Bezpečnost na horách platí i na Šumavě

Bezpečnost na horách se na Šumavě řeší jinak než v Tatrách nebo v Alpách. Nehrozí tu pád ze skály ani ledovcová trhlina, zato tu jsou dlouhé vzdálenosti bez obce, pláně bez úkrytu před větrem, nejnižší teploty v Česku a lesy plné suchých stromů. Potíže proto bývají nenápadné. Dojde světlo, přijde déšť a zima, zvrtne se kotník na kluzkém kameni nebo se v mlze splete cesta. Níž najdete, jak trasu naplánovat, co si vzít podle měsíce, kde počítat se slabým signálem, co platí v zimě a koho volat, když se něco stane. Údaje jsme ověřili v říjnu 2026.

Nejde o výšku kopců, ale o vzdálenosti

Nejvyšší bod české části Šumavy, Plechý nad Plešným jezerem, měří 1 378 m a výstup na něj nikoho nepřekvapí. Překvapí vzdálenosti mezi obcemi. Mezi Modravou, Prášily a Kvildou vede řada tras, kde půl dne nepotkáte obchod, autobus ani hospodu, a kde se nedá na půli cesty odbočit do údolí. Mezi šumavskými vrcholy navíc leží rozsáhlé pláně, na kterých se vítr a déšť opírají do člověka bez přestávky.

Druhá odlišnost je právní. Velká část hřebenů leží v klidových územích národního parku, kde se smí chodit jen po vyhrazených cestách, takže zkratka přes pláň není jen nezdvořilost, ale přestupek. Podrobnosti mají zóny a klidová území národního parku. Improvizovaná změna trasy tu proto funguje hůř než jinde.

Trasu plánujte podle nejslabšího ve skupině

Horská služba shrnuje zásady bezpečného pohybu do desatera a první tři body mluví o přípravě. Trasu a výbavu naplánujte dopředu podle fyzické i psychické kondice nejslabšího ze skupiny, zjistěte si předpověď počasí a stav sněhu a někomu řekněte, kudy jdete a kdy se chcete vrátit. Poslední bod šetří při pátrání nejvíc času, protože záchranáři vědí, kde začít.

Počasí si ověřte na stránce počasí na Šumavě a doplňte ho pohledem na webkamery, které ukážou skutečnou viditelnost. Proč se předpověď pro Prahu na Šumavě obvykle nehodí, vysvětluje podnebí Šumavy. Výstrahy a uzavírky vydává Správa národního parku průběžně, a zavřená cesta umí plán protáhnout o hodiny.

Výbavu určuje měsíc, ne délka trasy

Seznam věcí do batohu se na Šumavě mění spíš podle měsíce než podle délky trasy. Společný základ je nabitý a zapnutý telefon, lékárnička, nepromokavá bunda, dost pití a čelovka. Čelovka patří do batohu i v srpnu, protože v lese se stmívá dřív než na pláni a hodinové zpoždění nabere na dvacetikilometrové trase i zkušená skupina.

Termoska není luxus, ale nutnost. V národním parku jsou mimo zastavěná území zakázané nejen ohně, ale i turistické vařiče, takže si čaj na trase neuvaříte. Horká tekutina z termosky je proto jediná teplá věc, kterou v zimě na pláni máte, a při podchlazení rozhoduje. Pravidla rozebírá článek o návštěvním řádu národního parku.

Na podzim přibývá úrazů z obyčejného uklouznutí. Horská služba na to upozorňuje každý rok, protože po pádu na kamenitém chodníku se nejčastěji zraní kotníky, kolena a svaly, a s takovým zraněním se člověk sám z lesa nedostane. Kamenité úseky tras, které vybírá pěší turistika na Šumavě, se proto na podzim chodí pomaleji.

U hranice telefon přeskočí do zahraniční sítě

Na hřebenech u hranice se telefon běžně přihlásí do německé nebo rakouské sítě. Volání do Česka tím nezdraží, ale krátké číslo Horské služby 1210 ze zahraniční sítě nemusí projít. Horská služba proto uvádí i tvar +420 1210, který funguje i odtamtud, a je dobré ho mít v telefonu uložený ještě před cestou.

Evropská tísňová linka 112 je na tom nejlépe. Funguje zdarma, bez kreditu i bez SIM karty a hledá si kteroukoli dostupnou síť, zatímco 150, 155 a 158 bez SIM karty nefungují. Pokrytí signálem si můžete ověřit v mapě Českého telekomunikačního úřadu, na konkrétní hluchá místa se ale nespoléhejte. Liší se operátor od operátora i podle toho, kde v údolí stojíte.

Zimní den na pláních končí dřív, než čekáte

V prosinci zapadá na Šumavě slunce kolem čtvrté hodiny odpoledne a v lese je šero ještě dřív, takže se zimní túra plánuje od času návratu, ne od času odchodu. K tomu se přidává mráz, mimořádný i na české poměry. Nejvíc mrzne na slatích a v kotlinách, kde se v bezvětrných nocích hromadí studený vzduch.

Stav sněhu a upravených stop se liší oblast od oblasti. Které úseky rolba projela, zjistíte na stránce sníh na Šumavě, výběr oblastí a parkovišť rozebírá článek o běžkách na Šumavě. Mimo stopu je sníh na pláních i po pás a sto metrů v něm vydá za kilometr po cestě.

