Hrad Rabí
Zřícenina gotického hradu nad Otavou mezi Sušicí a Horažďovicemi patří podle Národního památkového ústavu k největším v Čechách. Poradíme, který prohlídkový okruh zvolit, kdy je v roce 2026 otevřeno a kde zaparkovat.
Ilustrační foto
Hrad Rabí stojí na skalnatém návrší nad Otavou v Pošumaví, na půl cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi. Zřícenina hradu Rabí je národní kulturní památkou a Památkový katalog ji řadí k největším hradním zříceninám v Čechách. Hrad spravuje Národní památkový ústav: nejstarší část uvidíte s průvodcem, velké nádvoří můžete projít i sami.
Co na Rabí uvidíte
Jádrem hradu je mohutný hranolový donjon o půdorysu asi 13 krát 19 metrů na vrcholu kopce. Kolem něj ve 14. až 16. století vyrostla dvě nádvoří, několik paláců, konírna, cisterna a pás hradeb s baštami. Dělostřelecké opevnění z přelomu 15. a 16. století popisuje Památkový katalog jako jedno z nejvyspělejších řešení své doby ve střední Evropě, dokončené ale nikdy nebylo. U bran na severovýchodním okraji areálu stojí kostel Nejsvětější Trojice, původně hradní kaple. Dokončil ho Půta Švihovský z Rýzmberka a vysvěcen byl roku 1498. Dovnitř se dnes nechodí, v létě bývá přístupné jen jeho podzemí s výstavami.
Zřícenina je národní kulturní památkou od 6. října 1978, městečko Rabí pod ní památkovou zónou od roku 1992. Nejvyšší místo areálu leží asi v 530 metrech. Hrad je mimo národní park i CHKO Šumava, platí tu návštěvní řád hradu, ne pravidla parku.
Od Rýzmberků po horažďovický spolek
Hrad podle jeho správy nejspíš založili v první polovině 14. století páni z Rýzmberka a udělali z něj rodové sídlo. V husitských válkách stáli na straně krále Zikmunda, a tak Rabí v letech 1420 a 1421 dvakrát oblehl a dobyl Jan Žižka. Při druhém obléhání podle správy hradu přišel o pravé oko. Majitelé za věrnost dostali od krále odškodnění a hrad opravili.
Nejslavnější dobu zažil hrad za Půty Švihovského z Rýzmberka (zemřel 1504), nejvyššího zemského sudího na dvoře Vladislava Jagellonského. Mezi lety 1480 a 1520 vznikl Nový palác, velké nádvoří a nový okruh hradeb. Půtovi synové se zadlužili a panství rozprodali, hrad pak často měnil majitele a po třicetileté válce chátral.
Na počátku 18. století koupil Rabí pasovský kníže-biskup Jan Filip z Lamberga. Rod bydlel v pohodlnějším zámku v Žihobcích, opuštěný hrad v první polovině 18. století vyhořel a lidé z okolí ho pak rozebírali na stavební kámen. První opravy a vyhlídku na vrcholu donjonu dal v polovině 19. století udělat kníže Gustav Jáchym z Lamberga, soustavně hrad zachraňoval až od první čtvrtiny 20. století Spolek pro zachování památek v horním Pootaví z Horažďovic, který tu zřídil i malé muzeum a začal pořádat komentované prohlídky. Stát převzal hrad v roce 1954. Další hrady a památky kraje najdete v rubrice Historie Šumavy.
Věž, palác, nebo jen nádvoří
Hrad nabízí tři okruhy a všechny začínají na velkém nádvoří. Stav v září 2026 podle webu hradu:
- Věž je základní komentovaná prohlídka na 45 minut pro nejvýš 35 lidí. Vede nejstarším jádrem, přes malé nádvoří se studnou a parkán na vyhlídku na vrcholu donjonu a končí ve sklepení s krápníkovou výzdobou a dělovými koulemi.
- Palác trvá také 45 minut, skupina má nejvýš 20 lidí. Projdete zachovalou část středověkého paláce s modely hradu, archeologickými nálezy a kamnovými kachli, vyjdete na vyhlídkovou terasu a nejužším schodištěm sestoupíte do sklepa.
