Sto devatenáct památných stromů na Prachaticku a Vimpersku

Ústřední seznam ochrany přírody vede k 27. říjnu 2026 v okrese Prachatice 119 chráněných objektů a v nich 920 jednotlivých stromů. Je mezi nimi 96 samostatných stromů, 16 skupin a 7 stromořadí, rozdělených do 38 obcí. Nejsilnější kmen má Sudslavická lípa u Vimperka, nejvyšší roste ve Včelné pod Boubínem a poslední přírůstek je z 1. listopadu 2025. Tahle stránka rozepisuje okres, který přehled památných stromů Šumavy a Pošumaví zmiňuje jen třemi položkami.

Okres Prachatice sahá od hřebene až k Netolicím

Evidence památných stromů je vedená po okresech, a tahle stránka tu hranici přebírá, protože jinak by seznam nešlo ověřit proti zdroji. Okres Prachatice se dělí na dvě obce s rozšířenou působností: pod Vimperk spadá 54 objektů, pod Prachatice 65.

Území začíná na státní hranici u Strážného a Stožce, pokračuje přes Volary, Lenoru, Zbytiny a Borová Lada do podhůří kolem Vimperka, Zdíkova a Vacova a končí v otevřené zemědělské krajině u Netolic a Lhenic. Jižní polovina leží v národním parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, severní část už je Pošumaví. Stromy v okolí Netolic tedy v seznamu najdete, i když vám hory připadají daleko. Jak se celé území dělí na pláně, hornatiny a brázdy, rozebírá samostatný text o členění Šumavy.

Žádný strom tu nestojí vysoko v horách. Nejvýš položené objekty jsou kolem 900 metrů u Strážného a Horní Vltavice, většina roste na návsích, u kapliček, podél starých cest a v zahradách mezi 450 a 800 metry. Je to dané tím, co se chrání: stromy u lidských sídel, ne les.

Deset stromů, za kterými se vyplatí zajet

Výběr jde podle rozměrů ze seznamu a podle toho, jestli se ke stromu dá dojít. Rozměry jsou z karty objektu, rok je rokem prvního vyhlášení.

1. Sudslavická lípa (Výškovice u Vimperka, 1 145 cm, 28 m, 1990). Lípa malolistá u mlýna Vanických asi dva kilometry od Vimperka, na trase naučného Sudslavického okruhu. S obvodem 1 145 centimetrů je to podle dat Agentury ochrany přírody a krajiny třetí nejsilnější kmen mezi všemi památnými stromy v Česku, za lípou v Tatrovicích a Lukasovou lípou. Starší texty ji uvádějí jako druhý nejmohutnější strom republiky, dnešní čísla v seznamu to nepotvrzují. Ochranné pásmo tu nemá tvar kruhu, ale kopíruje průmět koruny.
2. Husova lípa v Chlístově (obec Kratušín, 962 cm, 20 m, 1990). Druhý nejsilnější kmen okresu stojí v zahradě na západním okraji osady. Vichřice v červnu 1995 strom těžce poškodila a seznam od té doby vede jako předmět ochrany torzo, tedy to, co zbylo. Právě proto se u něj nic neuklízí a suché dřevo zůstává na místě.
3. Lípa širokolistá v Řepešíně (obec Záblatí, 826 cm, 31 m, 1990). Na východním okraji vsi, deset kilometrů jihozápadně od Prachatic. Kombinace velmi silného kmene a výšky přes třicet metrů je v okrese ojedinělá, většina starých lip má korunu mnohem nižší.
4. Lípa srdčitá na návsi v Hodoníně u Zdíkovce (obec Zdíkov, 724 cm, 20 m, 1990). Stojí přímo uprostřed vsi, takže patří k nejsnáze dostupným velkým stromům okresu. Zaparkujete u návsi a jste u ní.
5. Lípa u Machova mlýna (Šumavské Hoštice, 720 cm, 31 m, 1990). Lípa velkolistá v údolí pod obcí. Starší přehledy památných stromů ji uvádějí jako pokácenou, v Ústředním seznamu ale ochrana k 27. říjnu 2026 stále platí.
6. Lípa srdčitá ve Frantolech (obec Mičovice, 680 cm, 33 m, 1990). Na návsi pod bývalou školou a kostelem. Se třiatřiceti metry je to jeden z nejvyšších stromů seznamu a zároveň jeden z mála, kde výška odpovídá obvodu.
7. Buk nad Horní Sněžnou (Volary, 675 cm, 14 m, 1990). Buk lesní u cesty k Jedlovým chalupám, na hřebeni vpravo od komunikace. Má nejsilnější kmen mezi buky okresu a přitom měří jen čtrnáct metrů, protože vyrostl na volném prostranství do šířky, ne do výšky.
8. Buk Spálenec (obec Zbytiny, 582 cm, 27 m, 2003). Na jihovýchodním okraji lesa u polní cesty mezi železniční zastávkou Spálenec a stejnojmennou osadou. Patří k mladším zápisům a jako jeden z mála objektů okresu má ochranné pásmo vymezené rozhodnutím, kruhem o poloměru osmnácti metrů.
9. Alej Zlatá stezka ve Volarech (stromořadí, dnes 286 z 308 stromů, 1990). Největší objekt okresu lemuje starou trasu Zlaté stezky nad Kalvárií, kolem hřbitova pochodu smrti. Chráněných je tu přes dvě stě osmdesát stromů najednou, takže se dá projít celá a není to zastávka na pět minut.
10. Smíšená alej u Horní Vltavice (stromořadí, dnes 43 ze 45 javorů, 1990). Dvě řady javorů klenů a mléčů podél staré vozové cesty východně od obce, v údolí Teplé Vltavy. Na podzim a v zimě, kdy jsou koruny holé, je z ní nejlépe vidět, jak alej vedla krajinou dřív, než se postavila dnešní silnice.