Zamrzlá jezera lákají ke zkratce přes led, ale vstupovat na ně nemá smysl ani z hlediska bezpečnosti, ani z hlediska pravidel. Černé jezero a Čertovo jezero leží v národní přírodní rezervaci, kde je vstup mimo vyznačené cesty zakázaný, Plešné jezero je obklopené klidovým územím se stejným omezením. Nad jezery se navíc na hranách karových stěn tvoří sněhové převisy, které se mohou utrhnout, a Správa národního parku na to u Plechého v minulosti výslovně upozorňovala.

Pokuta je proti tomu vedlejší starost. Stráž přírody může za vstup do klidového území uložit příkazem na místě až 10 000 Kč, ve správním řízení může pokuta za činnost zakázanou ve zvláště chráněném území dosáhnout až 100 000 Kč.

Vlk ani rys o setkání s vámi nestojí

Na Šumavě žije vlk i rys ostrovid a oba se lidem vyhýbají, takže potkat je za dne je vzácnost. Pravidla pro setkání s vlkem shrnuje leták Agentury ochrany přírody a krajiny takto. Zachovejte klid a odstup a nekrmte ho. Pokud neodejde, pomalu couvejte, neotáčejte se zády a neutíkejte, protože útěk spouští lovecký pud. Když se přibližuje, zvedněte ruce, mávejte a dělejte hluk. Psa mějte na vodítku a jídlo ani odpadky nenechávejte venku.

Větší pozornost než šelmy zaslouží velká kopytnatá zvěř. Jelen v říji i los jsou nevyzpytatelní a Správa národního parku u losa, který se po Šumavě pohybuje, žádá, aby ho lidé nechali v klidu a nechodili za ním kvůli fotografii. Žádné zvíře nekrmte a neobcházejte ho zblízka.

Klíšťata se drží do výšky půl metru nad zemí

Klíště nečeká na stromě, ale pasivně na vegetaci do výšky zhruba 50 cm, jak uvádí Státní zdravotní ústav. Nejvíc jich proto nasbíráte v trávě u cesty a v nízkém porostu, ne v hlubokém lese. Předpověď rizika napadení klíštětem vydává ústav od dubna do října a podle počasí se začátek a konec posouvá do března nebo listopadu. Jaká je nejvyšší nadmořská výška, do které se klíšťata na Šumavě rozšířila, se v různých pracích liší, takže se na žádnou hranici nespoléhejte ani na pláních nad tisícem metrů.

Obrana je jednoduchá. Na pokožku nebo na oblečení použijte repelent, po návratu domů se důkladně prohlédněte a nalezené klíště hned odstraňte, protože včasné odstranění riziko nákazy výrazně snižuje. Proti klíšťové encefalitidě je podle Státního zdravotního ústavu jedinou účinnou prevencí očkování, u ostatních nemocí přenášených klíšťaty zbývá právě repelent a kontrola těla.

Souše padají i za bezvětří

Po orkánu Kyrill a následném přemnožení lýkožrouta zůstaly na šumavských hřebenech rozsáhlé porosty suchých smrků. Příběh toho rozpadu a obnovy popisuje článek o kůrovci na Šumavě a dnešní podobu těchto míst článek o horských smrčinách. Pro návštěvníka z toho plyne jedno praktické riziko. Odumřelý strom se jednou rozpadne a nikdo neví kdy.

Správa národního parku souše podél značených tras, cyklotras a běžeckých stop eviduje, několikrát ročně kontroluje a nebezpečné kácí. Od roku 2005 jich pokácela přes 62 tisíc, nejvíc v jednom roce přes 16 tisíc (stav podle Správy NP v červnu 2024). Sama k tomu ale dodává, že kácením může riziko jen snížit, nikoli odstranit. Za nebezpečnou se považuje souše v takové fázi tlení, že spadne kdykoli, třeba i za bezvětří.

Než zavoláte, zjistěte, kde jste

Když se něco stane, rozhoduje čas a hlavně to, jestli záchranáři vědí, kam jet. Než zavoláte, zorientujte se. Nejlepší je souřadnice z telefonu, hned po nich jméno nejbližšího rozcestníku nebo informační tabule a barva značky, po které jdete. Pak zvedněte telefon a řekněte, co se stalo, kolik lidí je zraněných, v jakém jsou stavu a kde přesně jste.

Aplikace Záchranka, kterou Správa národního parku doporučuje, přivolá jedním tlačítkem zdravotnickou záchrannou službu i Horskou službu a sama odešle polohu. Nainstalujte si ji doma, ne až na hřebeni, kde nemusí být signál na stažení. Kdy volat 1210 a kdy 112 a kde stojí jednotlivé stanice, rozebírá Horská služba na Šumavě, doklady a pravidla za hranicí hraniční přechody.

V parku se nestaví stan a nezapaluje vařič

Většina pravidel národního parku má i bezpečnostní rozměr. Mimo zastavěná území se nesmí stan, oheň, vařič ani kouření, nelétá se s dronem, na kole se jezdí jen po silnicích a vyhrazených cyklotrasách a v klidovém území se chodí po cestách, které k tomu Správa NP vyhradila. Stan na jednu noc snese sedm nouzových nocovišť a tři veřejná tábořiště.

Pro plánování je podstatné, kam vůbec dojedete autem. Na Březník, Poledník ani Jelení Vrchy se autem nedostanete a od posledního parkoviště jde o hodiny chůze, což je přesně ten rozdíl, kvůli kterému lidé končí za tmy. Uzavřené silnice a parkoviště má parkování a vjezdy do národního parku, dlouhý přechod hřebenem šumavská pěší magistrála. Na aktuální stav se zeptejte v informačních centrech, další praktické stránky jsou v rubrice Užitečné informace.