- Nádvoří je vstup bez průvodce na velké nádvoří a do výstav v bývalé konírně. Vyhlídku odtud nemáte, zato tu smíte zůstat, jak dlouho chcete.
| Okruh | Délka | Dospělí 25 až 64 let | Senioři 65+, mládež 18 až 24 | Děti 6 až 17 let |
|---|---|---|---|---|
| Věž | 45 min | 180 Kč | 140 Kč | 50 Kč |
| Palác | 45 min | 180 Kč | 140 Kč | 50 Kč |
| Nádvoří | 30 min i déle | 60 Kč | 60 Kč | 60 Kč |
Děti do 5 let mají vstup zdarma. Sezóna začíná v dubnu. V září 2026 je Věž otevřená od úterý do neděle od 9 do 16 hodin, nádvoří do 16.30 a Palác jen o víkendech od 10.30 do 15 hodin. Od 1. do 25. října se chodí jen o sobotách a nedělích od 10 hodin a Palác už je zavřený. Poslední otevřené dny jsou 28. října až 1. listopadu (středa až neděle), pak hrad do konce roku zavírá. V červnu až srpnu začíná poslední prohlídka obvykle v 17 hodin, v ostatních měsících sezóny v 16 hodin. Rezervaci potřebují jen skupiny, platit můžete kartou i hotově.
Prohlídky jsou v češtině, cizojazyčný text si zdarma půjčíte na pokladně.
Vlakem do Žichovic, autem až pod hrad
Autem přijedete po silnici 169. Parkování v obci řídí město Rabí a podle webu hradu platí v září 2026 toto:
- Červenec a srpen: parkuje se na louce u bývalého JZD na jižním okraji obce, osobní auto za 100 Kč na den. K bráně dojdete mírně do kopce mezi domy za 10 až 20 minut.
- Zbytek roku: parkoviště je přímo na náměstí, osobní auto za 50 Kč na den. Když je plno, obsluha vás pošle na záchytné parkoviště na jihovýchodním okraji obce.
- Motorky a autobusy: motocykly parkují zdarma, autobus zaplatí 150 Kč a na náměstí stát nesmí.
Vlakem dojedete do stanice Žichovice na trati 185 mezi Domažlicemi a Horažďovicemi, odtud je to po žluté značce asi půl hodiny pěšky. Na zastávce Rabí, náměstí staví podle správy hradu autobusy ze Sušice do Prahy, do Kejnic a do Horažďovic; aktuální spoje najdete v IDOS. Cyklisté najdou stojany v podhradí, úschovna kol v areálu není. Vodáci mohou nechat lodě na Otavě u obloukového mostu, k hradu je to do kopce nejvýš deset minut.
Na hrad s dětmi a se psem
S dětmi se nejvíc vyplatí okruh Věž. Je krátký, děti vystoupají na vyhlídku na vrcholu donjonu a na konci je čeká sklep s krápníky a dělovými koulemi. Počítejte se spoustou schodů a kamenitými cestami: s vozíkem se podle správy hradu dostanete s pomocí jen na velké nádvoří a s kočárkem je to podobné. Přebalovací pult ani ohřev jídla hrad nemá.
Toalety nejsou přímo v areálu, najdete je asi sto metrů od hradu v bílém domě č. p. 50 cestou z náměstí. V létě funguje občerstvení na nádvoří, v podhradí je hospoda, rychlé občerstvení a obchody s potravinami.
Velhartice, Kašperk a Otava v okolí
Rabí tvoří spolu s Kašperkem a Velharticemi Šumavské trojhradí, trojici gotických hradů kolem Sušice se společnými akcemi. Hrad Kašperk dal postavit Karel IV. a na rozdíl od Rabí má obě věže zastřešené. Velhartice jsou národní kulturní památkou od roku 2002 a spravuje je také Národní památkový ústav. Výlet na Kašperk se dá spojit s návštěvou města, tipy najdete v průvodci Kašperské Hory.
Podle Památkového katalogu sloužil hrad i ke střežení rýžování zlata na Otavě. O samotné řece víc píše přehled řeky a potoky Šumavy. Předpověď pro nejbližší horské město najdete na stránce počasí Kašperské Hory; Rabí leží asi o dvě stě metrů níž, bývá tu proto o něco tepleji.