Na Vimpersku se za stromy dá vyrazit pěšky

Vimperská část okresu má 54 chráněných objektů a tři z nich stojí přímo ve městě nebo na jeho okraji. Lípa velkolistá u Brantlova dvora za zámkem měří v obvodu 616 centimetrů a je vysoká třicet metrů, vedle ní roste druhá, o něco štíhlejší, a lípa na Výsluní u zděného altánu z roku 1852 přibyla do seznamu až v lednu 2004.

Nejdelší pěší trasa za stromy vede po Sudslavickém okruhu. Naučná stezka začíná ve Výškovicích, míjí Sudslavickou lípu u mlýna Vanických a pokračuje kolem přírodní rezervace Opolenec. Je to jediné místo v okrese, kde je strom s nejsilnějším kmenem přímo součástí značené trasy.

Autem se z Vimperka dá navázat Zdíkovská alej podél silnice ze Zdíkova do Masákovy Lhoty. Vysadil ji místní okrašlovací spolek v letech 1882 až 1884 a dnes v ní seznam vede 47 stromů z původních 52: třicet lip malolistých, patnáct jasanů, šest javorů klenů a dva mléče. O dva kilometry dál, jižně za Zdíkovem, stojí javor klen vyhlášený v listopadu 2013 u polní cesty poblíž křížku s letopočtem 1860.

Směrem k Boubínu leží Alej u Buku, druhý největší objekt okresu. Po obou stranách silnice z Buku do Včelné roste 190 stromů z vyhlášených 209, převážně lípy malolisté. Ve Včelné pod Boubínem pak stojí nejvyšší strom celého okresu, lípa velkolistá s výškou 36 metrů.

Všech sto devatenáct objektů v jedné tabulce

Tabulka je seřazená podle obcí. Sloupec Kód ÚSOP je číslo, pod kterým objekt vede Ústřední seznam ochrany přírody, takže podle něj dohledáte celou kartu i vyhlašovací dokumentaci. U samostatných stromů je obvod měřený na kmeni ve výšce 130 centimetrů, u skupin a stromořadí uvádíme nejsilnější kmen objektu. Výška u stromořadí v evidenci většinou chybí, proto je tam poznámka, že údaj není uvedený.

Seznam používá vedle sebe jména lípa srdčitá a lípa malolistá, ačkoli jde o tentýž druh (Tilia cordata). Ponechali jsme je tak, jak je vede evidence, aby šel záznam spárovat se zdrojem. Sloupec Stav ukazuje, kolik stromů objekt dnes má proti počtu při vyhlášení; zdravotní stav jednotlivých stromů evidence veřejně nezveřejňuje.

Ze stromořadí zmizelo devětašedesát stromů

Při vyhlášení měly chráněné objekty okresu dohromady 989 stromů, dnes jich evidence vede 920. Chybí jich tedy 69 a všechny ubyly ze šesti alejí a stromořadí. Důvod se u jednotlivých stromů v seznamu neuvádí, takže nejde rozlišit, co padlo při vichřici, co se pokácelo kvůli bezpečnosti a co uschlo.

Největší ztrátu nese Alej Zlatá stezka ve Volarech, kde z 308 vyhlášených stromů zbývá 286. U dostihové dráhy za zámkem Kratochvíle v Netolicích chybí šestnáct dubů a jasanů ze 103. U samostatných stromů se naopak od vyhlášení neztratil ani jeden, všech 96 jich evidence vede dál.

Starší okresní přehledy z let 2012 až 2016 uvádějí i stromy, které v dnešním seznamu nenajdete. Jasan v Kubově Huti mezi nimi není: v Kubově Huti dnes evidence nevede žádný památný strom. Naopak lípa u Machova mlýna, kterou tytéž přehledy považují za pokácenou, v seznamu k 27. říjnu 2026 stále je. Na druhé straně od roku 2013 přibylo sedmnáct nových objektů, naposled bříza pýřitá v zahrádkářské kolonii na okraji Volar v listopadu 2025.

Kdo chce vidět největší kmeny, má je v linii Vimperk, Šumavské Hoštice a Záblatí. Kdo chce stromy v krajině, ať jede za alejemi k Volarům a Horní Vltavici.