýše položeným na Šumavě.

Na stopy rýžování zlata narazíte také u Hamerského potoka na Horské Kvildě.

Zhůří, Rejštejn a Kašperské Hory

Zhůří (německy Haidl) vzniklo podle Správy NP kolem roku 1720 skoro na vrcholu hory. V roce 1900 tu ve 20 domech žilo 168 lidí, hospodařili na polích a loukách a v nedaleké Zhůřské slati těžili rašelinu. Po vysídlení původních obyvatel tu byla snaha usadit přistěhovalce z Rumunska a Slovenska, v roce 1952 ale prostor obsadila armáda, vesnici zbořila a postavila kasárna a dva radary protivzdušné obrany. Vojsko odešlo po roce 1989 a část budov slouží k rekreaci. Proč na Šumavě zanikaly celé vesnice, vysvětluje článek zaniklé obce na Šumavě, další památky kraje najdete v rubrice Historie Šumavy.

Na severním svahu stojí podle obce Horská Kvilda pomník obětem letecké havárie. Na Štědrý den 1937 tu narazilo do svahu letadlo Air France na lince z Vídně do Prahy a tři lidé na palubě zahynuli. K pomníku s pamětní deskou vede ze zelené značky vyznačená odbočka. Necelý kilometr severně od vrcholu roste Zhůřská jedle, jedle bělokorá zapsaná v ústředním seznamu ochrany přírody jako památný strom.

Zhůří patří k obci Rejštejn v údolí Otavy, sídlu Národního geoparku Královská Šumava, který ministerstvo životního prostředí certifikovalo v prosinci 2022. Nejbližší větší město s hradem a muzei jsou Kašperské Hory.

Co v národním parku smíte

Huťská hora neleží v klidovém území, pěšky se tu tedy podle návštěvního řádu smíte pohybovat i mimo značené cesty. Louky kolem Zhůří jsou ale v létě podle Správy NP pokryté koberci květů a trhat rostliny zákon v národním parku mimo obce zakazuje; po kvetoucích loukách proto zbytečně nešlapejte a nic netrhejte. Na kole jezděte mimo obce jen po silnicích, místních komunikacích a značených cyklotrasách, psa mějte pod stálou kontrolou, oheň je mimo zastavěná území zakázaný a létání s drony je v národním parku zásadně omezené.

Nejhezčí je Huťská hora v létě, kdy kvetou horské louky. Na zimní výlet si předem ověřte, které cesty jsou udržované a průchozí; uzavírky a výstrahy zveřejňuje Správa NP na svém webu.