Stožecká kaple
Poutní kaple Panny Marie stojí u pramene v lese nad Stožcem, pod Stožeckou skálou. Poradíme, odkud vyrazit, kolik času si nechat, co je na letopočtech sporné a kdy bývá výstup na skálu kvůli hnízdění sokola zavřený.
Ilustrační foto
Stožecká kaple stojí v lese nad obcí Stožec, u pramene pod skalnatým hřbetem, asi 950 m nad mořem. Je to dřevěná poutní kaple zasvěcená Panně Marii, v Památkovém katalogu vedená jako Mariánská, a kulturní památka od 3. 5. 1958. Autem k ní nedojedete, poslední část cesty vede po pěšině s kamennými schody. Vstupné se neplatí a kaple je jedním z mála cílů jižní Šumavy, za kterým se dá vyrazit rovnou od vlaku.
Dřevěná kaple nad pramenem
Kaple sedí v místě, kde ze svahu vyvěrá pramen. Obec Stožec ji popisuje jako dřevěnou stavbu z roku 1791 postavenou u pramene léčivé vody. Vnitřku vévodí obraz Panny Marie, kterému se podle Správy NP Šumava říká Madona s růží a který se stal symbolem celého místa. Kudy z nudy, portál agentury CzechTourism, k tomu dodává dřevěný přístavek v alpském stylu ze šedesátých let 19. století a dřevořezby z roku 1914.
Stavba je malá a stojí volně v lese, takže k ní nepatří pokladna, otevírací doba ani průvodce. Mezi další dřevěné a zděné svatostánky v kraji ji řadí přehled kostelů, kaplí a poutních míst Šumavy, širší souvislosti nabídne rubrika Historie Šumavy.
Kovář z Volar a letopočty, na kterých se zdroje neshodnou
Věhlas kaple stojí na pověsti. Podle Správy NP Šumava vrátil zdejší pramen už v 17. století zrak slepému kováři Jakubu Klauserovi z Volar a ten dal z vděčnosti kapli postavit. Je to vyprávění, ne doložená událost, a jako takové ho berte.
U letopočtů se zdroje rozcházejí a my je nebudeme srovnávat do jedné věty. Obec Stožec i Kudy z nudy uvádějí jako rok vzniku 1791. Správa NP Šumava píše, že první zděná kaple Panny Marie tu stála roku 1804, zatímco Kudy z nudy mluví o témže roce jako o přestavbě. Jisté je, že poutní místo bylo ve své době navštěvované z obou stran hranice: na bohoslužbách 15. srpna 1920 se tu podle Kudy z nudy sešlo asi 5 600 lidí.
Po roce 1945 se Stožecko vylidnilo a ocitlo v hraničním pásmu. Kaple zůstala bez údržby a sešla na trosky, podobně jako stavby v okolních zaniklých obcích. Obnovy se dočkala na sklonku osmdesátých let: Správa NP Šumava uvádí obnovení v roce 1988 a vysvěcení v roce 1990, Kudy z nudy to upřesňuje na otevření 9. listopadu 1988 a svěcení 25. srpna 1990. Tradiční pouť s rodáky se tu koná v srpnu, Kudy z nudy ji klade na první neděli po 14. srpnu.
Na skálu odbočka vede, na vrchol Stožce ne
Nad kaplí se zvedá Stožecká skála (974 m) a dostanete se na ni po modře značené odbočce s naučnou stezkou. Z vyhlídky je vidět Stožec v údolí, hraniční hřeben s Třístoličníkem a Trojmeznou a nejvyšší šumavský vrchol Plechý, za dobré viditelnosti podle Kudy z nudy i vzdálené alpské štíty. Na temeni stojí železný kříž. Traduje se, že skálu kdysi využíval strážní hrádek nad Zlatou stezkou, archeologicky doložené to ale není a jako fakt to nepište ani vy.
Vlastní vrchol Stožce (1 065 m) leží v klidovém území Údolí Vltavského luhu, kde se mimo vyhrazené cesty chodit nesmí, a žádná tam nevede. Rozdíl mezi oběma vrcholy rozebírá přehled šumavských hor pod 1 300 metrů.
Vlakem do Stožce, dál pěšky do kopce
Do Stožce vede podle Správy NP Šumava jediná veřejná silnice a jezdí sem vlak, takže se sem dá pohodlně dostat i bez auta. Správa NP počítá okruh ze Stožce ke kapli a zpět na 8,5 km, 214 m stoupání a tři hodiny čisté chůze. Značení jde nejdřív po žluté směrem na Dobrou, pak po modré k rozcestí pod kaplí a zpátky zkratkou přes lávku nad Studenou Vltavou.
| Úsek | Značka | Co vás čeká |
|---|---|---|
| Stožec, Dobrá | žlutá | mírné stoupání loukami a lesní cestou |
| odbočka ke kapli | modrá | poslední půlkilometr vzhůru po pěšině s kamennými schody |
| kaple, Stožecká skála | modrá a naučná stezka | krátký výstup k vyhlídce a kříži |
| zpět do Stožce | modrá, pak Vltavská cesta | zkratka po lávce přes Studenou Vltavu |
Poslední úsek ke kapli je úzká lesní pěšina se schody z kamenů a kořenů, po dešti a v mrazu kluzká. S kočárkem sem nejezděte, do batohu se dítě vejde. Psa berte podle pravidel národního parku, tedy pod trvalou kontrolou a na jaře raději na vodítku.
Výlet se dá natáhnout. Od Stožce vede nejstarší naučná stezka na Šumavě, Medvědí stezka se žulovým skalním městem, a nedaleko se dá chytit obslužná cesta podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Kdo má radši rovinu, zajde na dřevěný chodník přes šumavská rašeliniště u Soumarského Mostu.